close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

15. kapitola Pro záchranu vzpomínek část I.

16. srpna 2008 v 17:58 | Rikisa |  HP Život nelze naplánovat
Další kapitolka je tu

"Vůbec si nedokážu představit, jak to teď všechno bude," promluvil po chvíli ticha Harry. "Tak nad tím nepřemýšlej, nějak to dopadne. A navíc, já jsem vždycky chtěla sourozence a teď mám tebe, to je skvělé," usmála se Vicky. "Já jsem sourozence měl, teprve nedávno jsem si vzpomněl jaký byl Filip skvělý bratr. Ale teď mám tebe," Harry se smutně usmál.
"Harry, je mi to opravdu všechno moc líto, když si představím, že strýček mohl zabít i tebe..," Vicky se otřásla, když si představila, že by jí strýc zabil jediného bratra. "Tím se ty netrap, nikdo si nevybírá svoji rodinu, ty taková nejsi," Harry jemně pohladil sestřinu ruku a usmál se na ní, poprvé od doby, co jejich rodiče opustili ošetřovnu, to byl nefalšovaný, šťastný úsměv. "Takhle ti to sluší," poukázala s úsměvem Vicky.
Harrymu ale v mžiku úsměv z tváře zmizel, začala ho pálit jizva a to nebylo dobré znamení. "Harry, jsi v pohodě?" Victoria si všimla jeho náhlé změny chování. "To ta má jizva, zase bolí," postěžoval si Harry a jeho ruka náhle vystřelila k čelu, jizva se ozývala čím dál tím intenzivněji a to opravdu bolelo, začal si jí vší silou mnout. Victoria mu ruku odtrhla, aby se Harry nepoškrábal do krve a vážně se na něj podívala. "Pro někoho dojdu," slíbila. Jenomže Harry už nevnímal, bolestí se zhroutil na postel. Victoria se náhle neměla k odchodu, když viděla svého bratra, zmítajícího se na posteli, byla šokovaná, jako by měla přilepené nohy k podlaze. Chtěla mu pomoci, ale stále stála jako přimražená, tolik se bála o svého bratra, bylo to snad horší, než když viděla jeho astmatický záchvat.
Harrymu se z hrdla vydral bolestný výkřik, když se mu hlavě rozezněl Voldemortův hlas. To probudilo Victorii, ihned se rozeběhla ven z ošetřovny, sehnat svého otce a Lily.
Harry překvapením ztuhnul, když bolest na chvíli přešla, Voldemort k němu promluvil hlasem, který u něj považoval za nemožný. Byl plný něhy a pochopení.
Bolest odezněla úplně, to proto, že Harry ztratil vědomí. Nyní jen ležel na posteli a naslouchal hlasu svého strýce.
"Samueli, já vím, že mi to nemůžeš odpustit, ale musíš mě pochopit, nevěděl jsem kdo jsi, kdybych věděl, že jsi má krev, nikdy bych ti nezkřivil ani vlásek na hlavě. Za všechno co se ti stalo může Brumbál, obrátil tvého otce proti mně, to on tě unesl, může za smrt Jamese Pottera a jeho syna, připravil tě o ty, které si považoval za rodinu. Musíš přesvědčit svého otce, aby jste odešli z Bradavic, ty i Victorie jste v nebezpečí. Chci vás mít raději u sebe, nevěřím Brumbálovi, nikdy jsem mu nevěřil, ale po tom co udělal ho nenávidím ještě víc, jestli je to vůbec ještě možné. Musím pomstít naši rodinu, Brumbál musí zemřít."
"Máš pravdu, to ti opravdu neodpustím, nemluvím jen o tom, jak si mě mučil, ale hlavně to, že si zabil tolik nevinných lidí. A ty teď po mě chceš, abych se vydal k tobě, jo? Tos teda uhádl. Nesváděj vinu na Brumbála, má na tom také svoji vinu, ale on nikoho nezabil, nepřipravil mě o rodinu. A teď vypadni z mé hlavy, hned!"
"Nepřipravil o rodinu? Samueli, posloucháš se?! Vždyť on tě unesl, připravil tě tím o víc, než myslíš. Měl si být můj nástupce, mám tě rád, mám vás všechny rád, vraťte se domů, prosím."
Harry byl v šoku, nikdy by si byl nepomyslel, že uslyší Voldemorta doprošovat se, zejména právě jeho ne.
"Nikdy nebudu na straně zla! A kdybys nás měl rád, dáš nám pokoj!" rozkřičel se Harry.
"Jak myslíš, však ty přijdeš k rozumu. Když do večera neopustíte Bradavice, zaútočím na hrad, ať už budete ve vnitř nebo ne!" Voldemort vykřikl ortel rozzlobeným hlasem a opustil synovcovu hlavu.
Harry prudce otevřel oči, zrychleně dýchal a byl celý zpocený. "Harry, jak ti je?" Zeptala se vyděšená Lily. Harry se rozhlédl, u jeho postele stálo kolem dokola několik lidí, když lépe zaostřil, všiml si, že je tam jeho matka, Snape, Vicky a Brumbál.
"Chce zaútočit na Bradavice," vyhrkl potom, co téměř zklidnil svůj dech. Pak jako kdyby si uvědomil celou situaci, prudce se posadil a začal panikařit. "Harry, uklidni se, já si s ním promluvím," Severus chytil svého syna za ramena a donutil ho lehnout si zpátky do postele.
"Když se prý nevrátíme k němu, zaútočí, říkal, že máme čas do večera, jenomže,..." Harry byl umlčen svojí matkou, která mu do krku vlila uklidňující lektvar a lektvar proti bolesti. Lily kývla na Severuse a ujistila ho pohledem, že Harry je v dobrých rukou. Severus tedy věnoval poslední pohled svým dětem a odešel za bratrem.
"Opravdu šel za ním?" zeptal se Harry, když vypil všechny lektvary, které mu Lily nekompromisně podávala. "Neboj se o něj, jeho bratr by mu nikdy neublížil," odpověděl Brumbál, který se na Harryho usmíval. "Takže vy víte, že je jeho bratr a víte taky, že...no...že...to,.." Harry se rozpačitě koukal na Brumbála, který se nepřestával usmívat. "Myslíš to, že profesor Snape je tvůj otec? Ano, to vím také. Ale o tom si můžeme promluvit později, když ti tvá matka dala lektvar na spaní," Brumbál si vyměnil pohled s Lily, která vypadala stále trochu vystrašeně. "Cože? Mami ale mě se nechce s..." Harry zavřel oči a během svého monologu usnul.
Mezitím Severus došel za hranice Bradavických pozemků a přemístil se k Voldemortovi. "Musím s tebou mluvit!" Severus vtrhnul do pokoje svého bratra bez zaklepání. "Severusi! Věděl jsem, že přijdeš k rozumu," Voldemort se usmál a pokynul bratrovi, aby se posadil k němu. Severus se však ani nehnul. "Proč si mluvil s mým synem, i když víš, že jsem si to nepřál? Výslovně jsem tě žádal, abys to nedělal, ale to by nešlo, že? Vždy musí být po tvém! Proč také jednou neustoupíš, Tome?!" Severus se nadechl, aby mohl pokračovat a zlostně si prohlížel svého bratra.
"Kde je Samuel a Victoria?" zeptal se místo toho Voldemort. "To tě nemusí zajímat, jsou v bezpečí," odsekl Snape.
"Jsou stále v Bradavicích," pochopil Voldemort. "A tam taky zůstanou, jestli nechceš, abych natrvalo přešel k Brumbálovi," vyhrožoval Severus. "To neuděláš," nesouhlasil Voldemort. "Ale ano, udělám, to mi věř, buď rád, že s tebou teď vůbec mluvím, po tom cos mi udělal, bych tu nejradši nebyl," odvětil Severus.
"Měl by sis ujasnit o čem mluvíš. To Brumbál může za všechno co se ti stalo. Nechápu co ti napovídal, ale já za nic nemůžu, neunesl jsem Samuela, nezničil jsem mu život," Voldemort rozhodil rukama a rozčileně vstal ze židle, na které dosud seděl.
"Mám naprosto jasno v tom, kdo co udělal a kdo ne, Tome. Chtěl si Samuela vychovat jako svého nástupce?" zeptal se Snape a ošklivě se zamračil.
"Je mi to jasné, Brumbál opět exceloval. Nenech se jím ovlivnit, Severusi, neví nic.."
"Odpověz mi!" zakřičel na něj Severus, nenechal se odlákat od tématu. "Ne," odpověděl konečně Voldemort. "To určitě," Severus si odfrkl, věděl, že jeho bratr lže, viděl mu to v očích, ten jeho fanatický lesk, jako vždy když má nějaký báječný plán. "Říkám ti pravdu," namítl Voldemort.
"Jak myslíš Tome, vrátím se do Bradavic, musím se postarat o svoji rodinu," řekl Severus a měl se k odchodu. "Počkej!" Voldemort dohnal svého bratra a podržel dveře, aby nemohl odejít. Severus na něj pohlédl, vypadalo to, že Voldemort zápasí sám se sebou, když po chvíli konečně promluvil, Severusem projela vlna vzteku.
"Měl jsem to v plánu," přiznal Voldemort. "Ale neudělal bych to, kdybys byl proti!"
Snape rozrazil dveře a rozzuřeně se vydal ven z rodinného sídla. Voldemort křičel za svým bratrem, ale Severus ho neposlouchal, věděl, že jeho bratr zase lže. Udělal by to, na jeho rozhodnutí by mu nezáleželo, klidně by Samuela vedl ke zlu i proti jeho vůli. Učil by ho mučit a zabíjet už od malička.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Bude z těchto čtyř štastná rodinka? (Severus, Lily, Harry + Victoria)

samozřejmě
určitě ne
snad ano
možná ne
nevím

Komentáře

1 zyan zyan | 16. srpna 2008 v 20:59 | Reagovat

jo povedlo se...moc hezká kapitolka gratuluju

2 Anna Anna | 16. srpna 2008 v 21:24 | Reagovat

Skvělý

3 baya.smile baya.smile | 17. srpna 2008 v 12:18 | Reagovat

Super, jdu na další díl ;-)

4 Inies Inies | 18. srpna 2008 v 14:31 | Reagovat

no to bylo moc hezké. Jen Voldemort se mi zdá v posledním odstavci trošku na měkko :)

5 Ivi Ivi | Web | 26. srpna 2008 v 20:16 | Reagovat

Héééj!

Chudák Pán Zla!

To ho necháš takhle být sám?

Tss...ty smrtijedi jsou na nic...

Kdyby tam byl Harry/Samuel...to by teprv bylo žůžo x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama