12. července 2009 v 10:22 | Rikisa
|
Kapitola je na světě, prosím o komenty. Kapitolka je hlavně pro:
Torrance, majuš, Cissy, Sandrate, Adku, Olču, Isabelle, Trili, Shelis, Alexii, Thalii, Pegy, drahokam, Airiny, ginny, AlexinQa a Lordqaa. Díky za vaše odezvy!!!
"Harry!" zakřičel Snape, ale jeho syn už ho nevnímal, omdlel. Snape vyjeveně koukal na synovo bezvládné tělo a svou manželku, která vypadala naprosto v pořádku.
Léčitelé se vzpamatovali z počátečního šoku, zvedli se ze země, rychle se oprášili a jeden z nich přešel k Lily, druhý k Harrymu a Severusovi. Mladá sestřička zatím napravovala škody, které způsobil Harry svým výbuchem magie.
"Položte ho sem,"mladší léčitel ukazoval na postel naproti Lily. Když tak Severus udělal, léčitel Harrymu zkontroloval životní funkce a chvíli nad ním kouzlil diagnostická kouzla.
Snape všechno starostlivě pozoroval a po chvíli se otočil k Lily. "Jak je ti?" chtěl vědět a chytil Lily za ruku. Lily se na něj unaveně usmála, "Jako kdybych prospala sto let."
"Jak je Harrymu?" zeptala se a zvedala se, že se na něj dojde podívat, ale starší léčitel jí zatlačil zpět do postele. "Musím říct, že to, že žijete je obrovský zázrak. Nedovedu si to vysvětlit jinak, než že váš syn použil uzdravující zaklínadlo, ovšem notně zvýšené dávky, nebýt jeho, zemřela byste," konstatoval lékouzelník a naposled změřil Lily tep. "Ještě uděláme pár testů, ale dovoluji si předem říct, že jste v pořádku," povzbudivě se usmál.
"Takže jí brzy pustíte?" zeptal se s radostí Snape. Lékouzelník se k němu otočil a usmál se, "Ještě si tu pár dní poleží, ale potom vám jí pustíme do domácího ošetřování."
"To je skvělé," zaradoval se Snape a políbil Lily. "Ano to je," souhlasila Lily, ale její pohled znovu spočinul na synovi, kterého stále ošetřoval lékouzelník. Snape si jejího pohledu všimnul, přešel k Harryho posteli a netrpělivě se zeptal: "Jak to vypadá?"
Mladý lékouzelník se k němu otočil a vyčerpaně svěsil ramena. "Nevím jak vám to mám říct," odmlčel se a pohledem poprosil vedoucího oddělení, který stále stál u Lily, o pomoc. Snape začínal mít strach, ale když se setkal s pohledem Lily, jenom se usmál, aby nevystrašil i svou ženu.
"Co se děje, Mathiasi?" zeptal se lékouzelník, ale nečekal na odpověď a přešel k Harrymu. Provedl stejná diagnostická kouzla a potom se s překvapením otočil zpět k Severusovi a mladému léčiteli.
"Co si myslíš, že mu je, Mathiasi?" chtěl vědět. "Myslím," začal a jeho pohled sklouzl ke Snapeovi. "Tak už sakra mluvte," zavrčel Snape. "Myslím, že je v pořádku, ale jeho tělo se nevyrovnalo s takovým náporem magie a podle mě jen potřebuje nabrat síly," dopověděl Mathias.
"Takže, co to znamená? Nějaké zvláštní lektvary nebo?" Snape se na oba podíval s otázkami v očích.
"Kolega chtěl prostě říct, že váš syn teď spí," vysvětlil mu to druhý léčitel.
"Spí? To je všechno? Prostě jen spí?" Severus nevěřícně hleděl na Harryho bledé tváře.
"Ano, fyzicky je jeho tělo naprosto vyčerpané, spí a ještě dlouho bude. Předpokládám tak osmačtyřicet hodin," potvrdil Mathias.
"Lepší pro něj bude známé prostředí, jestli ho chcete odvést domů, budu jen souhlasit," navrhl Snapeovi lékouzelník.
"Samozřejmě," souhlasil Snape, přešel k Lily a políbil jí na čelo. "Odpočiň si, brzy se uvidíme. A o Harryho se neboj, prý jen spí, jinak je v pořádku, dám na něj pozor."
"Vím, že ano. Díky Severusi," Lily se usmála a pak se podívala směrem k Harrymu. "Zavolej mi sem moje kolegy, prosím. Potřebuji se ujistit, že to opravdu nic není."
Snape se usmál, přešel k léčitelům a požádal je o to, aby šli za jeho ženou. Pak opatrně vzal Harryho do náručí a vyšel ven, aby se mohl přemístit na pozemky Bradavic.
Ve sklepení už na ně čekal Brumbál a když spatřil Severuse, nesoucího Harryho, rychle k nim vykročil. "Co se mu stalo?"
"Spí," hlesl Severus a pokračoval do Harryho ložnice, kde ho uložil, potom se vrátil zpět k Brumbálovi.
"Severusi? Není ti nic?" zeptal se Brumbál, když jemu i sobě Snape nalil sklenku ohnivé whisky a posadil se do křesla. "Proč?" nechápal Severus.
"Řekl si mi, že Harry spí. A sám vypadáš, že bys nejraději vlezl do postele. Co se stalo? Neříkej mi, že Harry jen spí, vždyť je tak strašně bledý!"
"Ale ano, spí! Opravdu to chceš slyšet, Albusi?" povzdechl si Snape unaveně. Ředitel si na znamení souhlasu vzal sklenku whisky a posadil se naproti Snapeovi.
"Byli jsme navštívit Lily, měl jsem rozhodnout o tom, jestli bude žít nebo ne, chtěl jsem rozhodnutí i po Harrym, ale ten se ztratil a tak jsem ho chtěl jít hledat, ale on byl u Lily a potom jsem se rozhodl rozloučit se i za Harryho, ten nesouhlasil, uvolnil obrovské množství magie, vyléčil Lily a sesypal se, je fyzicky vyčerpaný a domácí prostředí prý bude dobré pro jeho psychiku až se probere," Snape ze sebe všechno v rychlosti vysypal a pak do sebe naráz vyklopil zbylou whisky a dolil si novou.
"Mohl bys mi to říci ještě jednou? Tentokrát pomaleji a jasně, prosím. Lily se probrala? Harry jí vyléčil? Jak je to možné? Jakým způsobem vypustil magii a jak...?"
"U Merlina, přestaňte se ptát, nebo se mi z vás rozskočí hlava!" Snape Brumbála zarazil, přešel ke skříni, ze které vyndal myslánku. "Myslím, že bude lepší, když se na to podíváte sám," řekl, vložil do myslánky vzpomínku a znovu se posadil. V klidu a s úsměvem pil svou whisky a sledoval ředitele, který byl ponořený do jeho vzpomínek.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Harry se protáhl a se zíváním se vysoukal z postele. Přešel k oknu a zjistil, že právě vychází slunce. Ani se neoblékl a vyrazil do obýváku, kde našel Jamese.
"Jamesi, co ty tady?" podivil se Harry a dlouze zívnul.
"Harry!" James vyskočil ze židle a vyrazil ke kmotřenci. "Jak je ti?"
"Asi bych ještě spal," přiznal Harry a opět zívnul. "Dva dny ti nestačili?" zasmál se James a pocuchal Harrymu vlasy.
"Dva dny? Cože?" nechápal Harry. V tu chvíli dovnitř vešel Snape. "Lily už pustí pozítří domů," oznámil radostně a potom si všiml Harryho. "Harry, jsem tak rád, že už jsi se probral," přešel k němu a krátce ho objal. "Je ti líp?"
"To já taky, když jsem prý prospal dva dny," usmál se Harry. Pak se jeho úsměv ale přímo rozzářil. "Mamku pustí z nemocnice? Takže jsem to dokázal!"
"Ano, je to báječná zpráva," rozzářil se i Snape. "Ale Harry, o tom uzdravujícím kouzlu si budeme muset promluvit. Svou matku si vyléčil, ale vystavil si se ohromnému riziku, nehledě na to, že si téměř zničil celé oddělení u svatého Munga," zpřísněl Snape.
"Tak to je snad dobře, že téměř ne?" zasáhl James a šibalsky mrkl na Harryho. Harry se uchechtl.
Snape ho zpražil ledovým pohledem a tak James raději zmlknul. Na Harryho to ale nezabralo. "Nejsi snad rád, že jsem mamku uzdravil? Ani jsem nevěděl, jestli to dokážu, ale zabralo to. Nemůžu za to, že jsi zplodil geniální dítě," Harry pokrčil rameny a pousmál se.
"Páni Severusi, ty si z něj udělal Zmijozela," zatvářil se naoko uraženě James. Snape se rozesmál a přitiskl Harryho k sobě. "To víš, že jsem rád. Jsem na tebe hrdý!" přiznal Snape. Po chvíli ho však od sebe odtáhl a zatvářil se přísně, "Ale zesílená neverbální kouzla vypuštěná nekontrolovatelnou magií budeš příště provádět jen pod mým dohledem."
"Jasně tati," Harry zasalutoval jako že rozumí a přešel k Jamesovi. "Je tu něco k jídlu? Snědl bych i vlkodlaka," postěžoval si Harry. "Remus tu ale není," zavtipkoval James a ignoroval šťouchnutí od svého kmotřence. "Dobby nám za chvíli donese snídani," řekl Snape a přisedl si k nim.
"Ehm, za ty dva dny, událo se něco zajímavého?" nadhodil Harry v průběhu snídaně. Severus si s Jamesem vyměnil zvláštní pohled. "No skoro nic," zalhal James. "Hezký pokus," odvětil Harry. "Tati?" podíval se na něj s otázkou v očích.
"Taková maličkost, jak bych to jen řekl," začal Snape. "Hlavně co nejrychleji a stručně," popíchl ho Harry. Snape ho zpražil pohledem. "Nezapomeň, že jsem ten chudák co prospal dva dny," upozornil ho Harry. "To je pravda Severusi, nenapínej ho už, chuděru," zasmál se James.
Snape jen pokroutil hlavou a ukousl si kus toustu, "Šašci."
"Jestli to chceš opravdu vědět, jsme teď tak trochu populární," pokračoval po chvíli Snape. "Co to znamená tak trochu?" zeptal se s obavami Harry. "Pamatuješ se, že v Denním věštci měl vyjít článek o tom, že si můj syn?" zeptal se Snape, Harry pokýval hlavou, "Samozřejmě."
"A on i vyšel. Takže celý svět ví o tom, kdo je tvůj otec. Na škole je to stále nejdiskutovanější téma a měl bys vidět své spolužáky v mých hodinách, Longbottom dnes roztavil už třetí kotlík. Až se vrátíš do vyučování, zřejmě se na tebe sesypou jako kobylky," upozornil ho Snape. "A abych nezapomněl, s tím článkem vyšla najevo i moje pravá oddanost, takže zmijozelští jsou poněkud nevraživí, ale prozatím ti neublíží, stále vědí, že jsem býval Smtijed, takže si zachovávají odstup."
"Tak tomuhle ty říkáš maličkost, hm?" Harry si promnul spánky. "Měl bych ještě něco vědět? Jak to vzali? Počítám s tím, že mě zahrnou otázkami, ale chtěl bych vědět, jestli na mě změnili názor," zajímal se Harry.
Tentokrát to byl James, který mu odpověděl. "Nemyslím, že změnili názor, jsi pro ně stále Harry, ale mají opravdu spoustu otázek. Byl jsem ve věži a díky Ronovi a Hermioně to ostatní spolužáci vzali celkem dobře. Jen někteří opravdu nemůžou pochopit, jak může být ten umaštěný netopýr otcem," řekl, obrátil se k Snapeovi, "Bez urážky Seve, jen cituji co jsem se dozvěděl."
"To Ron a Hermiona ze začátku taky nemohli pochopit," neodpustil si Harry. Snape se jen ušklíbl a naznačil Jamesovi, aby pokračoval. James se obrátil zpátky k Harrymu.
"Ale to, že je na straně dobra vzal celý svět opravdu výborně, tvůj otec dostal čestné vyznamenání."
"A ty se ani nepochlubíš, to je skvělý tati!" Harry se na otce zářivě usmál.
Snape jen mávnul rukou, "Nic jsem nechtěl, jen jsem chránil svou rodinu."
"Chráníš jí stále," připomenul mu James. "A děláš to opravdu skvěle," přidal se Harry. "Půjdeme navštívit mamku?" dodal dychtivě.
"Ovšem, nemůže se tě dočkat," odpověděl Snape. "Až dojíme, můžeme vyrazit."
"Už jsem dojedl," zahlásil Harry a nacpal si do pusy poslední kousek toustu. Snape si úsměvně povzdechl a pospíšil si za Harrym, který už netrpělivě poskakoval u krbu.
"Počkejte na mě, budu vám dělat ochranku a odhánět fanynky!" zavolal James od stolu, čímž si vysloužil výbuch smíchu od Harryho a káravý pohled od Snapea.
Poté se společně letaxem přemístili přímo ke svatému Mungovi.
hezká kapča
už se těším co dalšího přidáš, páč stránku s tvýma povídkama projíždím 2x a více za den:)