close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

12. kapitola Father and Son

23. dubna 2008 v 22:52 | Rikisa |  HP Strůjce osudu
Ahojík, tak tady máte novou kapitolku, limit nedávám a spoléhám na vaše komentáře. Hezké čtení.

Když se Harry ráno probudil, našel u postele ležet pergamen se vzkazem. Nepochybně od jeho otce, ten rukopis by poznal vždycky, jeho eseje, dárky k narozeninám a k Vánocům, popisky na lektvarech, které měl otec v kanceláři, všechno bylo krásně, pečlivě a úhledně napsané.
Popondal si brýle, které mu klouzaly z nosu a dal se do čtení.
Zůstaň tady, tvá matka musela odejít do práce a já mám vyučování. Stavím se tu na oběd, zatím se uč z knih, které jsem ti připravil na noční stolek. Použij letax a požádej v kuchyni o něco k snídani. Nezapomeň řádně prostudovat i lektvary! V žádném případě neopouštěj byt.
Harry zašilhal k nočnímu stolku, kde opravdu ležela slušná hromádka učebnic. Protočil oči. Ten to opravdu s tím učením přehání a lektvary, u Merlina! Jako kdybych je už neuměl dost na to, abych složil NKÚ. To zas budu tvrdnout celý den tady v soukromých pokojích svého otce? Kdybych aspoň odsuď směl vytáhnou paty, proč zrovna táta musí být hlavou Zmijozelu a žít ve sklepení? A proč mamka musela do práce? Vždyť má dovolenou, to už ani nerespektují její soukromí? Ach jo. Harry si povzdechl a došel do skříně, kde měl schované některé své oblečení.
Hodil na sebe pohodlné plátěné kalhoty a tmavě zelenou košili, pak si nabral ze stříbrné krabičky na krbové římse hrstku letaxu a objednal si u skřítků v kuchyni snídani. Když dojedl, vzal si do náruče učebnice, popadl ze šuplíku otcova stolu pár pergamenů a brk s inkoustem a rozešel se k vyřezávaným dveřím hned vedle krbu, kde bylo jeho přechodné bydliště, když zůstával tady dole s otcem. Jeho druhý vlastní pokoj. Otevřel dveře a zakroutil hlavou nad tím, proč si včera nešel lehnout sem.
"To bude zas nuda," povzdechl si nahlas do ticha pokoje. Rozložil si studijní materiály po posteli a posadil se k nim. "Tak čím asi začnu, hm...." Harry si brbral pod vousy, když přejížděl po titulech učebnic. Nakonec sáhl po Přeměňování a pustil se do čtení kapitoly věnované přeměně barvy očí. Potřeboval si to kouzlo na někom vyzkoušet, ale Hedvika byla zřejmě v Nebelvírské věži nebo v sovinci. Nezbylo mu nic jiného, než kouzlo vyzkoušet na sobě.
Stoupl si před zrcadlo v koupelně a zamířil si hůlkou na své levé oko, které během pár vteřin získalo tmavě hnědou, téměř černou barvu. "Ty jo, to je hustý! Přeměňování nakonec může být i legrace," uznal Harry, když si prohlížel své oči, jedno zelené a druhé černé. Odtrhl oči od zrcadla a vrátil se zpět do pokoje. Na toto téma nakonec udělal i esej a dal se do studia jiných předmětů.
"O ne, Dějiny, tak na ty se zhluboka..." Harry si odfrkl a odložil učebnici Dějin čar a kouzel co nejdál od sebe. "Štěstí, že jsem neslyšel i ten nevyřčený konec," ozval se káravý hlas ode dveří. Harry úlekem nadskočil. "Tati, takhle mě neděs! Vždyť chodíš jako duch," postěžoval si Harry. Severus jen nadzvedl obočí a věnoval svému synovi pobavený úšklebek. Když si však svého syna prohlédl lépe, úsměv mu zamrznul ve tváři. "Co se ti stalo?" zeptal se a hned k němu přispěchal. "Co blbneš? Co by mi mělo být?" nechápal Harry, který se zmateně díval na svého otce. Severus ho chytil za bradu a prohlížel si jeho obličej. "Co se ti stalo s okem? Je celé černé!" vysvětloval vystrašený Snape.
Harry se usmál nad otcovou starostlivostí, bylo příjemné, že se o něj někdo tak staral, jako jeho rodiče, zvlášť jeho otec, s kterým strávil mnohem více času než se svou matkou.
"Jo tohle, trénoval jsem přeměňování, zkoušel jsem si změnit barvu očí, povedlo se mi to jak vidíš, ale zapomněl jsem to dát zpátky," rychle vysvětlil Harry. "Tohle mi už nedělej, vyděsil si mě," řekl Snape a jediným mávnutím hůlky vrátil svému synovi pravou barvu jeho oka. "Tak to jsme si kvit, tys před tím vyděsil mě," usmál se Harry. Severus se ušklíbl a rozhodl se změnit, pro Harryho ne moc oblíbené, téma.
"Tak co, učil jsi se?" zeptal se Severus a posadil se na kraj Harryho postele. "No jo, furt. Vidíš, ne?" řekl mírně podrážděně Harry. "Teprve uvidím," odvětil Snape a sáhl po knize z lektvarů. "Lektvary jsem nestihnul," pospíšil si rychle Harry. "Ale," Severus nadzvedl obočí a pronikavě si prohlížel svého syna, pak beze slova otočil na stránku, kterou se třídou probíral minulý týden. Harry protočil oči, ale tak aby to jeho otec neviděl.
"Na co si musíš dát pozor při přípravě,....." začal takovým tónem, jako když zkoušel žáky ve třídě, byl však přerušený svým synem. "Ale tati, lektvary umím, nemůžeme se jít najíst? Mám hlad." Zaprotestoval Harry.
Severus si položil otevřenou knihu na kolena a přísným pohledem spočinul na Harrym. "No jo, tak co si chtěl říct?" povzdechl si Harry, když viděl otcův výraz. Severus se zatvářil pobaveně a vrátil se ke zkoušení lektvarů, knihu zavřel, protože stejně věděl všechno, mimo to co bylo v knížce, věděl jak lektvary připravit s co největší přesností, na každý lektvar měl svoje "vylepšováky" a většinu z nich naučil i svého syna.
"Na co si musíš dát pozor při přípravě Zmenšovacího dryjáku?" zopakoval svou, již dokončenou, otázku.
Harry se pousmál a automaticky odpověděl: "Nesmím zapomenout snížit plamen poté co přidám drcená muší vajíčka a po pěti minutách zamíchat jednou po směru a jednou proti směru hodinových ručiček," odpověděl jistým hlasem Harry. "Takže úplně obráceně než je to v učebnici," dodal ještě se zářivým úsměvem na tváři.
"Výborně," pochválil ho Severus. "Večer si to vyzkoušíme, i nějaké další lektvary, které jsme zatím probrali s tvými spolužáky," rozhodl Severus a při posledním slově mírně zavrčel. "Copak, provedl snad někdo něco?" zeptal se Harry s veselými jiskřičkami v očích. "Longbottom úplně roztavil svůj kotlík, přitom to byl takový banální lektvar. Ten kluk mě jednou přivede k šílenství," odvětil roztěkaně Snape.
Harry se zatvářil naoko soucitně, ale dlouho to nevydržel. Asi po pěti vteřinách vyprskl smíchy. "Ha, ha, moc vtipné. Chtěl bych vidět tebe, kdyby si učil takovou bandu nevděčníků," odsekl Severus. Místo toho, aby se Harry uklidnil, začal se smát ještě víc, musel si lehnout, protože síla smíchu ho porazila.
"Moc se nesměj. Longbottomovi jsem dal školní trest až do konce roku a zakázal jsem mu chodit na mé hodiny, dokud se laskavě nenaučí dělat lektvary pořádně," promluvil Snape klidným hlasem.
Harry se přestal smát a prudce se posadil. "Tati, to mu nemůžeš udělat! Vždyť je to můj přítel a taky student této školy, zaslouží si vzdělání jako každý jiný, nemůžeš mu to udělat, bude nešťastný a jeho babička....."
"Harry, dělal jsem si legraci," zastavil jeho příval slov a tentokrát to byl Severus, kdo se začal smát. "No teda!" Harry skočil vpřed a srazil Severuse na postel. Severus, který to nečekal, zavrávoral a protože seděl na okraji postele, neudržel stabilitu a spadl z postele, strhl sebou i Harryho a tak oba skončili na zemi.
Snape se jako první vyškrábal na nohy a když si oprášil hábit, pomohl na nohy i svému synovi. "Půjdeme se raději najíst," rozhodl Severus. Harry nadšeně souhlasil, protože měl už hrozný hlad a následoval svého otce ke stolu do malé jídelny.
V Severusových soukromých komnatách byly celkem čtyři pokoje. Jeden patřil Severusovi, kde měl ložnici s koupelnou, další byl obývací pokoj s krbem a pohodlnou pohovkou s dvěma křesly, v místnosti byl i menší stůl se čtyřmi židlemi, kde občas jedl, když tu měl Harryho, Lily a nebo oba. Z obýváku vedly dveře do Severusovy pracovny, kde byla i laboratoř a východ do jeho školního kabinetu. Další byl pokoj Harryho, kde měl taky svou koupelnu a poslední místností byla knihovna, kam se Harry často vydával hledat potřebné informace pro svoje školní práce nebo když ho něco zajímalo, Severusova knihovna nabízela téměř stejnou nabídku jako Bradavická knihovna, Harrymu se ale občas podařilo nahlédnout do knih, které patřily do oddělení s omezeným přístupem. Také tu bylo mnoho knih věnovaných lektvarům.
Když se naobědvali, Severus odešel na odpolední vyučování a Harry se vrátil k učení. Bylo půl šesté, když se Severus vrátil ke svému synovi. Harry si zrovna opakoval kouzelné formule, trénoval odpuzovací kouzlo a tak kolem něj všude létaly různé předměty.
Když Severus vstoupil do obýváku, kde Harry trénoval, kolem hlavy mu prolétlo cosi slizkého, namočeného v zelenkavém lektvaru. "Harry!" Severus chytil levitující sklenici a bezpečně jí schoval do rukou. Harry se poplašeně otočil. "Ahoj tati," pozdravil ho jako by nic.
Severus přimhouřil oči a pronikavě spočinul očima na Harrym. "Je sice dobře, že se učíš i praktickou část kouzelných formulí, ale pro příště trénuj s něčím méně vzácným. Za prvé, mohl si něco rozbít a za druhé sis mohl ublížit!" pokáral ho Snape. "Jo, promiň," Harry omluvně sklopil hlavu.
Severus na něm viděl, že to myslí upřímně, proto se pousmál. "Půjdeme si uvařit nějaké lektvary, co ty na to?" navrhl s úsměvem Severus. "To mám jako za odměnu?" zaúpěl Harry. Dál si ale nestěžoval a následoval svého otce do laboratoře.
"Tak co mám uvařit?" zeptal se Harry, když si vybral jeden měděný kotlík. "Udělej zmenšovací dryják, o kterém jsme se ráno bavili," zaúkoloval ho Snape a sám se pustil do přípravy svého lektvaru. "Mamka je furt v práci?" zeptal se během práce Harry. Severus si povzdychl. "Ano, obávám se, že tvou matku před prací nezastaví ani dovolená."
Severus přidal do lektvaru další přísadu a soustředěně jím zamíchal. "Ale neboj se, vrátí se jakmile to bude možné, v nemocnici měli nějaký vážný případ. Nenechala by tě samotného, když si kvůli tobě vzala dovolenou, určitě to neměla v plánu," ujistil Harryho.
"Já vím," hlesl Harry a dál se zabýval jen svým rozdělaným lektvarem. Severus ho zaujatě pozoroval a přestal si všímat svého lektvaru. Harry sice lektvary neměl v takové oblibě jako on sám, ale dělal je velice pečlivě. Severus zpozorněl, Harry se zrovna dostal k tomu bodu, na který ráno upozorňoval, udělal ho samozřejmě dobře a tak postup lektvaru nebyl ohrožen. Harry na sobě vycítil dlouhý pohled a tak zvedl hlavu. Spatřil svého otce, který ho pozoroval, v jeho očích byla vidět hrdost. "Hm, tati?"
"Ano, Harry?"
Harry se usmál a ukázal na otcův kotlík, ze kterého se začal hrnout zelený štiplavý dým. Severus zaklel a ihned nechal lektvar zmizet. "Tohle se mi ještě nestalo," postěžoval si Mistr lektvarů a začal nanovo. "Jednou to přijít muselo," zašklebil se Harry a raději se sklonil nad svým kotlíkem, když zachytil otcův pohled.
Harry dokončil lektvar a naplnil jednu lahvičku k oznámkovaní, jako kdyby byl na hodině. Musel dohnat ostatní spolužáky. "Už to mám," ozval se Harry vedle, teď už soustředěného, Severuse. "Výborně, naplň více lahviček do zásoby," řekl Snape bez toho, aby odtrhl oči od lektvaru. "Nepodíváš se, jestli ho mám dobře?" podivil se Harry. Severus mu pokynul rukou, aby šel naplnil ty lahvičky se slovy, že jeho lektvar zkontroluje až dovaří svůj. "Beztak to máš dobře," dodal ještě směrem k Harrymu.
Harry naplnil lahvičky zmenšovacím dryjákem a sedl si nedaleko svého otce a pozoroval jeho soustředění. Po půl hodině, byl Severus hotov, uložil lektvar do skříňky, kde měl své zásoby a otočil se k Harrymu. "Teď tvůj vzorek," pokynul mu, když pohybem hůlky vyčistil kotlík. Harry mu ho beze slova podal a čekal jestli lektvar bude v pořádku.
Severus vylil obsah lahvičky do kotlíku a jemným promícháním začal zkoumat lektvar svého syna. Pak odešel ke stolu, kde něco rychle načmáral na kus pergamenu, pak se vrátil a podal ho Harrymu. "Vynikající. Super!" Harry se zářivě usmál a vrátil lístek otci. "Nic jiného jsem ani nečekal," usmál se i Severus a založil pergamen k vzorku Harryho lektvaru a lahvičku s pergamenem uložil k ostatním pracím studentů.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
"Půjdu už spát. Dobrou noc," rozloučil se Harry, když si s otcem po večeři zahráli šachy, Severus vyhrál a Harrymu se nechtělo hrát znovu, byl unavený. "Dobrou noc," odvětil Severus a rozhodl se jít si taky lehnout, zhasl všechny svíčky v místnosti a zmizel za dveřmi své ložnice.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Eržika Eržika | 24. dubna 2008 v 0:17 | Reagovat

Moc hezká kapitolka =o) Jen ten nadpis jsi mohla napsat česky, nevidím žádný důvod, proč to psát anglicky... ;o)

2 Inies Inies | 24. dubna 2008 v 7:24 | Reagovat

Wow... super. Moc se mi to líbilo. Klasický rozhovor - otec a syn. vážně žůžo. Harry je správně oprsklej a to si mi vážně líbí..

3 Bea Bea | 24. dubna 2008 v 13:18 | Reagovat

Moc pěkné, konešně má Harry v jedné povídce rodiče.

4 Sam.B Sam.B | 24. dubna 2008 v 14:05 | Reagovat

takové miloučké a oddechové...moc pěkná kapitola.Avšak! já bych spíše přivítala Život nelze naplánovat. Fňuk kvík kvík...kdy přidáááš???

5 Jantar Onix Jantar Onix | 24. dubna 2008 v 14:24 | Reagovat

Kapitola je nějak posunutá dole a já jsem se lekle ,že se mi nezobrazila.Jak tomu se říká oddychová kapitola,moc pěkně se četla ,ale nic moc zásadního jsme se nedověděli,ale na druhou stranu v každé kapitle nemůžu čekat zápletku a akci.

6 Wailien Wailien | E-mail | Web | 24. dubna 2008 v 14:38 | Reagovat

Hekýýýýýýýý

7 maurietka maurietka | E-mail | Web | 24. dubna 2008 v 15:15 | Reagovat

Skvělá oddechovka, kapča super jako vždy.

8 Janinka Janinka | 24. dubna 2008 v 16:38 | Reagovat

Nádherná kapitolka:)) Rodinná idilka;))))

9 nency nency | 24. dubna 2008 v 16:49 | Reagovat

moc lkááásná kapitolka mo jse mi líbila těším se na pokračko tahle povídka jse mi líbí jaký tu má harry a severus vztah tokový pevný klááása

10 Abigail Abigail | 24. dubna 2008 v 16:51 | Reagovat

Jo bylo to vážně moc pěkný. jak tak pozoruju, potřebovala bych taky takového Snapea, abych se něco naučila! =) Moc díky za kapitolu a těším se na další :)

11 Cambera Cambera | 24. dubna 2008 v 18:56 | Reagovat

hezká kapitola........jen mám trošku poct, že se děj mohl malinko posunout dál......ale vím, že všechno nemůže být hned :-)

12 Alex Alex | 24. dubna 2008 v 19:36 | Reagovat

hezká kapitola,pěkně napsaná ale mám pocit,že mi tam něco chybí...

13 Lisa Lisa | 24. dubna 2008 v 20:28 | Reagovat

Moc pěkná kapitola.Mohla by příští kapitola být k HP a Pravá rodina? plosíííím

14 rikisa rikisa | 24. dubna 2008 v 20:40 | Reagovat

děkuju vám za komentíky. Proč anglický nadpis? No, to bylo podle mé nálady, aby to nebyl stereotyp češtiny, nic víc:-)). K Životu a ostatním povídkám pridám během víkendu a během následujícího týdne. Správně, oddychová kapitolka....občas musí být, tak trochu pro vysvětlení a zvolnění děje, ale jsem ráda, ze se vám to líbilo.

15 Vina Vina | Web | 24. dubna 2008 v 21:24 | Reagovat

nádherný

16 zdenka zdenka | Web | 25. dubna 2008 v 14:49 | Reagovat

super!! Typickej rozhovor..ty já ráda... :) kdo ne, že jo?

Dávám 1 s velkou hvězdičkou

objímám, a vše možná,..protoež tohle bylo prostě vydařené

17 zdenka zdenka | Web | 25. dubna 2008 v 14:49 | Reagovat

super!! Typickej rozhovor..ty já ráda... :) kdo ne, že jo?

Dávám 1 s velkou hvězdičkou

objímám, a vše možná,..protoež tohle bylo prostě vydařené

18 Síla Síla | 26. dubna 2008 v 0:14 | Reagovat

Super Kapitola, já nemám slov.!!!!!!

19 Ivi Ivi | Web | 27. dubna 2008 v 18:13 | Reagovat

Dobrre ty!!!!!!Klaasa! :))

20 Mozkomor Mozkomor | 28. dubna 2008 v 15:11 | Reagovat

Pěkný. Hezky si rozuměj:-) Doufám, že brzy bude nějaká akcička:-)

21 dadka dadka | E-mail | 1. května 2008 v 9:50 | Reagovat

Krása.

22 baya.smile baya.smile | 6. května 2008 v 12:01 | Reagovat

Oh, yeah! :-D Kdypak bude další kapitolka??? ;-) Píšeš moc hezky. :o)

23 Casey Casey | 3. června 2008 v 20:54 | Reagovat

supééér fakt gootovej nápad! moc se mi líbí

24 dornes dornes | Web | 17. července 2008 v 10:15 | Reagovat

hezký. moc se mi tahle tvoje povídka líbí a jsem zvědavá, jak se bude vyvíjet dál.....

25 Libor Libor | 24. srpna 2008 v 1:04 | Reagovat

super povídka... doufám, že bude brzo pokráčko...

26 Moony Moony | Web | 27. března 2009 v 21:17 | Reagovat

tý jo:-) uper moc povídka

27 Maxus Maxus | E-mail | Web | 1. března 2012 v 14:54 | Reagovat

no comment:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama