close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

40.kapitola Znamení Fénixe

17. února 2009 v 17:40 | Rikisa |  Harry Potter a Pravá rodina
Za tuto kapitolku vděčíte komentátorům, kteří mě popohánějí, takže tato kapitola je pro ně. Jinak se koukněte na výsledek minulého hlasování, jestlipak jste si tipli správně kdo Nicka zachrání? A anketu nedávám, ale očekávám vaše názory v komentářích, hlavně co si myslíte o tom, jak se nakonec Nick rozhodne.


"Remusi, ty mu pomáháš?" dožadoval se Nicolas s neustále slyšitelnou bolestí zrady v hlase.

"Nicolasi, rád tě poznávám," řekl místo toho Remus a když došli do Nicolasova pokoje, který měl být nynějším vězením nejmladšího potomka Voldemorta, Remus zavřel dveře, naklonil se k Nicolasovi a už tišeji řekl: "Nesouhlasím s tím co Brumbál dělá, pro mě budeš vždycky H..., vždycky syn Jamese a Lily, Nicolasi."

Nick si povzdechl a posadil se na postel, uprostřed místnosti. "Kdybych měl alespoň svou moc, dostal bych se odsud snadno."

Remus smutně zakroutil hlavou, "Nebylo by ti to co platné, Brumbál sídlo zabezpečil, ale nemůžu ti říct víc." Remus se rozhlédl kolem sebe, jako kdyby zjišťoval, zda v blízkosti není žádné nežádoucí ucho, které by mohlo slyšet to, co se chystal říct a pak sotva slyšitelně pověděl Nicolasovi: "Musím najít Siriuse, on jediný ti může pomoct."

"Takže mi pomůžeš?" téměř vykřikl Nicolas. "Tiše!" zarazil ho Remus, "Ano, jak jsem řekl, ale nebudu to já, kdo tě odsud dostane," vysvětlil mu. "Proč zrovna Sirius?" chtěl vědět Nick.

"Protože tento týden je úplněk, Nicolasi," řekl Remus a pohlédl na Nicolase, který chápavě přikývnul.

"Takže Sirius mi jediný může pomoci, protože..." Nick Remusovi naznačil, aby pokračoval.

"Protože proto, víc ti říct opravdu nemůžu," zakroutil hlavou Remus, zvedl se z postele, kam si přisedl k Nicolasovi a zamířil ke dveřím. Když už měl ruku na klice, otočil se na Nicolase a dodal: "Měl by ses prospat," smutně se pousmál a nechal Nicka o samotě.

Nick si opravdu lehl na postel, ale trvalo mu ještě dlouhou dobu, než usnul. Neustále přemýšlel o tom co se stalo a co po něm Brumbál chce, jeho myšlenky se dokonce promítaly i v jeho snech.

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Sirius se právě vracel z Temného sídla, ztracen ve svých myšlenkách, přemýšlel co by mohl pro svého synovce udělat. V Temném sídle byl proto, aby zjistil, zda Tom nebo William nezjistili něco nového a také proto, aby zalhal své sestře, že Nicolas je u něj. Kirsten musela být přesvědčená, že její syn je v pořádku, jinak by se mohla znovu zhroutit.

Cestou domů se stavil na Příčné ulici, kde měl naléhavou schůzku s Remusem Lupinem. Včera večer mu sova přinesla dopis, kde ho žádal, jestli by se mohli sejít co nejdřív. Sirius souhlasil, že se mohou vidět dnes, i když se nezabýval ničím jiným, jak zachránit Nicolase, byl zvědavý co mu jeho dávný dobrý přítel chce tak naléhavého.

Zabočil za roh, prošel přepážkou a ocitl se v hostinci u Děravého kotle. Rozhlédl se po hospodě, ale Remus tu ještě nebyl, sedl si tedy k jednomu ze stolů a objednal si dvojitou ohnivou whisky.

"Pan Sirius Black?" ozvalo se nad ním. Sirius zvědavě zvedl hlavu a přikývl, byla to nějaká postarší dáma, Sirius jí nikdy neviděl a tak si jí podezřívavě prohlížel. "Přejete si něco?"

"Mám vám předat tohle," řekla a podala Siriusovi dopis, usmála se na něj a bez dalších slov se přemístila pryč.

Sirius dopis netrpělivě rozbalil a dal se do čtení.

Byla hloupost setkávat se na veřejném místě, zjistil jsem něco důležitého. Čekám u tebe doma,

Remus

Sirius si vzkaz přečetl ještě jednou, zaplatil za whisky a vyšel před Děravý kotel, kde se ihned přemístil na Grimmauldovo náměstí.

Remus seděl v kuchyni u krbu a když Sirius vešel, vyskočil ze židle a přešel k němu.

"Co to má sakra znamenat Remusi? Proč mě taháš na Příčnou a pak mi pošleš úplně po cizí osobě vzkaz?" rozčiloval se Sirius.

"Omlouvám se, bylo to nutné, Brumbál má špehy všude a ta stará paní jsem byl já," Remus se zasmál nad výrazem svého kamaráda a posadil se zpět ke stolu.

"Mnoholičný lektvar," pochopil Sirius a přisedl si k Remusovi.

"Tak co jsi mi chtěl tak důležitého, víš, že mám úplně jiné starosti."

"A právě o těch tvých starostech o tebou chci mluvit," řekl Remus a významně pohlédl na Siriuse. "Nicolas je opravdu dobrý člověk."

"Co o něm víš?" vystartoval okamžitě Sirius. "Ty jsi stále s Brumbálem, i přes to, že se přidal k nim?" Sirius začínal zuřit.

"Ano, jsem na Brumbálově straně," přiznal Remus. "Ale nesouhlasím se vším co dělá," zarazil ho dřív, než se Sirius znovu začal rozčilovat.

"Hádám proto si tady," konstatoval Sirius. "Nejen proto, nezapomněl jsem kým byl Nicolas před tím, a taky, nemohl bych ho zradit, ani tebe ne," vysvětlil Remus.

"Dobrá tedy, takže o co jde?" Sirius netrpělivě očekával Remusovo sdělení.

"Jistě už jste přišli na to, kde je Nicolas vězněn," řekl Remus. "Ano, Tom vystopoval jeho magickou stopu," přitakal Sirius.

"Dnes mě Brumbál zavolal a já zjistil, že má Nicolase. Pomohl bych mu utéct, ale Brumbál si u členů řádu udělal pojistku, nikdo z nás se nemůže dostat ze sídla s osobou, která nemá znamení Fénixe," vysvětloval dál Remus. "A sám se ze sídla také nedostane."

"Takže tou bariérou, která je kolem může projít jen člen řádu?" ujistil se Sirius.

"Ano a právě proto jsem přišel za tebou," prozradil Remus.

Sirius si trochu vyhrnul levý rukáv a otočil dlaň vzhůru, "Nezapomněl si, že i já jsem dosud členem řádu? Takže mám tohle," Sirius ukázal na nenápadného zlatého Fénixe vytetovaného v dlani, ale Remus se oproti tomu doširoka usmál, "No právě, to je tvá výhoda."

Sirius na svého kamaráda koukal jako na blázna, "Možná bys mi už mohl vysvětlit co zamýšlíš."

"Vždyť už jsem to téměř řekl," usmál se Remus, "Jen ty můžeš zachránit svého synovce."

"Remusi," začal trpělivě Sirius, v duchu pochybující o rozumu svého přítele, "Právě jsi mi prozradil, že ten kdo má znamení odsud Nicolase nedostane bez toho, aby to Brumbál věděl. Takže se sice dostanu dovnitř, ale ven můžu zas jedině sám."

Remus se však nepřestal usmívat.

"Neboj se, vím co jsem řekl, ale ty si zas zapomněl na jednu věc, říkal jsem ti také o tom, že si nás Brumbál pojistil proti tomu, abychom odvedli Nicolase, ale ještě jsem ti nevysvětlil jak to funguje."

"Tak už mi to u Merlina vysvětli," pobídl ho mírně podrážděný Sirius.

"Brumbál si nás všechny zavolal a osobně každému začaroval znamení, takže nikdo z nás nemůže Nicolasovi pomoct. A zavolal si tě snad v poslední době Brumbál a změnil tvého Fénixe?" Remus se usmál nad chápavým výrazem Siriuse a pokračoval: "Brumbál v tom zmatku zapomněl, že jsi dosud členem řádu, prostě předpokládal, že budeš na straně své rodiny," pokrčil rameny a mírně zakroutil hlavou.

"Jako by Brumbál na něco nikdy mohl zapomenout."

"Právě to mi také nejde do hlavy," přiznal Sirius. "Ale za pokus to stojí, jestliže se mohu dostat dovnitř, dostanu Nicolase ven v bezpečí, bez zásahu Brumbála, ale musíš mi pomoct," obrátil se na Remuse.

"Udělám co budu moct," slíbil Remus.

"Dobře, teď už jen zbývá vymyslet plán a zasvětit do něho Nicolasova otce," rozhodl Sirius a společně s Remusem začali plánovat Nicolasovu záchranu.

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Nick se vzbudil, ale ne protože by byl krásně odpočatý, ale protože s ním někdo cloumal. Naštvaně přimhouřil oči a když vzhlédl vzhůru, spatřil Brumbála, jak se nad ním sklání.

"Je načase si znovu promluvit chlapče," konstatoval a sedl si k němu na postel. Nick se posadil, ale přitáhl si přikrývku k sobě, v sídle bylo chladno, i přes to, že bylo téměř léto.

"Nevím o čem bych se s vámi bavil," namítl Nicolas a pevně Brumbálovi pohlédl do očí.

"Chtěl bych ti dát ještě šanci, dokud budeš tady, můžeš se rozhodnout, kterou stranu si vybereš a já doufám, že se rozhodneš správně," Brumbál si Nicolase pronikavě prohlížel a když Nick neodpověděl, zamračil se.

"Slyšel jsem něco o tvém názoru na otce, Nicolasi. A nemám snad pravdu, jestliže říkám, že nesouhlasíš s jeho postojem k mudlům a nečistokrevným kouzelníkům? Že máš jiný názor? Že bys nejraději zasáhl, když se tvůj otec rozhodne řešit své spory mučením a zabíjením?"

Ten Brumbál je ale parchant, pomyslel si Nicolas.

"Mlčení znamená souhlas, předpokládám," Brumbál se usmál a prohlížel si Nicolase, který se nepřestával mračit.

Brumbál seděl vedle Nicolase v tichosti a nechal ho chvíli přemýšlet.

"Můj otec není tak špatný, jak si myslíte," namítl později Nick. "Hm, opravdu?" Brumbálovi zajiskřilo v očích. "Každý člověk se může změnit, to jste nevěděl?" vyhrkl Nicolas.

"Takže ty chceš svého otce změnit," řekl Brumbál a krátce se zasmál. "Nechápu co je na tom tak směšného," naštval se Nick. "Tvého otce nejde změnit. Jistě každého člověka lze změnit, ale tvůj otec je výjimkou," Brumbál se opět usmál, čímž Nicolase děsně štval.

"Nikdy bych do vás neřekl, že jste takový parchant," řekl Nick.

Brumbálovi přes tvář přelétl stín, ale po chvíli se mu na tváři objevil jeho dokonale klidný úsměv.

"Svět není takový jaký bychom chtěli, musíš očekávat neustálá překvapení."

"Hm, myslím, že těch překvapení bylo v mém životě až příliš," odpověděl kousavě Nick.

"To určitě ano," přitakal Brumbál. "Ale stále máš možnost svůj život změnit, přidej se na naší stranu," nabádal ho.

"Už je to tu zas," podotkl Nicolas a zadíval se ven z okna.

"Pochop mě Nicolasi, nedělám to jen pro sebe, co tvůj život? Vždyť si tak mladý a nevíš nic o válce, rozmysli se na čí straně stojíš a nerozhoduj se podle osobních vztahů a citů," Brumbál vstal a zamířil ke dveřím.

"Nechám tě teď přemýšlet, ale až zítra přijdu, chci znát tvou odpověď. A Nicolasi, chci abys věděl, že další šanci rozhodnout se jinak ti nedám. Sbohem," Brumbál Nicolasovi věnoval poslední pronikavý pohled a opustil pokoj.

Nick vstal a přešel k oknu, do kterého začaly pronikat stříbrné paprsky měsíce, opřel se o křeslo, které stálo u okna a pustil se do rozhovoru sám se sebou. Nevěřil Brumbálovi, ale to co říkal dávalo smysl. Miloval svoji rodinu, ale ve stopách svého otce nepůjde, to věděl jistě. Takže jak se má rozhodnout?

Povzdechl si a bezradně se vrátil zpět na postel, přitáhl si přikrývku až pod bradu a hloubal nad svým životním rozhodnutím...
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Alexia Alexia | 17. února 2009 v 18:46 | Reagovat

ja osobne dufam ze sa rozhodne but za neutralitu alebo za stranu svojho otca :-D dufam ze na Brumbalovu stranu nepojde, inac sa mi velmi pacila tato kapitola a tesim sa na pokracko

2 Ivett Ivett | 17. února 2009 v 19:04 | Reagovat

Super kapitola, už se moc těším na další. Obvykle mi Brumbál nevadí, ale v téhle povídce doufám, že se k němu nepřidá. Jen tak dál :-)

3 misa misa | 17. února 2009 v 19:14 | Reagovat

tak to doufám taky! Brumbál je pěknej parchant vlastně hnusnej parchant

4 misa misa | 17. února 2009 v 19:15 | Reagovat

velmi pekna kapitola som stastna ze je uz konecne tu a ak sa smiem spytat kedy pribudne dalsia ?

5 katy katy | 17. února 2009 v 19:42 | Reagovat

Souhlasím s tím, že Brumbál je parchant a Nicolasovo rozhodnutí není lehké. Osobně doufám, že se vůbec nebude muset rozhodovat a Sirius ho osvobodí dřív než přijde Brumbál. A že si starnu vybere poté, bez nátlaku jak od Brumbála tak od svého otce.

6 Lisa Lisa | 17. února 2009 v 20:05 | Reagovat

Skvělá kapitola, k mé oblíbené povídce :)

také doufám, že Sirius Nicolase zachrání dřív, než se bude msuet rozhodnout.....nechtěla bych být v jeho kůži :)

A ten Brumbál...fuj fuj fuj....zlatý Pán zla :)

7 Eržika Eržika | 17. února 2009 v 20:49 | Reagovat

Brumbále, vys*r si!!!!!!!!!!!!!!!   Nesnáším Brumbála a to jak každého manipuluje! Takže hlasuji pro nestranost!

Jinak dobrá kapitolka ;-)

8 Auša Auša | 17. února 2009 v 21:06 | Reagovat

Ten Brumbál je větší parchant než Voldy :-D. Rychle další pls :-D

9 Pegy Pegy | 17. února 2009 v 22:01 | Reagovat

Snad se nevrátí k Brumbálovi. To se mi nezdá. Takže teď netrpělivě bude čekat na tvoje pokračování.

10 Shelis Shelis | 17. února 2009 v 22:59 | Reagovat

Skvělá kapotolka. Možná že se Nikolas ani rozhodovat nebude muset, když ho Sirius zachrání v čas. jinak se asi nechám překvapit. Moc se těším na další kapču. díky

11 zuzik zuzik | 18. února 2009 v 8:35 | Reagovat

Uf, ještě že ten Remus není tady taky ten "zlý". Takhle je to mnohem lepší, když vystupuje jako tajný spiklenec.

12 Blazz Blazz | 18. února 2009 v 15:36 | Reagovat

Krásná kapitola. To se starou ženou v Děravém kotli mě fakt dostalo:D

No, já osobně doufám, že Sirius Nicka osvobodí dřív, než se bude muset rozhodnout. A kdyby ho neosvobodil, tak by možná mohl úředstírat, že je na Brumbálově straně.... a přitom nenápadně stranit svému otci a čekat, až ho Sirius odvede pryč.

Tvoje kapča mě odravdu potěšila, páč mám zlomenej prst a takhle je mi aspoň o něco líp... Fakt díky.

Blazz

13 Dobby Dobby | Web | 18. února 2009 v 16:52 | Reagovat

Super kapitola, len dúfam, že nebudeme musieť čakať dlho na pokračovanie :-D No a verím, že Nick sa rozhodne správe a hlavne, že sa ho Siriusovi podarí dostať preč bez problémov.

14 kikca kikca | 18. února 2009 v 17:07 | Reagovat

tsk to je husty..tahle kapca mi fakt zvedla naladu (ucit se na pisemky fakt neni zabava.. XD) kapca je dooost povedena..

15 jana jana | E-mail | 18. února 2009 v 19:11 | Reagovat

moc pëkna  kapitola, ale docela me nastval Brumla. Doufam ze brzy bude pokracko:-d:-d

16 Tamia de Moon Tamia de Moon | 19. února 2009 v 8:37 | Reagovat

"Kecací" kapitola. Celkem ujde, vzhledem ke své nezbytnosti.

17 Tom Tom | 20. února 2009 v 19:04 | Reagovat

kapitola se mi moc libyla,moc dych chtel dasi:)

18 Ivísek Ivísek | Web | 21. února 2009 v 15:46 | Reagovat

Ehm... *přemýšlí, co nakecat, nebo spíše co namluvit sobě, že tu tááák dlouho nebyláá*

...

...

...

-minuta ticha-

...

...

...

Ehm, jen jsem se zasnila *kecá*

Mno, Remus.. *in love* mě zklamal..silně.

Já myslela *ach ano, zase to myšlení mudrce..ale my víme co znamená myšlení u Ivíska, že?!* že už je dávno na straně Mistra!! To je je pořád u Brumíka? Srry, Brumbála?! O_o

...

...

...

Mno, zkontaktovat Siriuse..moh bejt přece kapku idialistyčtější, a vědět, že dobrý kámo nezklame, ne? ^^ Ale což, ta ženská špatná nebyla, i když young Sirius by určitě okomentoval její kozy^^

Sakra, teď jsem na sebe prozradila své nedobré mravy *Ivi, ty nějaké máš?^^*

...

...

...

Brumbál je podle mýho gusta^^ Klidnej  a přitom šílenej^^ Jo, to je pravej ředitel^^ Bych nemohla z toho, kdyby ještě řekl "Nechceš šálek čaje? Je citrónový." ^^

...

...

...

Ale jako jsem zvědavá (asi tak jako všichni, nevadíí) jak se Nickie rozhodne..

...

Omluvuju se za krátký komentář, ale čeká mě oběd^^

*slint*

Teď jsem si poslintala klávesnici, no fuj T_T"

                        > s uslintaným pozdravem Tvůj Ivísek <

19 Ivísek Ivísek | Web | 21. února 2009 v 15:49 | Reagovat

Komentář?! To měl bejt komentář? Dyť tam není žádný chválení!!

Mno nic, tak chválím teď^^ Ale už fáákt padám (jak hlady, tak reálně):D

20 Teressa Teressa | 22. února 2009 v 14:25 | Reagovat

super kapitolka =) rychlo prosim dalsi diel =)

21 Olča Olča | 25. února 2009 v 0:01 | Reagovat

super kapča ale přidej co nejdříve další prosím

22 Inies Inies | Web | 26. února 2009 v 8:51 | Reagovat

Wow, to byla vážně síla, moc krásná kapitolka. Moc se mi líbilo slovní vyjadřování a krásné slovní obraty :)

Příběh byl okouzlující, rozhovor Siriuse a Remuse, Brumbálovo opomenutí, že Sirius již není na jejich straně. Nějak jsem se navykla, že Voldemort není slizkej parchant, ale otec. Je to opravdu nezvyk, když se dívám na filmy HP, nebo čtu knihy - kde mi snad ani nepřijde, abych o Voldemortovi přemýšlela jako o člověku, o muži.. všude jinde jen ne ta tvých stránkách je to slizkej had.

Děkuji za krásnou a hlavně dlouhou kapitolu a moc se těším na další.

Kdy bude?

Málem jsem zapoměla - nemám odvahu tvrdit, jak se Nicolas rozhodne, ale myslím, že pouto rodiny a síla krve je silnější než všechny pochybnosti.

23 Rikisa Rikisa | 26. února 2009 v 17:00 | Reagovat

Inies: tos napsala pěkně, uvidíme jestli se Nicolas bude řídit právě tímto poutem. Další kapitolka bude snad co nejdřív, opravdu se budu snažit, ale jak je těch povídek víc a do toho škola....inu půjde to pomaleji, ale půjde :D. Např. k SSO mám už 6 stránek osnovy, což je výkon:D a tak zbývá hodit myšlenky na papír...nebo lépe řečeno do počítače, PR bude ještě tak 2-3 kapitolky a končím, ale ostatním se budu věnovat také, samožřejmě jak jinak. Snad sem nezapoměla zodpovědět veškeré vaše dotazy a když ano, tak mi klidně piště na icq nebo do vzkazů - ale tam nezapomeňte na sebe zanechat kontakt, ať vám můžu odepsat:D. Děkuji za komentíky a věrnost, papa.

24 Inies Inies | Web | 26. února 2009 v 17:17 | Reagovat

díky za info. nejde všechny příběhy natahovat do nekonečna, i když mnozí čtenáři by jistě byli rádi. Ale jak já (a spousta dalších zajisté) tvrdím, že čeho je dost toho je příliš. něco musí skončit, aby něco nvého mohlo vzniknout. Ale nejprve bych ti navrhovala dokončit aspoň většinu povídek než se budeš vrhat na další.

Taky jsem si nedávno vzpoměla na společnou povídku jménem Vzpomínka - vzpomínáš si na ni i ty? Už více než půl roku se nic neděje. Ráda bych se na ni vrhla, ale pak už by se děj posouval pouse směrem, který bych určila já..a to bych opravdu nerada.

Že není čas  kvůli škole, chápeme (snad) všichni.  Nikdo předci po tobě nemůže chtít, abys hned po škole dopisovala kapitoly - to by ses zničila sama a navíc by asi úroveň kapitol brzy klesla. Hodně zdaru ve všem... :)

25 Zuzik Zuzik | E-mail | 2. března 2009 v 15:25 | Reagovat

super díl

26 Traumatix Traumatix | E-mail | 7. března 2009 v 12:49 | Reagovat

čus, musim před tebou smeknout, fakt super, jen doufam že tu bude v nejbližší nová kapča:)

27 Rikisa Rikisa | 7. března 2009 v 16:06 | Reagovat

o děkuji:-) kapča už je ...téměř

28 Moony Moony | Web | 13. března 2009 v 20:13 | Reagovat

Ah... honemko další kapču:-) je to naprosto nádherná povídka:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama