close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

4. kapitola Tohle nechápu...

17. listopadu 2008 v 11:46 | Rikisa |  Syn svého otce?
Další bude k Pravé rodině, budu se snažit co nejdříve. Škola má teď ale bohužel přednost... Doufám mooc, že vás kapitola potěší. Přece jenom ale dávám limit 27! Pěkné čtení.


Harrymu se hlavou honilo tolik myšlenek, připadal si jako přetížená myslánka profesora Brumbála. Zatřepal hlavou a překvapeně zamrkal. Téměř vykřikl, když si uvědomil kde je, stále totiž seděl na jednom z výklenků zmijozelského sklepení. "Jak ale...." Harry vykulil oči, nechápal kde se tam vzal. Než se ale stačil vzpamatovat, něčí ruka ho chytila za rameno a donutila ho tak se na dotyčného podívat.

"Profesor Snape?" žasl Harry. Snape nadzvedl obočí, ale v momentě se zamračil. "Pottere, co si myslíte, že tady děláte? Všichni vás hledají po celém hradě!" zahřměl Snape. "Proč?" vypískl Harry a postavil se na nohy. "Merline, ušetři mě takových idiotů," zašeptal Snape a protočil očima. Znovu se vrátil pohledem k Harrymu a pokračoval: "Proč asi, pane Pottere? Byl jste tak neuvěřitelně pitomý, že jste hned po útoku mozkomorů odkráčel neznámo kam a všichni se mohli přetrhnout, aby vás našli. A vy si tady klidně spíte na chodbě!"

"Já jsem tu usnul?" Když si však všiml Snapeova výrazu, sklopil pohled do země a zamumlal: "Když to říkáte..."

"Pottere, raději běžte na kolej, já už Brumbálovi řeknu kde jste byl," přikázal mu Snape. "Ale vždyť to vy jste mě zdržel, já jsem vám to ani říct nechtěl a teď to víte a děláte jako by se nic nestalo," namítl zmatený Harry. "Nevím jak se mi tady podařilo usnout, ale když sem od vás odcházel, nevzpomínám si co se dělo po tom. Pak sem vás potkal tady a...."

"Co to plácáte Pottere?" Snape si ho zamračeně prohlížel, ale Harry pokračoval: "Nebyla v tom lektvaru, co jste mi dal nějaká uspávací složka?"

"Jaký lektvar? Nic jsem vám nedal, nevím co tím zamýšlíte, ale okamžitě s tím blábolením přestaňte!" Snape pomalu ztrácel trpělivost. "Co je to s vámi?" podivil se Harry. "Co je se mnou?" zopakoval Snape, přičemž kladl velký důraz na slova "se mnou".

"To bych se měl zeptat spíš já vás. Okamžitě půjdete do Nebelvírské věže kam patříte a nebo vám to mám ještě stokrát zopakovat, než to váš mozek konečně pochopí?" Snape se sarkasticky usmál a pozoroval Harryho, který k němu zvedl oči, ve kterých se zračila naprostá zmatenost.

Harry se během Snapeova proslovu zamyslel a konečně mu všechno došlo. Snape říkal, že tu usnul, takže všechno byl jen sen, Snape neví nic o jeho problémech s Dursleyovými, neví nic o něm a taky neví o tom, že se mu svěřil, že teď ví, že miloval jeho matku a že ho poprosila, aby se o něj postaral, kdyby se jeho rodičům něco stalo. Nebo to nebyla pravda? Podíval se na Snapea, který zřejmě čekal na jeho odpověď, problém byl ale v tom, že ho Harry vůbec neposlouchal.

Byl ztracený ve svých myšlenkách a proto pouze zamumlal: "To byl sen," pak pochopením zavřel oči a plácnul se do čela. "Jaký zase sen? Pottere, už mě vážně štvete, co tím sledujete?!" zahřměl profesor a Harry se nervózně ošil.

"No už jsme spolu mluvili ve snu, myslel jsem, že to byla skutečnost, ale zdálo se mi to, když jsem tu usnul, ale je to všechno zvláštní," vysvětlil Harry a pokrčil rameny. "Tak vy máte sny o mě, ano? Jak milé," Snape se ušklíbl a provrtával Harryho pohledem.

"Já vážně nevím, mě to připadalo jako skutečnost!" obhajoval se Harry. "Víte co promluvíme si o tom dnes večer při vašem trestu," rozhodl Snape. Harry kývl na souhlas, pochopil, že Snape tím trestem myslí hodinu nitrobrany. Pak si ale na něco vzpomněl, zamračil se a nervózně se poškrábal na hlavě. Snape se otočil k odchodu, když si ale všiml Harryho gesta, popošel zpátky k němu. "Máte s tím snad nějaký problém?"

"Víte, já už jeden trest na dnešek mám," pípl Harry. "Ále," protáhl Snape. "Provedl jste snad něco nebelvírského?" ušklíbl se profesor a sledoval Harryho jak k němu pomalu zvedl oči a odpověděl: "Řekl jsem jenom pravdu." Na důkaz svých slov pokrčil rameny a chystal se k odchodu, jenomže Snape ho najednou popadl za hábit a dovlekl do prázdné učebny za nimi. Zamumlal pár ochranných kouzel, aby tak zabezpečil soukromí, přičemž stále držel Harryho.

"Pusťte mě!" zaprotestoval Harry a pokoušel se ze sebe setřást učitelovy ruce. Snape ho pustil a doslova zuřivě Harryho propaloval očima. "Co vás u Merlina přesvědčí o tom, abyste držel jazyk za zuby!"

"Pane, já nechápu..."
"Nechápete, že Doloros Umbrigdeová je tu na příkaz ministerstva? Že pečlivě studuje chod celé školy a chování profesorského sboru a studentů? Pottere, letos nejste v postavení oblíbence celé školy, více jak polovina kouzelnického světa si myslí, že jste blázen! Zbytečně nešiřte hysterické informace o návratu Pána zla!"

"Ale vždyť říkám jen pravdu," namítl Harry a přemýšlel jak mohl Snape přijít na to, že mu trest napařila zrovna Umbridgeová, i když to nebylo tak těžké, komu jinému z učitelů vnucoval myšlenku návratu Voldemorta?

Snape protočil oči, "A to je ten problém, Pottere. Pravda vás neochrání, ministerstvo nevěří vašim povídačkám."
"Povídačkám? A co vy, kdybyste mohl, řekl byste Umbridgeový co si myslíte? Nemůžu dopustit, aby na to byl Brumbál sám," vyhrkl Harry a rozčileně přitom mával rukama. Snape vypadal zaskočeně, ale ihned svůj výraz zamaskoval. A když znovu promluvil, snažil se svůj vzteklý hlas mírnit. "Ale ano pane Pottere, můžete, stejně jako já. Není ve vaší moci přesvědčit ministerstvo o tom, co nechtějí ani slyšet. Už o tom víckrát nemluvte a nechte Řád dělat svou práci."

"Hm," Harry držel své emoce pod pokličkou, aby si tak nevysloužil trest se Snapem. I když něco mu říkalo, že dnes by vyvázl bez trestu ať už by řekl Snapeovi cokoliv. Přece jenom s ním mluvil především jako se členem Řádu.

Snape ho chvíli pozoroval a po chvíli mlčení Harryho poslal zpátky do Nebelvírské věže. A když už byl Harry u dveří, dodal: "Přijďte zítra, nahradíte si dnešní zmeškanou hodinu."

Harry se nervózně otočil a zíral na Snapea. "Ano?" Snape zvedl obočí a pobídl Harryho, aby mu řekl co má na srdci. "Ve stejnou dobu, pane?" vypadlo nakonec z Harryho. "Pottere, vážně pochybuji o vaší inteligenci, od začátku roku se scházíme pokaždé ve stejnou dobu. Takže stěží protentokrát uděláme výjimku, co říkáte?" zeptal se jízlivě Snape.

"Dobře pane,....já totiž...hm...." Harry si pohrával se školní kravatou na krku, jen aby se vyhnul Snapeovu pohledu. Snape trpělivě čekal až mu Harry řekne v čem je problém. "Víte, já vážně vím, že jsem neměl, ale.....nemohl jsem...hm, jinak. Totiž ten trest..."

"U Merlina! Pottere, vymáčkněte se!" Snape zřejmě svou trpělivost ztratil.
"Ehm, jasně," Harry si povzdechl, když zachytil profesorův pohled, raději šel s pravdou ven: "Dostal jsem trest na celý víkend a příští týden."

"Uvědomujete si, že hodiny nitrobrany nemáte pro nic za nic?" zavrčel Snape. "Já vím, ale..."

"Dobře, Pottere. Přijďte tedy za týden, nemá cenu se scházet do té doby," zastavil ho Snape, mávnutím hůlky zrušil ochranná kouzla a Harry tak mohl s tichým "ano pane" opustit místnost.

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

V sobotu po obědě vyrazil Harry na dohodnutou schůzku s Malfoyem. Rozloučil se s Ronem a Hermionou a s pár kousky pergamenů zamířil do knihovny.
"Pottere, taky si mohl přijít včas," přivítal ho Draco, který už seděl u jednoho malého stolku a listoval několika knihami. Harry protočil oči. To jsou všichni Zmijozelové tak posedlí přesností? Pomyslel si, ale nahlas řekl: "Vždyť jsou to jenom dvě minuty Malfoyi a navíc já to mám dál než ty."

Malfoy ho jen probodl očima a ukázal na knihy před sebou. "Ty jsou všechny o lektvarech, kde byla použita dračí krev v kombinaci s práškem z rohu jednorožce a baziliščím jedem. Harry si povzdechl nad množstvím knih a praštil sebou naproti svému spolužákovi.

"Vážně tohle všechno musíme prostudovat?" Harry odložil pero, sundal si brýle a promnul si oči. "Nemusíme, pokud chceš od Snapea dostal Trolla," odsekl Draco a pokračoval v sepisování důležitých informací. Harry uznal, že to je fakt a vrátil se k práci.

"Tady je odkaz na nějakou encyklopedii, jdu pro ní," poznamenal Harry a došel k regálu za Dracem. "To takhle řadí schválně," nadával Harry, když zjistil, že kniha je v úplně poslední polici nahoře. Protože byl malý, musel si stopnout na špičky. Draco ho pozoroval a nezapomněl dodat: "Nechápu proč nepoužiješ Acio. Jsi snad mudla nebo co?"

Harry sebou trhnul, ale knížku si stejně vzal po svém. Jak se tak natáhnul pro knihu, vyhrnul se mu rukáv hábitu, čím dokonale odhalil jednu ze svých, zvlášť ošklivých, modřin. Rychle si rukáv stáhl zpátky a vrátil se na místo, otevřel knížku a šlehl pohledem po Malfoyovi, doufajíc, že si ničeho nevšimnul.

Draco si Harryho modřiny zřejmě všiml, protože ho pozoroval zvláštním pohledem a přestal se věnovat své práci. Chvíli vypadal jako že něco chce říct, pak ale zatřepal hlavou a sklonil se k pergamenu.

"Máme to všechno," prohlásil Draco, když si prohlédl svou i Harryho práci. "Fajn," Harry si sbalil věci a společně s Malfoyem opustil knihovnu. Harry se otočil a zamířil opačným směrem než Draco, měl v úmyslu se vrátit do Nebelvírské věže.

"Hele Pottere," Draco ho zastavil tichým hlasem a Harry se překvapeně otočil. Než ale stačil Malfoy něco říct, za Harryho zády se ozvaly posměšné nadávky na Harryho adresu. "Aha, tvoji kamarádi jsou tady," hlesl Harry a se zamračeným pohledem se otočil zpátky.

"Draco ty se tu zahazuješ s tímhletím bláznem?" promluvil Blaise Zabini. Crabbe s Goylem se rozchechtali a Harry jen protočil oči. "Dovolíte," řekl Harry a snažil se prosmeknout kolem nich, jenomže Zabini mu zastoupil cestu.

"Nech ho jít," Draco se k nim přidal a významným pohledem se podíval na Zabiniho. "Ty se ho zastáváš? Poslouchal si ty jeho nebelvíské řečičky a teď ti z toho zatvrdl mozek, co?" ušklíbl se Blaise. "Dělali jsme ten projekt pro Snapea ty blče. Vrátíme se do sklepení, dobře?" navrhl Draco a zbytek nakonec souhlasil.

Harry se za nimi chvíli díval a když se konečně dostal zpátky k Ronovi a Hermioně, vyčerpaně sebou praštil na sedačku u krbu. Co se stalo s Malfoyem? Nepřidal se k ostatním, aby ho zesměšnil, ani neměl žádné blbé poznámky k jeho modřině. Že by si jí nevšiml? A co k sakru má znamenat Snapeovo chování a ty sny? Proč se mu jednou zdálo o minulosti a o hm...o naprosté hovadině a podruhé to byl tak živý sen? To opravdu nechápal, navíc ho dnes čekal další trest u Umbridgeový, kde si zase dodrápe ruku do krve.

"Harry? Harry, posloucháš mě?" Hermiona si Harryho prohlížela zkoumavým pohledem. "Cože? Jasně. Teda ne, promiň Hermiono," Harry omluvně pokrčil rameny. "Co si říkala?"

"Harry," povzdychla si Hermiona a Ron se jen ušklíbl. "Povídala jsem, že v tom eseji pro profesorku Sinistrovou máš pár chyb, podtrhla jsem ti je červeně," Hermiona mu podala kousek pergamenu a usmála se na něj. "Ehm, díky Hermiono," Harry jí oplatil úsměv a přemýšlel zda vůbec Hermioně dával svůj esej k opravě.

Nakonec nad tím ale pokrčil rameny a přidal svůj esej k ostatním do školní tašky.

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Následující týden uběhl neuvěřitelně rychle, Harrymu skončil trest s Umbridgeovou, po kterém měl ruku v jednom ohni. "Nemám vykládat lži," zaskřípal zubama, když si prohlížel hřbet ruky, kde byla vyrytá tato malá písmenka. Byl na cestě do Snapeova kabinetu na další hodinu Nitrobrany a cestou se přesvědčoval o tom, že se opravdu pokusí Umbridgeovou nedráždit. Ať už pro Snapeovu radu nebo jen pro tu bolest, kterou cítil nepřetržitě od uplynulého týdne.

Dnes byl na Nitrobranu poměrně unavený, protože dnešní noc nebyla nijak slavná. Jeho sny se opět vrátily, ale nebyl si jistý jestli mají nějaký význam. Zdálo se mu o rodičích, když byli asi v sedmém ročníku, o jedné hodině Kouzelných formulí, kde Sirius a jeho otec pod lavicí zkoumali Pobertův plánek a nakonec o jednom ze zápasů famrfpálu. Netušil jestli to byla pravda nebo ne, ale aspoň se mu nezdálo o Voldemortovi, tentokrát to byly krásné sny, jenomže z nich byl možná ještě více rozrušený než když prožíval děsivé hrůzy s Voldemortem.

Dostal se tak hluboko do svých vzpomínek, že se zapomněl na jednom místě. Už dobrých pět minut stál u dveří kabinetu profesora Snapa. Zatřepal hlavou, zaklepal a po vyzvání vstoupil. "Překvapivě přesně, pane Pottere," uvítal ho Snape. "Dobrý večer, profesore."

"Není na co čekat, začneme Pottere. Legilimens!" vykřikl profesor, čímž se už poněkolikáté dostal do Harryho vzpomínek.
.................................................................................................................................
"Dost!" vykřikl Harry mezi letícími vzpomínkami. Snape okamžitě přestal a Harry skončil na podlaze sklepení, klečel a ztěžka oddechoval. "Opět jste netrénoval," zamračil se Snape. Harry se pomalu zvedl a v ruce žmoulal hůlku. "Omlouvám se," hlesl.

"Tím se nitrobranu nenaučíte," odsekl profesor. "Vždyť vy se ani nesnažíte. Necháváte mě volně vklouznout do vašich vzpomínek. Myslíte si, že Pán zla vás nechá vydechnout tak jako já? Mýlíte se!" profesor si Harryho zlostně prohlížel.

"Já se snažím!" křičel Harry. "Zatraceně, vždyť mi nedáte ani čas na to, abych se stihl bránit. Neřeknete mi jak na to!" vztekal se dál Harry.

"Uklidněte se Pottere," řekl Snape chladně. "Dokud se neuklidníte, nemůžeme pokračovat."

"Měl jste další sen o minulosti?" zeptal se Snape, přitom si pohrával s hůlkou. Harry ho probodl pohledem. "Jak..." chtěl se zeptat, pak mu ale došlo, že Snape to musel vidět v jeho vzpomínkách. "Aha. No, já ani nevím jestli to byla minulost," pokrčil rameny.

"Nenapadlo vás mi o tom říct? Na něčem jsme se snad dohodli," Snape opět zvýšil hlas.

"Vždyť vám říkám, že nevím jestli to byla opravdová minulost, třeba to byl jen sen!" bránil se Harry.

Snape se odmlčel a po chvíli uklidněným hlasem odpověděl: "Naneštěstí já jsem byl ve stejném ročníku jako vaši rodiče a Zmijozel s Nebelvírem, stejně jako dnes, spolu sdíleli několik školních hodin."

"Takže můžete říct, jestli byla pravda to v Kouzelných formulích," hlesl tiše Harry. "Ano," Snape pokýval hlavou, "To mohu. A pravda to byla, za to vám ručím, váš otec a Black o pár minut později dostali školní trest."

Harry sebou trochu trhnul, úplně zapomněl na to, že Snape byl ve stejném ročníku jako jeho rodiče. Takže Sirius a Remus nebyli jediní, kteří mu mohli vyprávět o Jamesovi a Lily.

"Co to tedy znamená?" chtěl vědět Harry. "Stále si nejsme jistí, ale profesor Brumbál souhlasí s tím, že budete následující dny brát speciální bezespánkový lektvar."

"Proč? Vždyť to nejsou vize od Voldemorta a..."

"Pottere!"

"Jo, no od vy-víte-koho a neubližují mi," pokračoval Harry jako by nic.

"Tím si právě nejsem jistý, Pottere. Vaše sny vám zdá se brání ve spánku," poznamenal a ukazoval přitom na tmavé kruhy pod Harryho očima. "Není to tak strašné," Harry mávnul rukou a sledoval profesora, který přešel ke svému stolu a když otevřel zásuvku, držel v rukou jednu lahvičku s bledě modrým lektvarem.

"A navíc ten váš podivný sen, když sem vás vzbudil minulý týden na chodbě. I když by nám velmi pomohlo, kdybyste prozradil, co se vám zdálo. Potřebovali bychom víc informací, než jen to, že jsem s vámi o něčem mluvil," zavrčel.

Ještě to tak, pomyslel si Harry. Jeho sen se mu zatím výborně dařilo před Snapem skrýt, děkoval Merlinovi, že se jeho sen nepromítal jeho vzpomínkami, zrovna když na něj Snape poslal Legilimens.

Když se Snape vrátil zpět k Harrymu, beze slova mu lahvičku podal. "Jste druhý, který můj lektvar vyzkouší. Nevím jak na něj budete reagovat, takže ihned zítra ráno se dostavíte do mého kabinetu a nahlásíte jakoukoli změnu vašeho stavu, ať už fyzického či psychického," poručil přísně Snape.

"Ano, pane," Harrymu se vůbec nelíbilo, že bude Snapeovi dělat pokusného králíka, ale lektvar si nakonec bezpečně uložil do kapsy hábitu.

"A teď už jděte, budeme pokračovat zítra," Snape ukázal ke dveřím a vrátil se ke svému stolu.

Když Harry odcházel, přemýšlel o tom co se Snapeovi stalo, že si vystačil jenom s drobnými urážkami. Usmál se nad jeho počínáním a když seděl převlečený do pyžama za zataženými závěsy své postele, dřímal v ruce lektvar a přemýšlel jestli je to opravdu dobrý nápad, vypít Snapeův vlastnoručně vyrobený lektvar.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Vypije nakonec Harry lektvar?

ANO
NE

Komentáře

1 Dobby Dobby | Web | 17. listopadu 2008 v 12:13 | Reagovat

Super :-) Začína sa to zaujímavo vyvíjať, len tak ďalej. Teším sa na pokračovanie, vlastne na každú poviedku.

2 Mao Mao | 17. listopadu 2008 v 12:56 | Reagovat

Skvělí :D Doufám že Sev brzo příjde na to co se mu zdá a nebo že se to stane. Je to výborný stejně jako ostatní povídky.

3 Meeeeeg Meeeeeg | 17. listopadu 2008 v 13:27 | Reagovat

Je, to jsou sny ty bych mít nechtěla. Brr.

Jako vždy krásná kapitola, už se zase těším na další. :-)

4 Meeeeeg Meeeeeg | 17. listopadu 2008 v 13:27 | Reagovat

Je, to jsou sny ty bych mít nechtěla. Brr.

Jako vždy krásná kapitola, už se zase těším na další. :-)

5 Shelis Shelis | 17. listopadu 2008 v 13:28 | Reagovat

Super kapitola. ted už cháppu, proč se to šlo tak rychle :D  a je to vážně super! Moc díky za kapitolku a těším se na další, strašně strašně moc.

6 Tamia de Moon Tamia de Moon | 17. listopadu 2008 v 13:41 | Reagovat

No... elegantní rozuzlení příliš nepravděpodobné zápletky. Přiznávám, že obsah následující kapitoly se mi jeví jako diskutabilní a byla bych ráda, kdybych dostala možnost zjistit jej v nejbližší možné době.

7 katie katie | 17. listopadu 2008 v 14:58 | Reagovat

super kapitola

8 Anna Anna | 17. listopadu 2008 v 15:05 | Reagovat

Pěkný těším se na pokračování.

9 Bea Bea | 17. listopadu 2008 v 15:14 | Reagovat

Moc mě to potěšilo, mám ráda tuto kombinaci Harry a Snape jako jeho případný opatrovatrl.

10 erian erian | 17. listopadu 2008 v 16:07 | Reagovat

Super,zajímavě se to vyvíjí, doufám, že to dokončíš - moc dík

11 bella bella | 17. listopadu 2008 v 16:39 | Reagovat

Skvělí.... jsem zvědavá jak to dopadne....:-)

12 Pegy Pegy | 17. listopadu 2008 v 18:08 | Reagovat

Super pokračování. Jsem hrozně zvědavá jak to bude dál.

13 miki miki | 17. listopadu 2008 v 18:11 | Reagovat

super kapitola! jedna z nejlepších povídek, které tu máš!

14 Sue Sue | Web | 17. listopadu 2008 v 20:12 | Reagovat

Ahojky,

velmi zajímavá kapitola. Proč se mu to jenom zdálo? :-( Doufám, že se to brzy stane skutečností. Nebo alespoň něco podobného. Pochybuju, že by ten lektvar nevypil. Navíc, když musí druhý den ráno jít za Snapem a říct mu, jaký to mělo účinek... Těším se na cokoli nového. :-)

Měj se...

15 Lisa Lisa | 17. listopadu 2008 v 21:40 | Reagovat

Moc hezká kapitola!!!! Snapeovi prupovídky typu "Merline, ušetři mě takových idiotů,"  jsou dokonalé. Myslím že Harry ten lektvar vypije, jen jsem zvědavá jestli zabere!!

Těším se na další kapču!!

16 Inies Inies | 18. listopadu 2008 v 14:07 | Reagovat

Konec minulé kapitoly byl jenom sen? No to snad ne! Od kdy má takové vzpomínky na minulost? Jak si vůbec může pamatovat to, co nikdy nezažil, či neprožil? No samozřejmě, ty víš jak :)

A řekla bych, že Harry ten lektvar určitě vypije. Sice bude mít spoustu pochybností, že to bude nějakej jed, ale Snape je přeci členem řádu.. jestli mu ale nezruznou vlasy, nezvětší se mu nos, nebo nezaroste chlupy úplně všude.. no to už je ve hvězdách.

Jinak souhlasím s Lisou..skvělý hlášky!

17 Trili Trili | 18. listopadu 2008 v 15:01 | Reagovat

Pěkná kapitola :-) Mě se to líbí :-)

A hlasovala jsem taky pro vypije ;-)

18 Mona Mona | 18. listopadu 2008 v 19:06 | Reagovat

Moc pěkná povídka!!! Já sjem docela ráda, že ten rozhovor byl jen sen, jelikož se mi zdálo fakt divné, že by Snape tak rychle otočil........

jsem zvědavá co bude dál x)

19 ailam ailam | 18. listopadu 2008 v 22:17 | Reagovat

super kapitola, teším sa na pokračovanie ;)

20 Eržika Eržika | 19. listopadu 2008 v 20:47 | Reagovat

Že by minulá kapitola byla útržek z budoucnosti???  Zatím se to vyvíjí zajímavě. A bylo by ještě zajímavější, kdyby Harry ten lektvar vypil a on stejně neúčinkoval =o)

21 whampingwillow whampingwillow | Web | 20. listopadu 2008 v 11:42 | Reagovat

Tak se ukázalo, proč se Snape v minulé kapitole choval tak jak se choval. Přiznám se, že ze začátku jsem byla dost zděšená, ale pak jsem se po přečtení komentářů uklidnila:D

22 KiVi KiVi | Web | 21. listopadu 2008 v 16:17 | Reagovat

proč by ho nevypil? Lepší se pořádně vyspat....A teď proč proboha všechny autorky píšou, že je Harry malej? Rowla napsala, že byl v sedmým ročníku stejně velkej jako James a jindy nepsala, že by byl nějak malej..akorát možná v prvnim ročníku, ale pak krutě vyrostl...hlavně v pátym a šestym ročníku..to psala v knížkách...Sorry, že se tak vypisuju, ale tohle mě už vážně štve...No jinak by mě zajímalo co to je za schopnost. Vidět minulost a budoucnost...

23 Rikisa Rikisa | Web | 21. listopadu 2008 v 19:58 | Reagovat

Děkuji za komentáře. Vaše pochvaly mě vždycky moc těší. Tuto povídku určitě dokončím, jako všechny ostatní:D. Harryho sny jsou opravdu zapeklité, tak jsem to trošku zamotala, abyste v tom měli ještě větší zmatek:DD. Jestli to byl útržek z budoucnosti či něco jiného nebo jen obyčejný sen.....to je ve hvězdách a nebo- lépe řečeno v mé hlavě:DD. Co se týče Harryho výšky...neříkám, že je prťavej jak trpaslík, prostě, že je malej. To ale neznamená, že je nejmenší z nejmenších....:DD. Prostě třeba je jen menší než Draco nebo Ron. Jinak jeho výšku bych tolik neřešila...

Jsem ráda za vaše názory, zvlášť když píšete jak by asi příběh mohl pokračovat, zajímá mě jak to vidíte vy. Kapitolka přibude k PR až tu bude požadovaný počet komentíků. Hnedle. Mějte se a smějte se. Paa vaše Rikisa

24 Alexia Alexia | 22. listopadu 2008 v 14:00 | Reagovat

moc pekna kapitola

25 Blazz Blazz | Web | 22. listopadu 2008 v 15:43 | Reagovat

Úžasná kapitola, vážně skvělá. Jsem napjatá, jak to bude pokračovat.

26 reny reny | 23. listopadu 2008 v 16:02 | Reagovat

moc pěkná kapitolka, těšim se na další

27 Ivett Ivett | Web | 24. listopadu 2008 v 10:22 | Reagovat

Boží kapitola! už se těším na další, ale ted netrpělivě očekávám kapču k PR :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama