close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

15.kapitola Spatřit světlo světa II.část

29. června 2009 v 12:53 | Rikisa |  HP Strůjce osudu
Výpadky Internetu mi zabránily dát do sem již včera, doufám, ale že vás kapitola potěší a moc nerozbrečí :). Očekávám vaše domněnky, copak se asi stalo?? Kapitolu věnuji Trilli, Sandrate, Belle, Cissy, Pegy, Alexii, Olče, Thalii, majuš a lise!

"Tati, jsi si jistý?" zeptal se Harry s nejistotou v hlase. Snapeovi zmizl úsměv ze rtů, "Copak ty nejsi rád?" Snape najednou vypadal ustaraně.

"Jo jsem," vyhrkl až příliš dychtivě Harry. "Ale...," odmlčel se a prohlížel si nové tkaničky u bot, aby se vyhnul tátovu pohledu.

"Ale? Co tě trápí, Harry?" chtěl vědět Snape a donutil Harryho, aby se na něj podíval.

"Vím, že ti nezáleží na lidech, ale co na to řekne ministerstvo a lidi, hm...třeba spolužáci a tak," pokrčil rameny Harry a snažil se vypadat, že mu to až příliš nevadí. Jeho otec však najednou vyskočil na nohy a zadíval se na něj velmi zvláštním pohledem. "Aha, chápu to. Takže ty nechceš, aby kouzelnický svět věděl o tom, že jsi mým synem, ano? Stydíš se za svého nabručeného otce a raději chceš, aby tě všichni stále znali jako Pottera," Snape se zatvářil zklamaně, pak se rychle otočil a vztekle odkráčel do své pracovny.

"Ne tati, tak to není!" křičel za ním Harry, ale Snape se ani neotočil. Harry se zvednul, ale Brumbálova ruka ho zastavila. "Nech ho chvíli o samotě," doporučil mu ředitel a postrčil Harryho zpět na pohovku a sedl si k němu. "Víš je to pro něj těžké, celý život musel přede všemi tajit, že jsi jeho syn. A teď když chce, aby pravda vyšla na světlo, setkal se ihned s nesouhlasem od nás obou."

"Ale já jsem to tak nemyslel. Není to tak, že bych se za něj styděl, mám ho rád. Bude fajn, nemuset nic předstírat. Budu moc rád až se to všichni dozvědí, ale vždyť víte, že spousta studentů nemá tátu rádo," Harry pokrčil rameny a zadíval se směrem k otcově pracovně.

"Chápu, ale troufám si říci, že většina studentů k tobě kvůli tomu svůj postoj nezmění, pořád to budeš ty," Brumbál se mírně usmál a prohlížel si Harryho přes své půlměsíčkové brýle.

"To ano, pro mě to bude stejné, že? Chci říct, já jsem to věděl prakticky od narození, že táta je můj táta, ale ostatní si myslí, že je jím James," řekl Harry.

"A co Ron a Hermiona? Ti to přeci vědí, určitě tě v tom samotného nenechají," povzbudil ho Brumbál. "A co se týče nějakého otevřeného nesouhlasu, myslím, že to můžeš nechat na starosti svému otci, ten si s tím jistě poradí po svém jak ho znám," ředitel na něj spiklenecky mrknul a povzbudivě Harrymu stiskl ruku.

"Máte pravdu, myslím, že už si s ním o tom půjdu promluvit," Harry se zvedl a zamířil k pracovně, ale na půlce cesty se zarazil a otočil se zpět k Brumbálovi.

"Proč vy jste vlastně nesouhlasil, dědečku?" zajímalo ho.

Brumbál se mírně zamračil, ale jeho výraz byl spíše starostlivý. "Mám starost o vaše bezpečí, zvlášť o tvoje," řekl jen. "Ale proč?" nechápal Harry a přešel blíž k řediteli.

Brumbál si povzdechl. "Tvůj otec byl odhalený jako špeh a Voldemort to nenechá jen tak, a ty už si jeho nepřítel od narození, takže vás to staví do velmi nebezpečné situace, zvlášť když tvá matka leží u svatého Munga."

Harry sebou škubnul. "Nemůžete s tím něco udělat?" zeptal se se strachem v hlase. "Už se stalo, máme tam pár lidí z Řádu," uklidnil ho Brumbál.

"Dobře, děkuju vám. Teď si půjdu promluvit s tátou," řekl Harry. Brumbál promluvil potichu, ale Harryho to beztak donutilo opět se zastavit před otcovou pracovnou. "Jestli dovolíš, potřeboval bych si s tvým otcem promluvit také, bude lepší, když půjdu první."

Harry se zatvářil překvapeně, ale pokýval hlavou. "Jak myslíte," pokrčil rameny, sednul si do křesla, pokračoval ve čtení knížky o famfrpálu a pokynul Brumbálovi, aby pokračoval k otci.

Harry ze svého místa sledoval, jak jeho dědeček mizí za dveřmi.

Čekal jen pár minut, potichu seděl v křesle a snažil se zachytit alespoň něco z jejich rozhovoru, bylo to ale marné, protože jeho otec měl dveře kanceláře chráněné proti odposlechu. Harry se nad tou skutečností musel šibalsky pousmát, jednou se mu totiž kouzlo podařilo prolomit. Jeho otec kvůli tomu tehdy strašně vyváděl, ale Harry si nemohl nevšimnou hrdosti v jeho očích. Snapeova strážná kouzla jsou totiž považována za velmi spolehlivá a těžko odstranitelná.

Harry se zazubil a dospěl k závěru, že by bylo načase zkusit to podruhé. Vstal, vytáhl hůlku z kapsy hábitu a přešel ke dveřím. V té samé chvíli se však dveře pracovny otevřely, doslova se z nich vyřítil Snape, bezeslova popadl svého syna a mířil s ním ke krbu. Když se Harry stačil v krbu otočit, zjistil, že Brumbál se na něj povzbudivě usmívá.

Když je letax konečně dostal na místo určení, Harry si smetl z hlavy silnou vrstvu popela a nechápavě se otočil na otce. "Co to znamená? Kde jsme? Proč jsme tady? A co tak najednou? Proč si mě..." Harry začal chrlit otázky, ale Severus ho zastavil, tím, že mu přiložil ukazováček k ústům a naznačil mu, aby byl zticha. Harry tak okamžitě udělal a s očekáváním sledoval otce.

"To kvůli tvé matce. Rozhlídni se," doporučil mu Snape. Harry se rozhlédl a zjistil, že u svatého Munga, nedaleko přijímací haly. "Je něco s mamkou?" strachoval se Harry.

"Během rozhovoru s Brumbálem mě kontaktovala její kolegyně, její stav se prý změnil, ale nemohla mi říct více, ještě dělají nějaké testy. Takže nevím jestli k dobrému či k horšímu. Musíš se připravit na obě varianty, ano?" Snape ho jemně vzal kolem ramen a čekal až se na něj syn podíval. "Půjdeme spolu zjistit co se stalo," řekl Snape a společně s Harrym se vydal k pokoji, kde ležela Lily.

Harry se cítil tak, jako kdyby mu každou chvíli mělo vyskočit srdce z těla, začal se třást a kdyby ho otec nedržel, asi by se sesypal. Když však Snape otevřel dveře nemocenského pokoje, Lily neležela na své posteli a nebyla ani nikde jinde v místnosti. Snape hrůzou rozšířil oči a zrychleně dýchal. "Tati?" Harry byl stejně vyděšený. Snape se na něj rychle otočil. "Půjdu zjistit co se stalo, zůstaň tady, rozumíš mi?"

"Dobře, zůstanu," slíbil Harry a sledoval mizící postavu Snapea.

Jakmile však jeho otec zmizel za dveřmi, chvíli počkal a pak rychlým krokem vyrazil vpřed. "Přeci tady nebudu čekat jak malé dítě," zašeptal si pro sebe Harry a začal prozkoumávat ostatní pokoje.

Svou matku našel na pátý pokus, na konci chodby vlevo. Přemístili jí na speciální oddělení, jak si Harry přečetl na dveřích, kde stálo:
Intenzivní péče
Hlavní léčitel: Armand Nobel

Všude na pokojích byla skleněná okna, takže svou matku uviděl hned, jakmile se ocitl za dveřmi oddělení. Všiml si i malé cedulky "Návštěvníkům vstup zakázán!", ale nebral na ní ohled a opatrně se přesouval k posteli své matky. Kolem prošla léčitelka a tak se Harry rychle schoval za postel a počkal dokud neodešla.

"Mami?" zeptal se šeptem, sklonil se nad Lily a pozoroval její bledou tvář.

"To mi chcete říct, že je po všem? Že už nic nezkusíte? Sakra, co mi to tady vykládáte!" Harry poznal rozčilený hlas svého otce a když se podíval tím směrem, zjistil, že Severus stojí přímo za sklem pár centimetrů od něj, dohadoval se se dvěma léčiteli a bylo zřejmé, že se třásl vzteky. Rychle se schoval zpět za postel a poslouchal.

"Opravdu jsme zkusili všechno, je nám to líto," hlesl mladší léčitel. Harrymu skápla osamělá slza z očí, pohlédl na svou matku ze své skrýše. "Mami," zašeptal.

"Houby líto, vy mastičkáři! Okamžitě se vrátíte k mé ženě a začnete dělat všechno proto, aby žila, je vám to jasné?!" rozčiloval se znovu Snape.

"Pane Snape, nekřičte tu na nás a uklidněte se, tohle vaší ženě nepomůže. Potřebujeme vaše rozhodnutí," řekl rázně starší léčitel. "A co když je naděje? Sakra, nemůžu jí přece nechat zemřít, jestliže jí přestanete udržovat naživu, u Merlina, co mám dělat?" Snape posmutněl a otočil se směrem k Lily.

"Pane Snape?" ozvala se mladá sestřička, která se starostlivým výrazem vešla na oddělení. "Ano?" zeptal se Snape, ale neodtrhl oči od své ženy.
"Jedná se o vašeho syna. Nebyl tam, kam jste mě pro něj poslal, mám se po něm ještě podívat nebo ho nechat vyhlásit po nemocnici?" zeptala se.

Snape sebou cuknul a prudce se otočil na sestřičku. "Není tam? Slíbil mi, že tam zůstane. Tohle na něj nesedí," Snape vyndal hůlku a vykročil směrem ven z oddělení. Byl ale zadržen starším lékouzelníkem. "Pane, opravdu potřebujeme vaše rozhodnutí."

"Nemůžu to udělat, ne teď, když nevím kde je můj syn. I on má právo rozhodnout o životě své matky. Potřebuji ho najít," Snape rozhodil rukama a mírně od sebe odstrčil lékouzelníka.

"Myslím, že není nutné ho najít," hlesl potichu mladší léčitel. "Opravdu? Víte vůbec kdo je mým synem? Jaké má nepřátele? Máte vůbec děti, nejspíš ne, protože jinak byste moje chování dokonale pochopil!" Snape opět začínal zuřit.

"Ne pane, ale jestli je vaším synem ten černovlasý kluk, který se schovává za postelí vaší ženy..." Snape ho nenechal domluvit a vtrhnul dovnitř, následován oběma lékaři.

"Harry, okamžitě vylez," poručil mu Snape. Po chvíli se opravdu za postelí objevila hlava jeho syna. "Tati je to pravda?" zašeptal se zděšením Harry.

Snape si uvědomil, že od jejich příchodu na toto oddělení musel všechno slyšet. "Proč si nezůstal tam kde jsi měl?" povzdechl si Snape. "Nejsem dítě," odsekl Harry. "Mám právo vidět svou matku a rozhodně jsem proti tomu, aby byla ukončena její léčba!"

"Harry," Snape k němu přešel a chytil ho za ruku, druhou položil na čelo Lily a jemně jí pohladil. "Taky si přeji, aby tvá matka žila, ale nemůžeme pro ní udělat víc, než ukončit její trápení," hlesl smutně Snape a když se setkal s pohledem svého syna, posmutněl ještě víc.

"Ona by si to nepřála, chtěla by abychom bojovali. Co kdybych tady ležel já? Udělal bys to?" chtěl vědět Harry. "Nestav mě do takové pozice Harry, není to pro mě lehké, stejně jako pro tebe," odvětil Snape.

"Rozloučíme se," řekl po chvíli mlčení a kývnutím dal souhlas lékouzelníkům. Harry se na ně s hrůzou podíval. "To nemůžete, nepřibližujte se!" vykřikl a s jeho křikem se pokojem rozlila hrůzná vlna magie, která všechny v místnosti, kromě jeho samotného a Snapea, přinutila skrčit se k zemi.

Harry se třásl strachem a rozčilením. "Harry, prosím uklidni se, spolu to zvládneme!" křičel Snape přes tříštivý zvuk rozbíjených skel. Taková vlna magie se u něj neprojevila od jeho dvanácti let, Snape věděl, že jeho syn v sobě skrývá velkou moc, ale dokázal jí vždy usměrnit, byly ale situace, jako tato, kde svou magii nekontrolovatelně vypustil.

"Jen chci, aby žila!" křičel Harry a chytil matku za ruku, za druhou jí držel Snape, který se snažil uklidnit svého syna a tak ho držel za rameno. "Musíme být zase rodina, musí žít!" Harry se zhluboka a bolestivě nadechl, něco nebylo v pořádku. Druhá vlna magie se rozlila pokojem a celá síla zářivě bílého světla se soustředila u Lily.

Harry bolestí zavřel oči, Snape něco křičel, pak všechno podivně ztmavlo a Harry slyšel jako z velké dálky matčin hlas. "Harry, zlato! Jsem v pořádku!" Harry se snažil udržet vědomí, poslední co spatřil byla měkká otcova náruč, která ho zachránila před pádem na tvrdou zem a matčiny zelené oči, které na něj s láskou a starostlivostí hleděly.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Torrance Torrance | 29. června 2009 v 13:00 | Reagovat

Juuu....Sem tak ráda že si přidala novou kapitolu.Je fakt úžasná.Doufám že další bude stejne rychle....

2 majuš majuš | 29. června 2009 v 13:31 | Reagovat

Supeeeeeeeer, rychle dalsi.....

3 Cissy Cissy | 29. června 2009 v 13:50 | Reagovat

Zajímavé :) :) Harry by mohl mít nějaké následky, co? :D

4 Sandrate Sandrate | Web | 29. června 2009 v 14:35 | Reagovat

Vypadá to, že ji dokázal uzdravit. Jsem tomu ráda, zaslouží si být rodina. Do Harryho by teď mohli lít všechny možné lektvary, protože bude vyčerpaný.
A nebo by to mohl slyšet jenom on a pak zkolabovat, ale ve skutečnosti by to nezabralo. Což doufám, že tak nebude.

5 Adka Adka | 29. června 2009 v 17:39 | Reagovat

krásne dúfam, že sa Harrymu nič nestane :D a teším sa na pokračovanie

6 Cissy Cissy | 29. června 2009 v 19:10 | Reagovat

Myslela jsem nějaké fyzické následky, samozřejmě :)

7 Rikisa Rikisa | 29. června 2009 v 21:26 | Reagovat

díky za názory:). Cissy: jasan, chápu:)
Snadrate: uvidíme co z tvých domněnek bude pravda, ale nějaké lektvary v tom také budou. Jsem ráda, že se vám to líbilo.

8 Olča Olča | 29. června 2009 v 22:45 | Reagovat

To bylo moc krásné ,přidej  prosím další kapču

9 Isabella Isabella | 30. června 2009 v 9:21 | Reagovat

Ach jo já chtěla aby umřela, mohlo to být opravdu zajímavé a takové dojemné, ale kapitola byla i tak samozřejmě skvělá, ostatně tak jako vždycky ... :-)

10 Trili Trili | 30. června 2009 v 10:17 | Reagovat

jůůůůůů - super kapča :-)
a dík za věnování

11 Shelis Shelis | 30. června 2009 v 19:25 | Reagovat

Super kapitola! obě dvě:D Harry se musí určitě uzdravit:D , to by snad ani nešlo!jinak bych se asi zbláznila:D jsem mocinky ráda, že jsi všechno zvládla a začalas zase přidávat. Už se těším na další kapitolku!!

12 Alexia Alexia | 30. června 2009 v 20:54 | Reagovat

tak toto bolo pekne a velmi zaujimave, sa mi pacilo co Harry urobilsom zvedava ako sa to vysvetli :-D

13 Thalie SB Thalie SB | Web | 1. července 2009 v 9:06 | Reagovat

Super kapča:)) Další:)) A hlásla bys pro mě ?? Více informaci na mojim blogu:)) Děkuji

14 Pegy Pegy | 5. července 2009 v 19:42 | Reagovat

Super. Moc se těším na pokračování.

15 drahokam drahokam | 5. července 2009 v 23:56 | Reagovat

Super, četla jsem teď 2 kapči najednou, jsem ráda, že jsi zase po dlouhé době přidala a hned takové super kapitolky. Tak Harry nám zachránil maminku, je to prostě mocný čaroděj a radila bych nikomu nešahat na joho přátele a rodinu, jen doufám, že se mu nic nestane, když uvolnil tolik léčivé magie, prosím, prosím rychle další

16 Airiny Airiny | 6. července 2009 v 21:12 | Reagovat

Nádherná kapitola. Jsem ráda, že je Lily v pořádku.

17 ginny ginny | 8. července 2009 v 12:36 | Reagovat

správně já sem chodim každej den jestli náhodou nepřibyla nějaká nová kapitola...je to fakt super!!!klobouk dolu fakt to umíš úplně dobře vymyslet!!!!!já taky píšu příběhy ale takhle dobrý nejsou!!rychle další!!

18 ginny ginny | 8. července 2009 v 12:37 | Reagovat

ale zase by bylo divný kdyby ted zase ležel v nemocnici harry když tam do ted byla lily...no to je jenom můj názor!!! tak hezky piš!!!už se nemůžu dočkat!!

19 AlexinQa AlexinQa | 10. července 2009 v 11:24 | Reagovat

Ouuu užasný..rychle další!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama