close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

8.kapitola Víření myšlenek

24. srpna 2010 v 23:32 | Rikisa |  Syn svého otce?
Po delší - no dobrá dlouhé odmlce se vracím s novou a doufám dobrou kapitolkou. Užíte si jí a prosím o komentáře! Díky. S přibývajícím počtem komentářů, přidám kapitolu. Tentokrtát nebudete čekat tak jak na tuto.




"Ginny?" zeptal se Harry, když spatřil v dálce osobu přicházející směrem od famfrpálového hřiště.
"Harry? Co tady děláš?" Ginny k němu přišla blíž.
"Vždyť už je po večerce," vytkla mu.
"V tom případě, co tady děláš ty?" usmál se Harry.
Ginny však místo odpovědi Harryho chytila za ruku, odtáhla ho kousek sebou a schovala ho za strom.
"Co…"
"Tiše Harry," zarazila ho Ginny a ukázala k Bradavické bráně, kde stál, s hůlkou rozsvícenou, Snape.
Harry se zamračil a stále schovaný profesora pozoroval.
"To kvůli němu jsem tady," zašeptal Harry.
Ginny se na něj otočila. Harry netušil proč zrovna teď, ale všiml si, že Ginniny oči jsou nádherné, a ty její vlasy a to jak se na něj teď usmívala…
"Harry?" Ginny se ještě více usmála a Harrymu došlo, že se ho asi na něco ptala.
"Hm? Promiň, zamyslel jsem se."
"Ptala jsem se, co ti zase provedl?"
"Nejde o to…," Harry se ohlédl za profesorem a zjistil, že už tam není,"Je to na delší vyprávění a myslím, že na to není vhodná doba ani místo, ale rád ti to všechno povím, jestli se ti ještě nechce spát, můžeme zajít do komnaty nejvyšší potřeby," navrhnul Harry.
Ginny se chvíli zamyslela a přehodila si koště na druhé rameno. "Jo, proč ne."

"Takže ty chodíš lítat v tuhle dobu?" ptal se Harry cestou zpátky na hrad.
"Jenom někdy, pomáhá mi to pročistit si hlavu."
"Divný, že tě ještě nikdo nenačapal, brána by měla být po večerce začarovaná," Harry pokrčil rameny a pohlédl na otevřenou bránu.
"Jednou mě tu přistihl Hagrid, ale znáš ho," přiznala Ginny. "A co se týče brány, tak opravdu netuším, proč jí nestráží kouzla."
Když společně vstoupili do KNP, posadili se na měkké polštářky na zemi a chopili se šálků horkého kakaa, které jim komnata nabídla.
"Poslouchám Harry," Ginny se hřála o hrnek a dívala se přitom na Harryho.
"Neměl bych to nikomu říkat, ale ví to už i Ron a Hermiona, Brumbál a Snape mi zakázali o tom mluvit, ale je to můj život, nemyslíš?" Ginny pokývala hlavou.
"Měl jsem o prázdninách pár zlých snů, pokračovalo to až do doby, kdy jsem nastoupil do páťáku, když jsem pak zjistil, že se jeden z nich vyplnil, šel jsem za Brumbálem, ten mi vysvětlil, že ty sny mají souvislost s mojí jizvou, nejspíš vidím část toho, co dělá Voldemort, ale Brumbál říká, že zatím si Voldemort to spojení mezi námi neuvědomuje, takže chce, abych těm snům zabránil."
"Ale jak jim máš zabránit Harry? Není to nebezpečné?" zeptala se Ginny.
"Pomocí nitrobrany, a kdo jiný mě jí měl učit než Snape," Harry se zatvářil kysele.
"Proč ne Brumbál?" chtěla vědět Ginny.
"Netuším," Harry svěsil ramena.
"Takže dnes večer si měl hodinu se Snapem, jak dlouho to trvá?"
"Přibližně od začátku roku, nenávidím ty hodiny. Leze mi do hlavy a ještě se u toho tváří, že mu to dělá ohromnou radost," zlobil se Harry.
"A pomáhá to aspoň?" zajímala se Ginny.
Harry zakroutil hlavou, "Nemůžu tomu přijít na kloub, nejde mi to a Snape mi to samozřejmě nijak neulehčí." Harry se odmlčel a pak se zadíval Ginny do očí.

"Možná je to i ve mně," přiznal.
"Blbost! Jestli tě nitrobranu učí Snape, tak se nedivím, že ti to nejde, vždyť tě nesnáší a ty jeho, určitě se dost nesnaží tě to naučit," řekla rázně Ginny.
"Mám i jiné sny," vylezlo z Harryho. "Hezké. Jsou převážně o mých rodičích, zdá se mi o minulosti, o tomhle ví jen Snape a Brumbál. U Merlina, Snape by mě přerazil," Harry se usmál.
Ginny ho chytila za ruku a pohladila ho. "Chápu, že se jich nechceš zbavit."
"Jo, ale Snape si myslí, že mi to akorát škodí, prý tak nechávám cestu ke své mysli dokonale otevřenou," vysvětlil jí Harry. "Asi to bude co k čemu, ale mě to prostě nejde."
"Zkusím prostudovat nějaké knihy, a můžeme se učit spolu, co říkáš?" přišla s nabídkou Ginny.
"Jestli tady na hradě vůbec nějaké knížky jsou," pochyboval Harry. "Ale učit se s tebou budu rád," usmál se, vstal a pomohl na nohy také Ginny.
"Myslím, že bychom měli jít spát, už je pozdě," řekl Harry.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Když se ale Harry dostal do postele, usnout nemohl, stále přemýšlel nad Snapem a jeho matkou. Jestlipak jeho matka opětovala city ke Snapeovi? Podle snu věděl, že milovala Jamese, ale může žena milovat více než jednoho? Potřeboval si o tom s někým promluvit, ale Snape mu zakázal o tom mluvit. Ale to mu snad zakázal i o těch snech, ne snad? Harry se tiše vyhrabal zpět z postele, sáhl do kufru pro malý balíček, co dostal od Siriuse a sešel dolů do společenské místnosti. Sedl si na pohovku a rozbalil zrcátko skryté v šedé látce.
"Siriusi?" zašeptal a přišel si jako blbec, když tam jen tak po tmě seděl a mluvil do svého odrazu. Sirius se neobjevil a tak to Harry zkusil hlasitěji. To už zabralo a místo na svou tvář, se Harry díval na svého kmotra.
"Harry! Co se stalo?" zeptal se vyděšeně Sirius.
"Ahoj Siriusi," usmál se Harry. "Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit, nic se nestalo, chtěl jsem si jen promluvit."
"Tys mi dal. Nečekal jsem, že se ozveš uprostřed noci," zazíval Sirius.
"Ty si spal co?" Harry se podrbal na hlavě, nějak mu nedošlo, že normální lidé v tuto dobu spí, on sám se spaní vyhýbal. Spánek znamenal sny, ať už ty chtěné nebo ty od Voldemorta.
"Ne, jen jsem tak ležel na posteli," řekl Sirius. "Harry, jsou 2 hodiny ráno, jasně, že jsem spal."
"Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit,…"
"Přestaň se omlouvat a raději mi řekni, proč ty nejsi v posteli," nařídil mu Sirius.
"Nechce se mi spát," pokrčil rameny Harry.
"Proč mám pocit, že ti nevěřím?" Sirius přimhouřil oči.
"To nevím," usmál se Harry.
"No tak, přiznej barvu. O čem si chtěl se mnou mluvit?"
"Nemůžu o všem, ale myslel jsem na rodiče," přiznal Harry. "Mám stále ty sny, ale Voldemort tam není, vždycky se dozvím něco z minulosti, a vím, že je to pravda, protože mi to potvrdil Snape na hodinách."
"Snape," vyprskl Sirius.
"No jo..."
"Ale chci se zeptat, měl s ní on něco?" vyhrkl Harry.
"Kdo s kým co? Nerozumím ti."
Harry se přitáhl blíž k zrcátku a zašeptal: "No máma, Lily no…s ním…no se…Snapem."
"Jak tě tohle u Merlina napadlo!" zařval Sirius, až se Harry musel odtáhnout zpátky.
"Pst! Siriusi, někdo tě uslyší!" Harry zakryl zrcátko rukou, protože následoval Siriusův výlev vzteku.
"Už ses uklidnil?" zeptal se Harry, když se podíval na stále zamračeného Siriuse.
"Jak tě to napadlo?" zeptal se už klidný Sirius. "Napovídal ti něco Snape? Já ho zabiju, trápí tě na hodinách nitrobrany a teď ještě tohle." Sirius už zase začínal pěnit.
"Ale ne, zapomeň na to, jen mě něco napadlo," Harry litoval toho, že se zeptal.
"Tak z toho se nevymluvíš," řekl Sirius. "Teď hned mi řekneš, kde si tu myšlenku vzal. Jinak tam osobně přijedu a vyřídím si to s tím umaštěncem."

"V prvé řadě, Snape za nic nemůže, ta myšlenka přišla ode mě. Víš, zdálo se mi o mámě, tátovi a taky o Snapeovi no…a měli se nějak moc rádi, teda myslím mámu a Snapea, normálně si povídali, smáli se spolu a tak. Chápeš to?" vychrlil Harry do tátova zrcátka.
Sirius se zasmál, "A z toho vyvozuješ, že spolu něco měli? Byli jen kamarádi, Harry. I když ti to nerad říkám, byli to nejlepší kamarádi a tvůj táta a já jsme to samozřejmě věděli, ale nesnášeli jsme Snapea už od školy, takže ti musí být jasné, že já s Jamesem jsme se se Snapem nestýkali," vysvětlil Sirius.
"A to jestli spolu měli něco víc, než jen kamarádský vztah? To tě trápit nemusí. Opravdu Harry."

"Aha, dobře, díky za informaci. Povídal bych si, ale myslím, že už bych měl jít spát," zazíval Harry.
"Jdi, vypadáš nevyspale," popohnal ho Sirius.
"A Harry?"
"Ano?"
"Kdykoliv budeš potřebovat, ozvi se mi, ano? Když to nebude otázka života a smrti, preferuji raději nějaký rozumnější čas," Sirius se usmál a s rozloučením zmizel z odrazu zrcátka.

Harry Siriusův dárek opatrně zabalil zpět a opravdu se rozhodl jít konečně spát, dnešní noc by nemusela být zas tak špatná.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Co jsem si to namlouval? Ptal se ráno Harry sám sebe. Samozřejmě, že měl sen, ale tentokrát to bylo jiné, zdálo se mu o minulosti, kterou sám znal, zdálo se mu o jeho příbuzných, o domě v Kvikálkově, nebylo to nic hezkého, ostatně, kdy v tom domě, který měl nazývat domovem, zažil něco krásného?
Když Harry sešel s ostatními na snídani, uvědomil si, že za pár dní jsou Vánoce. Tak rychle to v Bradavicích utíkalo, až se začínal bát, že Snape bude muset svůj slib porušit. Ale letní prázdniny jsou přece až za dlouho, uklidňoval se. Ohlédl se po učitelském stole, a zjistil, že Snape na něj zírá, když se ale jejich pohledy střetly, Snape se otočil jinam. Harry sklopil pohled ke svému talíři a nandal si plnou porci.
První hodinu měli lektvary a to znamenalo spolupráci s Malfoyem. Ron s Hermionou se u snídaně bavili o svém lektvarovém projektu, což Harryho moc nebralo.
"Skvěle, ještě více mi připomínejte, že já musím být s tím Zmijozelákem, zatímco vy dva pracujete spolu," řekl Harry naštvaně.
"Promiň, to jsme nechtěli, jen jsme potřebovali probrat další postup," omluvila se Hermiona a Ron přitom protočil oči, jemu se lektvary u snídaně očividně taky probírat nechtěli.
"No jo, jasně, nechte to být," Harry se zvedl a odcházel ze síně na lektvary, jeho přátelé se po sobě podívali a urychleně ho následovali.
Harry pokračoval v cestě do sklepení, a když ho dohnali Ron s Hermionou, zpomalil.
"Hele, omlouvám se, jo? Jenom mě štve Snapeův přístup, dal nám Mnoholičný lektvar a máme ho připravit za měsíc, přitom každej druhej ve třídě ví, že je to pitomost, za tak krátkou dobu ho neuděláš," řekl Harry.
"To byl přeci chyták," začala Hermiona horlivě, ale když viděla, jak se Harry tváří, raději zmlkla.
"Je to blbec Harry," souhlasil Ron. "Nechal nás v tom máchat 2 týdny, než nám přiznal, že to opravdu nejde a pak nám rozdal jiný lektvary."
"A co máte vůbec vy za úkol?" zeptal se Harry.
"Víš, že si to nemáme navzájem říkat," namítla Hermiona.
"Felixe kámo, tekuté štěstí," zazubil se Ron.
"Rone!"
"Prosím tě Hermiono, kdo dodržuje Snapeovy pokyny neříkat si, co máme vařit? Stejně nevím k čemu to je, když to stejně všichni vědí," Ron pokrčil rameny.
"Nám samozřejmě vybral jeden z nejtěžších," postěžoval si Harry a Hermiona zpozorněla.
"Tak nás nenapínej!" vyhrkla.
"Lektvar pro astrální cestování, super co?"
Hermiona otevřela a rychle zas zavřela pusu, něco si pro sebe zamumlala a vkročila jako první do třídy lektvarů. Harry zaslechl něco jako, že oni mají jen pitomýho Felixe.
"Nic si z ní nedělej, vážně, opravdu jsem posledních pár dní přemýšlel, že bych Hermionu vyměnil za jednoho ze Zmijozelu," řekl Ron a společně s Harrym vstoupili za Hermionou.
"Myslím, že jste od minula již velmi pokročili," začal hodinu Snape. "I když někteří," spočinul očima na Nevillovi, "si stále vedou velmi tragicky."
"Dnes pokračujte v práci, jestli máte nějaké otázky, nastudujte si potřebný materiál v knihovně." S těmito slovy je začal Snape obcházet, studenti se dali do vaření.
Harry s Malfoyem měli jen základní lektvar, protože jak dál se dozvěděli teprve před dvěma dny v knihovně.
Harry si nabral hrst nasekaných plátků růží a pomalu po malých dávkách přidával do lektvaru. Malfoy ho přitom bedlivě sledoval. Jakmile se Harry natáhl ke kotlíku, vyhrnul se mu rukáv a Malfoyovi se tak naskytl pohled na jizvu na Harryho zápěstí. Byla to nepříliš stará rána od něčeho ostrého, nejspíš od nože. Harry si toho všimnul, zatřepal rukou a stáhl si hábit níže.
Čeho si ale nevšiml, bylo to, že za jeho zády stál Snape. Takže on tu jizvu musel vidět také. Harry se podíval na Malfoye, čekal nějakou posměšnou poznámku, ale Malfoy ho překvapil. Vypadal trochu zaskočeně, o něčem přemýšlel. Ale po chvíli se jeho pohled změnil a začal si dál všímat přísad do lektvaru.
"Výborně. Pokračujte," řekl Snape a věnoval Harrymu zvláštní, jakýsi zkoumavý pohled. Harry trochu v šoku z toho, že mu Snape nic nevytkl, se připojil k Malfoyovi. Beztak mu Snape neřekl nic jen proto, že je ve dvojici zrovna s jeho oblíbencem Malfoyem.
A byl zase myšlenkami u Snapea. Jak je možné, že ho tak nesnáší, když jeho matku miloval? A proč se o něj nepostaral poté co jeho rodiče zabil Voldemort? Proč se prostě o něj ani jednou nezajímal? Nezjistil si jak žije u Dursleyů, jestli má vše co potřebuje, prostě nic.
Co mu zabránilo splnit slib, který dal jeho matce? Kdyby Lily žila, co by na to všechno řekla? Vidí tak moc Snape v Harrym Jamese, jeho odvěkého nepřítele, že by nesplnil přání své životní lásky?
Z myšlenek ho vytrhla náhlá bolest, nepozorností se řízl do prstu. Položil nůž a chtěl vylovit ze školní tašky kapesník, ale Malfoy na něj najednou mířil hůlkou, ani nevěděl proč, ale neuhnul.
"Natáhni ke mně tu ruku," řekl Malfoy.
"Abys mi jí mohl zranit víc? Ne díky," namítl Harry a dál se přehraboval zdravou rukou v tašce.
"Healcure," řekl tiše Malfoy a Harryho rána se zacelila. Harry k němu údivem zvedl oči.
"To aby se krev nedostala do lektvaru," poznamenal Draco, schoval hůlku a přidal do lektvaru dvě kapky jasmínového oleje.
"Hm…díky," vysypal ze sebe Harry. Měl ohledně Malfoye divný pocit. Něco se mu nezdálo, poté co viděl jeho jizvu na ruce, se choval divně. A nejen to, už pár dní, co se scházeli v knihovně kvůli lektvaru,s e mu zdál nějaký jiný, míň jízlivý a ne tolik "zmijozelský".
A že by mu to říznutí vyléčil kvůli možnosti znehodnocení lektvaru? No možné to bylo.
 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 lady corten lady corten | Web | 25. srpna 2010 v 8:20 | Reagovat

Nádherný díl, Drako mě mile překvapil, jsem také zvědavá co řekne Severus Harrymu na tu jizvu co viděl, velmi se těšínm na pokračování :-D

2 Aramintha Aramintha | 25. srpna 2010 v 8:42 | Reagovat

hadam to stihnem a moj koment bude prvy... chachacha
po takom dlhom case som na chvilu zabudla, o com sso vlastne bol, ale siriusov rozhovor ma primel spomenut si :-D som rada, ze tu konecne nieco pribudlo, a hlavne - ze si Harry spomenul, ze ma zrkadielko. v 5. knihe mi Harryho koli tomu bolo luto :-)
dufam, ze na dalsiu kapitolku si nebudeme musiet pockat tak dlho :-D

3 Aramintha Aramintha | 25. srpna 2010 v 8:45 | Reagovat

:-( nestihla som - stranka sa mi pridlho nacitavala :-( :-D

4 Dominika Dominika | Web | 25. srpna 2010 v 9:57 | Reagovat

Tak aj mna Draco velmi prekvapil. Pevene verim, ze pokracko bude co najskor.

5 Natalica Natalica | 25. srpna 2010 v 10:46 | Reagovat

Jéééééééééj, nová kapitolka! Už som si myslela že sa nedočkám :-) Kapitola je úžasná, ako vždy :-D dúfam že ďalšia pribudne čoskoro :-)

6 Neriah Neriah | Web | 25. srpna 2010 v 11:42 | Reagovat

Musela jsem si celou povídku přečíst znova, protože jsem úplně zapoměla, o co tam jde. :-D
Dracovo chování mě upřímně překvapilo, jsem zvědavá, co ještě vymyslíš.

7 kikina kikina | 25. srpna 2010 v 13:19 | Reagovat

juchuuuuuuuuu. další kapča. úplně nádherná. žůžo.moooocinky se těším na další. fakticky nádherně píšeš ???

8 Christine Christine | 25. srpna 2010 v 16:18 | Reagovat

Aaale čo ?? Draco a takýto ?? Weeey ja by som s toho urobila taký slash že waaa :D proste super kapitolka !! ;)

9 Lisa Lisa | 25. srpna 2010 v 17:11 | Reagovat

Když jsem viděla, že přibila další kapča, myslela jsem, že mám halucinace, ale naštěstí ne :-D Kapča je úúžasná, mooc se těším na další :-)

10 oronis oronis | Web | 26. srpna 2010 v 15:12 | Reagovat

jsem ráda, že tady přibyla další kapitola, která se mi také moc líbila a těším se na další :-)

11 zuzik zuzik | 26. srpna 2010 v 18:11 | Reagovat

To si myslí, že si chtěl podřezat žíly, bo co? Líbilo se mi i to, jak Hermiona huhlala kvůli tomu, že nemá na práci to nejtěžší. Celá ona :0)

12 Markéta Stará Markéta Stará | 26. srpna 2010 v 18:13 | Reagovat

[1]:
Taky souhlasim, moc se těšim na dlaší kapitolku♡♡

13 Dobby Dobby | Web | 26. srpna 2010 v 22:08 | Reagovat

Tak som rada, že je tu pokračovanie a verím, že na ďalšiu kapitolku nebudeme musieť tak dlho čakať. Draco milo prekvapil, som zvedavá, ako sa to bude vyvíjať ďalej. ;-)

14 Darcy123 Darcy123 | Web | 28. srpna 2010 v 0:35 | Reagovat

Ježíííš...tá scéne so Síriusom nemala chybu:-), že vraj len tak ležal na posteli..... :-D  :-D  :-D ....a Draco bol tak...iný...nuž uvidíme...Harry nemá ďaleko od zrútenia...najprv mu Severus povie, že miloval jeho mamu a teraz je k nemu dokonca aj Draco milý:-)...hihi to si ešte užijeme:-)

15 Darcy123 Darcy123 | Web | 28. srpna 2010 v 0:37 | Reagovat

nechceš inak spriateliť?...budem rada:-)

16 Nika Nika | 28. srpna 2010 v 1:26 | Reagovat

Výborná kapča, těším se na další, rychlee prosiim ;-)

17 Airiny Airiny | 28. srpna 2010 v 18:30 | Reagovat

Moc děkuji za kapitolu.

18 Lilith Lilith | 30. srpna 2010 v 13:53 | Reagovat

Juuu... dalsi kapitola... dockala jsem se... moc se mi libila :)

19 Alien Alien | 8. září 2010 v 17:05 | Reagovat

Hezka kapitola hezka povidka tesim se na dalsi :-)

20 Clowers.K Clowers.K | 9. září 2010 v 20:45 | Reagovat

Děkuju za kapitolku, doufám, že už je vše OK :)

21 Luna Luna | E-mail | 10. září 2010 v 17:20 | Reagovat

prosim kliknete na tenhle odkaz je neškodnej
http?//s18.bitefight.cz/bite/user/64746

22 Vasek Vasek | E-mail | Web | 25. června 2012 v 13:44 | Reagovat

Jo jo , moje řeč

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama