27. dubna 2008 v 20:06 | Rikisa
|
Sorry, nějak se mi to nevešlo.
Všichni se pustili do jídla, poté si chvíli povídali u stolu a když jim večeře slehla, mohli jít tančit. Harry se při cestě na parket musel začít smát. "Čemu se směješ?" podivila se Joanna. Harry místo odpovědi ukázal doprostřed parketu, kde tančil Snape v perfektním černém hábitu s profesorkou McGonagallovou. "Nikdy jsem neviděl Severuse tančit," dodal na vysvětlenou. "Já taky ne, divím se, že vůbec tancuje," Joanna se přidala k jeho smíchu, ale to už byli na parketě.
Harry s Joannou začali při rychlejší písničce tancovat tak divoce, že jim museli všichni uhýbat. Jednou se jim to však nepodařilo a vrazili do Snapea s McGonagallovou, přičemž oba skončili na zemi. Harry do nich vrazil zezadu, takže si ještě více pohmoždil svoje zraněná záda a když padal, nechtíc sebou strhnul i Joannu. "Pane Pottere, slečno Snapeová, chovejte se laskavě slušně a tančete tak jak se má," poučila je přísně profesorka. Severus se oproti tomu ušklíbl a pomohl oběma na nohy. "Pane Pottere, je vám něco?" všiml si Harryho bolesti ve tváři. "Ne profesore, jestli nás omluvíte, půjdeme dál tančit," odvětil Harry a odváděl Joannu pryč.
"Jen jděte, ale už ne prosím tak divoce, než se znovu skoro přizabijete," požádal je Snape a lehce Harryho poplácal po zádech. Ten sebou škubnul, ale rychle se to snažil zakrýt. Snape přimhouřil oči a pronikavě si ho prohlížel. "Pottere co máte se zády?"
"Nic profesore, je mi fajn, opravdu, omluvíte nás?" zkusil to znovu Harry. "Až budete odcházet z plesu, stavte se u mě v kabinetu, musím si s vámi promluvit," rozhodl Snape. "Dobře, profesore," Harry pokýval hlavou a dál se věnoval své partnerce.
Během večera si všichni z Harryho party prostřídali partnerky a skvěle se bavili. Harry dokonce o tanec požádal i Leontýnku, která sice vypadala, že souhlasit nebude, ale nakonec s ním šla, i přes nerudný pohled od Draca, který však byl věnován Harrymu. "Moc ti to sluší," pochválil její vzhled, když spolu tančili. "Díky," špitla mu nazpátek a snažila se, aby mu nepošlapala nohy, tancovat moc neuměla, nikdy neměla příležitost se to naučit.
Harry jí ale vedl a tak se jí to celkem i dařilo. Po tanci jí odvedl zpět k Dracovi a poděkoval jí za tanec.
Nastala desátá hodina a všichni se netrpělivě posadili ke stolům a sledovali učitelský stůl. Brumbál se usmál, když vycítil všechny čekající pohledy a sáhl po nedaleké dřevěné truhle, uvnitř které ležely lístky se jmény. "Nyní truhla vybere dvě jména, která se v ní vyskytla nejčastěji. Prosím o klid." Brumbál pokynul studentům, kteří napjatě hleděli na truhlu. Ta začala jemně zářit a vyplivla jeden a hned v zápětí za ním druhý lístek. Brumbál je pohotově chytil a dal si je před oči.
"Královnou a králem plesu se stává Harry Potter a Joanna Snapeová," přečetl zřetelně Brumbál a pokynul jmenovaným, aby přišli na parket, kam šel on sám. Harry vedl Joannu za ruku až na parket, kde si sedli na vyčarovaná zlatě kovaná křesla, Harrymu Brumbál dal na hlavu zlatou korunu a Joanně krásnou zlatou čelenku. Všichni jim zatleskali a podle tradice museli všechny dívky vyzvat krále k tanci a kluci zase královnu. Než se všichni vystřídali na krátký tanec, uběhla celá hodina a nejmladší ročníky museli opustit zábavu, která byla v plném proudu, což se neobešlo bez hlasitých protestů.
Učitelé jejich námitky však brzy umlčeli a tak se Harry a ostatní vydali do svých společenských místností. "Kruci," zaklela Joanna, která se prudce zastavila. "Co se děje?" zeptal se Harry. "Nechala jsem tam kabelku," vysvětlila Joanna, která se už chystala se vrátit. "Nech to být. Dojdu ti pro ní, počkej na mě ve společenské místnosti, jo?" Rozhodl Harry a vydal se zpět do Velké síně. Ostatní tedy odešli bez něj.
Nenápadně se vplížil zpět do místnosti a našel Joanninu kabelku, pak se zase neslyšně vytratil ven a zamířil zpět k ostatním. "Hej Pottere!" ozval se za jeho zády povědomý hlas. Harry se pohotově otočil s hůlkou v pohotovostní poloze a vyslal na protější osobu odzbrojovací kouzlo. Cohen ho však stačil hbitě odrazit. Přešel k Harrymu a zavlekl ho do nejbližší volné učebny. Harry byl na obranu vynikající, ale proti sedmákovi neměl šanci.
"Co sis to dovolil říct Pottere?" zavrčel na něj Cohen a neustále ho držel za hábit. "Okamžitě mě pusť, ty slabochu!"
Tím si Harry vysloužil ránu do nosu, z kterého se mu spustila krev. "Co, neuneseš pravdu? Troufneš si jen na slabší, nikdy by sis netroufl napadnout někoho silnějšího než jsi ty!" Harry neztrácel odvahu. "Neměl si se do toho plést, vůbec jsem neměl v úmyslu ti ublížit, jenže ty si se furt zastával té odporné šmejdky, tak když jí tak obhajuješ, můžeš si za to sám," vysmíval se mu Cohen.
Cohen Harryho od té doby co mu hrozilo vyloučení několikrát napadl, byl prostě přesvědčený, že to byl právě on, kdo ho prozradil Snapeovi a že je to právě jeho vina, že on je odpovědný za to, že je ohroženo jeho vzdělání a budoucí zaměstnání. Vždy se mu podařilo sebrat Harrymu hůlku, protože věděl, že Harry je v obraně vynikající a zřejmě by ho dokázal i porazit, proto dal přednost mudlovskému bití, proti kterému Harry neměl šanci.
Harry se začal dusit, když ho Cohen chytil pod krkem a teprve, když mu sebral hůlku, ho pustil. Harry na zemi začal lapat po dechu. Když se k němu znovu přiblížil v Harrym se zvedla vlna magie, ucítil silný příval čerstvé energie, ne on si už nenechá ublížit, není tak slabý. Znovu se v něm rozehřál ten příjemný pocit tepla a kolem něj se začal objevovat ohnivý kruh.
Ve stejnou dobu se Lea loučila s Dracem, přičemž už dávno měli být zpátky ve svých ložnicích. Stáli nedaleko Vstupní síně, když zaslechli hluk z vedlejší učebny. "Co to bylo?" zeptala se vyděšeně Lea. "Měli bychom se tam raději podívat," rozhodl Draco a natáhl se po klice. "Podle rozhodnutí ředitele, by jste měli být úplně někde jinde," ozval se za nimi chladný hlas. Oba se poplašeně otočili, za nimi stál profesor Snape jako bůh pomsty. "Zjistil jsem, že dva z mých studentů nejsou ve svých postelích. Tak kde máte pana Pottera? Za tohle vás čeká školní trest, už je dávno po povolené večerce."
"Ale pane profesore, vždyť spousta lidí ještě není v postelích," namítl Draco. "Pane Malfoyi, jistě jste nepřeslechl ředitele, když říkal, že vyšším ročníkům je povoleno zůstat na plese déle, to ale neplatí pro vás," jeho oči se mu zúžily do tenké linky z toho jak se zamračil. "A Pottera jsme neviděli," dodal Draco, aby ho Snape přestal provrtávat zlostným pohledem. "Jen jsme tady stáli a uslyšeli jsme nějakou ránu, chtěli jsme se zrovna podívat co to bylo," ospravedlňoval je dál Draco. "Opravdu?" Snape povytáhl obočí. "Takže se tam podíváme, co říkáte?" kývnul směrem ke dveřím za studentovými zády.
Draco se otočil a sáhnul po klice, Snape ho ovšem předešel a otevřel dveře sám. Snape vešel do místnosti a Lea s Dracem ho následovali. To co však spatřili, jim všem vyrazilo dech. Cohen stál na jedné straně místnosti s Harryho hůlkou v jedné ruce a svou vlastní v druhé, kterou mířil na Harryho. Ten ležel stočený na zemi v klubíčku a kolem něj se točil veliký ohnivý vír, jeho tělo se začalo třást vyčerpáním, ale on stále držel vír kolem sebe, potřeboval ochránit a pocit nebezpečí, který v něm neustále přetrvával ho nutil použít sílu ohně. Sám byl velice překvapený i vyděšený ze své schopnosti.
Snape věnoval jeden rozzlobený pohled staršímu Zmijozelovi, ale na to, aby ho plísnil, teď nebyl čas. Přešel k Harrymu a snažil se na něj promluvit, jenomže se nemohl dostat tak blízko, aby ho Harry pořádně slyšel, žár ohně mu nedovolil k němu přiblížit. Kolem Harryho začala černat podlaha a zůstával po ní jen popel. Snape na to jen překvapeně koukal, zatřepal hlavou, aby se vzpamatoval a pokusil se na oheň zaútočit hasicím kouzlem, to však nepomohlo, právě naopak, oheň tím ještě zesílil.
"Profesore,.." zašeptala vyděšeně Lea, která se náhle přitiskla k Dracovi. "Co budeme dělat?"
Poprvé však mistr lektvarů nevěděl co má udělat. Jenom bezradně sledoval schoulené chlapcovo tělo, které mizelo v plamenech.
Tak teď jsem si to překopírovala, vytiskla =) a přečtu si to na dobrou noc
Moc díky za přidání a těším se na další!