close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

6. kapitola Nebezpečný výlet do ráje

9. března 2008 v 17:15 | Rikisa |  Neznámá
Hojík, nová kapitolka k Neznámé, předám slovo Vině. Limit pro pokračování jsme stanovili na 12. Hezké počteníčko.

Severus Snape seděl ve svých soukromých komnatách ve sklepení. Přemýšlel o probíhajících událostech, o tom co všechno se během začátku školního roku stalo, kdo by byl řekl, že bude mít takové problémy s jedinou malou holkou, byl rád, že se Leontýny ujala McGonagallová, protože on na to prostě nebyl, u něj docílila vždy toho, že ho vždy dokázala rozzlobit, nedokázal jí pomoci. Ještě tu měl další problém a to tu Potterovic partu, takoví výtržníci od dob Pobertů tu ještě nebyli, vždy se děsil toho co zase provedou tentokrát.
Teď se ale musel postarat o jednu velmi závažnou věc, jako ředitel zmijozelské koleje musel vypátrat viníka nebo viníky, kteří byli zodpovědní za modřiny, které McGonagallová objevila na těle slečny Mére Commune-Amazonia. Věděl, že Lea si nerozumí téměř s nikým a tak musel vyslechnout celý Zmijozel. Jako první začal s prváky, kde nejvíc podezříval Harryho partu, i když zčásti věřil, že oni by nebyli schopní tak podlého činu, navíc věděl, kdyby o tom Joanna něco věděla, určitě by mu o tom řekla, tedy alespoň v to doufal. Přešel vedle do svého kabinetu a čekal na nově příchozí studenty.
"Vstupte!" poručil Severus chladně, když se ozvalo zaklepání na dveře. Dovnitř vešel Harry s Patrikem, kteří byli poslední z prváků, kteří ještě nebyli vyslýcháni. "Sedněte si," poukázal jim na menší semišovou pohovku. Harry s Patrikem se posadili a čekali co bude následovat.
"Co mi k tomu řeknete?" zeptal se jich na rovinu. "Hm, k čemu, pane?" ozval se sebejistě Harry. "Pane Pottere, nehrajte tu na mě divadélko. Vy i pan Black mi teď povíte všechno co víte o útoku na slečnu Mére Commune-Amazonia," zavrčel nebezpečně Snape.
"Ale my nic nevíme, opravdu," přispěchal s odpovědí Patrik. "Opravdu? Proč mám takový pocit, že vám nemám věřit?" provrtal je pohledem profesor. "Vždyť vám to říkáme, nevíme jak přišla k té modřině, my bychom dívku nikdy neuhodili," odsekl Harry. "Kdo tu říkal co o modřině, pane Pottere?" zbystřil Snape a propálil ho pohledem. "Co víte? Odpovězte mi, hned!" zakřičel na něj nebezpečně Severus.
Harry si dal ruce křížem na prsa, díval se do země a neodpovídal. "Slyšel jste mě, pane Pottere?! Já čekám!"
"Nic nevím!" oplatil mu křik Harry. "Nevěřím vám," odsekl Snape a obrátil se na Patrika. "Snad budete rozumnější, pane Blacku," zkusil to mírněji Snape. "Já už jsem vám všechno řekl, opravdu netuším co se jí stalo," odpověděl popravdě Patrik. Snape poznal, že nelže, ale Harry mu vrtal hlavou. "Dobrá, můžete jít," poručil Patrikovi. Patrik si oddychl a zvedl se k odchodu i s Harrym. "Vy ne, pane Pottere," zarazil ho Snape, chytil ho za ramena a donutil ho, aby si sedl zpátky.
Patrik odešel a v kabinetě zůstal jen Snape a Harry. "Vím, že něco víš Harry, musíš mi to říct," Severus přešel na tykání a doufal, že když bude mírnější, tak to z něj vytáhne. "Proč myslíš, že něco vím, kdybych něco věděl, tak ti to řeknu a teď už mě pusť jinak povím rodičům, jak si mě tu držel a křičel na mě," odvětil naštvaně Harry. "Nevyhrožuj mi, já jsem tvůj profesor a myslím, že tvé rodiče by znepokojilo, kdyby se dozvěděli, že jsi odmítl pomoci své spolužačce," přešel zpět na chladný tón.
V tu samou dobu, Leontýnka seděla v rohu bradavické knihovny u velkého okna, držela v ruce skicák a uhlík na malování. Vše co viděla z okna, zaznamenávala na papír, ruka jemně vedla uhlík po papíře, kde vznikal nádherný obrázek Zapovězeného lesa, na jehož okraji stáli dva jednorožci, které přilákal Hagrid. Malování bylo jejím jediným únikem z reality, ve svých kresbách se mohla ztratit do úplně jiné říše, zapomněla na strasti, které měla ve škole i v sirotčinci a ponořila se do světa obrázků a fantazie.
Draco Malfoy seděl nedaleko od Leontýny a dřímal v ruce dopis, který mu přišel od jeho rodiny. Jeho otec nebyl zrovna dvakrát nadšený z toho, že se jako jediný z rodu Malfoyů dostal do Nebelvíru. Ne, nebyl nadšený, on přímo zuřil, Draco se jen třásl při představě svého otce, když psal tento dopis. Ale on za to přece nemůže, Moudrý klobouk ho poslal do Nebelvíru a on je tam spokojený, jenže to jeho otec nepochopí.
Složil list pergamenu a schoval si ho do kapsy hábitu, rozhlédl se po knihovně, kde bylo jen pár studentů narychlo dodělávajících své úkoly. Na konci místnosti spatřil drobnou dívku, která se ztrácela za hřívou svých hustých vlasů, držela v ruce nějaký blok a něco do něj zaujatě čmárala. Už o ní slyšel, zvlášť v posledních dnech, musí to být pro ní těžké, nikdo se s ní prý nebaví a ve své koleji má jen samé nepříjemnosti. Jak moc jí chápal, jemu taky nikdo nerozuměl, už jen to, že jeho otec je na něj naštvaný za něco co nemůže ovlivnit, přijde mu to hrozně nespravedlivé. Dnes ale zaslechl, že Snape vyslýchá všechny ze Zmijozelu, protože Leu prý někdo uhodil a Snape podezřívá někoho ze své koleje, proto všechny ty výslechy.
Měl by někomu říct co věděl, nemohl to nechat jen tak, musí zajít za McGonagallovou. Zvedl se a nejistým krokem zamířil k Leontýně. "Ahoj, já jsem Draco," oslovil jí opatrně, aby jí nevylekal. Jenže to nepomohlo, Lea se lekla stejně, hbitě upustila uhlík, kterým malovala a vyděšeně se podívala nad sebe, aby spatřila kdo jí oslovil. Když se ujistila, že jí nic nehrozí, sebrala ze země svůj uhlík a zadívala se na Draca, který si k ní přisedl. "Já jsem Lea," vykoktala ze sebe, nebyla zvyklá se bavit se svými vrstevníky, nikdo o ní nestál a ona sama se bála k někomu přiblížit, z tohoto mladíka ale cítila dobro, určitě nebude takový jako ostatní, vycítila z něj pochopení a také i soucit.
"Nemusíš se mě bát, já ti rozumím, chtěl bych si jen s někým popovídat," oslovil jí znovu Draco, když si všiml, že mu Lea věnuje pozornost. Lea pokývala hlavou, ale nic neříkala, jen ho zkoumavě pozorovala. "Víš, právě jsem dostal dopis od své rodiny, můj otec se na mě zlobí kvůli tomu, že jsem v Nebelvíru, abys tomu rozuměla, celá moje rodina byla ve Zmijozelu, takže já jsem tak trochu černá ovce," vysvětloval jí Draco. Ani netušil proč jí to povídá, prostě si s ní chtěl promluvit, bylo mu jí líto a on sám se potřeboval někomu svěřit a měl pocit, že ona ho pochopí. Tak jí vypověděl vše o své rodině, o svých pocitech a o všem co ho tížilo.
Lea tím byla velmi zaskočená, už ani nedoufala, že se s někým skamarádí, vůbec jí nevadilo, že je z jiné koleje, měla pocit, že Draco jí vidí až do duše, měli toho hodně společného, trpělivě ho vyslechla a dala se s ním do řeči. "Ráda jsem tě poznala," řekla nesměle Lea a zvedla se k odchodu, musela si totiž jít vzít své léky, které si schovala na bezpečné místo, protože Harry a jeho parta měla ve zvyku jí její věci schovávat a tak nechtěla nic riskovat.
"Já tebe taky, doufám, že se ještě uvidíme, Leo," rozloučil se i Draco a zamířil do kabinetu profesorky přeměňování. "Paní profesorko, mohl bych s vámi mluvit?" vešel po zaklepání dovnitř kabinetu.
"Jistě pane Malfoyi, posaďte se a vezměte si sušenku," vybídla ho McGonagallová. "Tak o co jde?" zeptala se vlídně profesorka, když si Draco vzal jednoho zázvorového mloka. "Víte, slyšel jsem, že profesor Snape vyslýchá své studenty, protože se něco stalo Leontýně," začal nejistě Draco. "To jste slyšel správně, pane Malfoyi. Máte mi snad k tomu co říct?" zeptala se zvědavě profesorka.
"Viděl jsem kdo jí to udělal," špitl Draco. "Tak mi to hned řekněte," zbystřila McGonagallová a zvědavě si Draca prohlížela. "Když jsem se po večeři vracel do Nebelvírské věže, uviděl jsem v jedné postranní chodbě Leu, vypadalo to, že na něco čeká, nevěnoval jsem tomu pozornost, ale když jsem uslyšel výkřik, vrátil jsem se zpět a nakoukl jsem tam, Lea už tam nebyla, nejspíš utekla. Vyšel odsud ale jeden kluk ze Zmijozelu, takže jsem se raději stáhl zpět, protože vím jakou má pověst," vykládal Draco.
"Kdo to byl, pane Malfoyi?" chtěla vědět McGonagallová. "Neřeknete nikomu, že jsem vám to řekl?" Draco chtěl mít jistotu, aby si ho pak zmijozelák nenašel a nezmlátil ho za to, že ho prásknul. "Slibuji vám to," řekla vážně McGonagallová a čekala odpověď na svou otázku. "Byl to Derek Cohen," odvětil jistým hlasem Draco. "Pan Cohen ze sedmého ročníku?" podivila se McGonagallová. Derek byl průměrný student, který nikdy neměl problémy. Jenže on problémy měl, často šikanoval mladší studenty a s radostí jim vyhrožoval, nikdo nebyl ale tak statečný, aby to řekl někomu z profesorů. Draco jen pokýval hlavou. "Velice si vážím toho, že jste mi to řekl, pane Malfoyi, ujišťuji vás, že to ihned projednám s profesorem Snapem," slíbila profesorka. "Nashledanou," rozloučil se Draco a s úlevným pocitem se vrátil na svojí kolej.
Snape stále čekal na Harryho odpověď, když dovnitř s letmým zaklepáním vtrhla McGonagallová. "Musím s tebou mluvit, Severusi," oznámila mu a až potom si všimla Harryho, sedícího zaraženě v křesle před Snapem. "Nevěděla jsem, že tu máš pana Pottera," zarazila se profesorka. "To je v pořádku Minervo," odvětil Snape a otočil se na Harryho. "Jděte Pottere a buďte si jistý, že si o tom ještě promluvíme," poručil mu ostře a vykázal ho z kabinetu. Harry si hlasitě oddychl, když se dostal ven z místnosti, kde ho jeho profesor tak dusil a šel najít Patrika a Joannu.
"O co jde?" zeptal se Snape. "Už vím, kdo uhodil slečnu Mére Commune-Amazonia, právě mi to prozradil spolehlivý zdroj," oznámila mu McGonagallová. "Cože a kdo?" zajímal se Snape. "Severusi, musí ti stačit, že to prostě vím," zarazila ho profesorka. "No dobře, tak kdo to udělal?"
"Byl to opravdu někdo ze Zmijozelu, chodí do sedmého ročníku a je to pan Cohen," prozradila mu popravdě Minerva. "Cohen? To jsem si mohl myslet," zavrčel a bez toho aby něco řekl se vyřítil z kabinetu směrem do společenské místnosti.
Harry vyhledal Patrika a Joannu, kteří seděli u krbu zmijozelské sklepní společenské místnosti. "Co tam s tebou prováděl, člověče?" zajímal se Patrik. "Tahal ze mě informace, co jiného," odvětil Harry a vyčerpaně se posadil do nejbližšího křesla. "Hele Harry ty fakt něco víš, že jo?" poznal to na něm Patrik. "Jo, ale kdybych to Snapeovi řekl, odsoudil bych si tím ortel smrti," odpověděl klidně Harry. "Cože? Ty fakt víš, kdo jí uhodil? Proč si to prosím tě neřekl Severusovi?!" okřikla ho Joanna.
"Vždyť jsem vám to právě vysvětloval, byl to Derek, kdybych to někomu řekl, tak by mě zabil. Viděl jsem ho náhodou, když do ní strčil pozdě večer, kdy už všichni byli v ložnicích a mám pocit, že to nebylo poprvé," přiznal to Harry. "A tys ho jen tak nechal?" podivil se Patrik. "Proč myslíš, že jsem Snapeovi nic neřekl? Derek mě totiž uviděl, protože jsem na něj vyjel co si to dovoluje, Leu sice nemusím, ale aby někdo fyzicky ubližoval holce, s tím fakt nesouhlasím. Leontýna utekla a Derek se obrátil na mě, vyhrožoval mi, že mě zmlátí, když to někomu řeknu," vysvětlil jim to a vyhrnul si rukáv levé ruky, kde se mu táhla fialová modřina. Joanna zalapala po dechu. "To je ale kretén," ulevil si Patrik.
Než se stačil Harry dál ospravedlnit, vtrhl dovnitř ředitel jejich koleje. "Kde je pan Cohen?" ptal se nebezpečně všech přítomných. Derek shodou náhod právě prošel portrétem dovnitř klubovny, okamžitě se na něj stočili všechny pohledy. "Děje se něco?" zeptal se Derek, mírně vyvedený z míry. "Děje! Okamžitě pojďte se mnou!" poručil mu Snape, chytil ho za límec hábitu a táhl ho ven ze společenské místnosti.
Druhý den se dozvěděli, že Derek dostal školní trest u Snapea do konce školního roku a od ředitele dostal napomenutí, které mu hrozilo vyhazovem ze školy. Jelikož už byl Derek v sedmém ročníku, tak by tím ohrozil i svou budoucnost, proto proti trestu nic nenamítal a byl rád, že ho nevyhodili rovnou. Jenomže u snídaně se Derek dost ošklivým pohledem podíval na Harryho. Harry měl nepříjemný pocit, že ho podezřívá z toho, že to byl on, kdo ho prozradil. Raději se vrátil ke své snídani a odtrhl oči od Dereka, z něhož měl pocit, že ho tím pohledem mučí.
Snape tu scénu pozoroval se zkoumavým pohledem. Věděl, že Harry něco ví, ale od té doby co s ním mluvil v kabinetě, neměl možnost si s ním promluvit. Teď se obával, aby Derek nic neprovedl, ale byl si jistý, že se o nic nepokusí, když mu hrozí vyloučení. Raději se rychle najedl a šel se přichystat na první hodinu lektvarů za ten den.
"Heleďte, mám skvělý nápad," zašeptal jim Harry uprostřed snídaně. Patrik a Joanna se k němu naklonili. "Přibereme Rona, Nevilla a Hermionu a povím vám to," zatvářil se tajemně Harry. "Tak jo," souhlasili oba, Joanna se vydala pro Hermionu a Harry s Patrikem k Nebelvírskému stolu pro kluky.
"Sejdeme se v komnatě," šeptl Harry ještě Joanně do ucha, když se rozdělili. Komnatu nejvyšší potřeby už stačili objevit díky Pobertově plánku.
"Tak co máš v plánu, Harry?" zeptal se Ron, když dorazili do KNP, kam za chvíli dorazily i holky. "Vyrazíme do Prasinek, dnes večer, vytratíme se nenápadně z večeře, objevil jsem totiž s Patrikem na plánku tajnou chodbu vedoucí přímo do sklepa Medového ráje, byla by škoda se tam nepodívat," vysvětlil jim Harry svůj plán.
"Super," souhlasili všichni, jen Hermiona se tvářila nejistě. "No tak Hermiono, nikdo nás nechytí," zachytil její pohled Harry. "Je to nebezpečné, co když nás tam někdo načapá, i kdyby jim nebylo divné, že v Prasinkách se potulují studenti z Bradavic, to že tam jsme po večerce, jim nápadné rozhodně bude," obávala se Hermiona. "To už mám vyřešený, vezmeme sebou neviditelný plášť, který jsme kouzlem zvětšili, abychom se pod něj vešli všichni," odvětil na to Harry. "No tak dobře," souhlasila nakonec Hermiona, i když stále s nerozhodným hlasem.
"Takže hned po večeři, těsně před večerkou se sejdeme u vstupní brány, ok?" uzavřel to Harry. Celá parta se rozešla a každý zamířil na svou vyučovací hodinu, kterou právě měl.
Den jim utekl velmi rychle, protože se už nemohli dočkat svého nočního výletu. Většina z nich proto moc nedávala o hodinách pozor, což se dalo říct tutově i o Harrym. Měli hodinu přeměňování, poslední hodinu v tom dni, Harrymu přeměňování vůbec nešlo a McGonagallová už si s ním nevěděla rady. Po hodině požádala Harryho a Leontýnu aby se ještě zdrželi.
"Pane Pottere, jsem velice znepokojená vašimi výsledky v přeměňování, potřebujete doučování, jinak to s vámi dopadne špatně, byla bych nerada aby jste musel opakovat, jiné předměty vám jdou dobře, tak nevím proč zrovna v přeměňování máte takové mezery," zakroutila hlavou McGonagallová a otočila se na Leontýnku. "Slečno mohla bych vás požádat, aby jste tady pana Pottera doučovala?" zeptala se mile profesorka. Lea jen kývla hlavou a střelila bázlivým pohledem po Harrym. "Ale,..." začal protestovat Harry.
"Už jsem řekla, pane Pottere. Doučování potřebujete a slečna Mére Commune-Amazonia je v přeměňování více než výborná, vzájemná spolupráce vám jistě pomůže. A teď už jděte," vykázala je přísná McGonagallová. Když se Harry naštvaně otočil k odchodu, McGonagallová ještě chytla Leu a otočila jí k sobě. "Týnko, budeš moc hodná, když se ujmeš Harryho doučování, kdyby byl k tobě nepříjemný, přijď mi to hned říct a vyřešíme to, ano?" usmála se na ní profesorka a sledovala jak Lea odchází ze třídy.
Bylo po večeři a tak se celá Harryho parta tajně vytratila ke vstupní bráně, aby nebyli tak nápadní, tak zalezli do jedné z postranních volných učeben, přehodili přes sebe plášť a zamířili nahoru po schodech k soše jednooké čarodějnice. Harry zamumlal zaklínadlo, zatímco Patrik hlídal pomocí plánku, jestli nikdo nejde. Jakmile se tajný vchod otevřel, zmizeli za ním.
Na vteřinu přesně po jejich odchodu se školou rozezněl zesílený hlas ředitele školy. "Prosím všechny studenty, aby se ihned dostavili do svých společenských místností a zůstali tam. Také žádám všechny profesory, aby se dostavili do ředitelny a ředitelé kolejí nechť zkontrolují své žáky!"
Profesor Snape věděl co se děje, chystal se útok na kouzelnickou vesnici velmi blízko Bradavic, byla to vesnice jménem Prasinky. Severus dělal dvojitého špeha, protože nestáhl ani na jedné straně, byl nestranný. O hrozícím útoku Pána zla ovšem Brumbála informoval ihned jak se vrátil ze schůze Smrtijedů a teď běžel splnit úlohu jako ředitel zmijozelské koleje na příkaz Brumbála.
"Co se děje, pane profesore?" zeptala se vystrašeně dívka z šestého ročníku, když profesor vešel do společenské místnosti. "Pán zla zaútočil na Prasinky, musím vás všechny požádat, aby jste zůstali zde a primusové dohlédli na to, aby nikdo společenskou místnost neopustil," přikázal jim Snape a přelétl očima po místnosti. Jediný pohled mu stačil na to, aby zjistil, že chybí tři studenti - jeho neteř, Harry a Patrik. "Jak je možné, že tu nejste všichni? Je ještě někdo nahoře v ložnicích?" zeptal se nebezpečně Snape svého primuse.
"Ne pane, všichni jsou tady dole, na hradě už nikdo není," odpověděl poslušně primus a raději se stáhl dozadu, když viděl rozzuřenou tvář svého ředitele.
"Já je přetrhnu," zavrčel nahlas Snape a odplachtil z místnosti pryč, směrem do ředitelny, aby Brumbála informoval o chybějících studentech.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vina Vina | Web | 9. března 2008 v 17:23 | Reagovat

Velice zajímavé, konečně se tam připletl Draco, jsem ráda, že to nebyl Harry, kdo ji zbil. Ale ten výlet, jsem zvědavá jestli se setká s Voldym.

Taky jsem zvědavá jak já napíšu pokráčko

2 werusenka werusenka | 9. března 2008 v 17:28 | Reagovat

moc se ti povedla a doufám, že se Harry a Lea spřátelí. těším se na další kapitolu

3 ailam ailam | E-mail | Web | 9. března 2008 v 17:34 | Reagovat

krásna kapitola, som zvedavá, ako zareaguje Snape, ked sa mu dostanú pod ruky ;)) inak si túto poviedku musím prečítať ešte raz od začiatku, lebo na začiatku kapče som sa vôbec nechytala, asi si ju až tak dobre nepamätám :(

4 Cambera Cambera | 9. března 2008 v 17:46 | Reagovat

no co na to říct.............jsem hrozně zvědavá!...........jak jinak hezká kapitola..........

5 Alex Alex | 9. března 2008 v 18:08 | Reagovat

No, dá se že se spoustu věcí bude zajímavý sledovat,nejvíc jsem zvědavá asi na to jak dopadne doučování,ale zaujal mě i draco.V kapitoje je toho hodně nakousnutýho a bude zajímavý zjistit jak to dopadne.

6 Janinka Janinka | 9. března 2008 v 20:41 | Reagovat

Krása:)) To by stálo za pohled, to trhání:))))))))))))))))))))))

7 Eržika Eržika | 9. března 2008 v 21:03 | Reagovat

Perfektní!!! =)))  Jsem ti vděčná, že jsi našla Lee kamaráda =o) Taky doufám, že Harry dostane pořádně za vyučenou.

8 Stesii Stesii | 9. března 2008 v 23:04 | Reagovat

suuper kapitolka, nejsou tam ani chvíli a už zase v průšvihu :D tk se nám to líbí že?? :D

9 AnnaRakouska AnnaRakouska | E-mail | 9. března 2008 v 23:09 | Reagovat

Bezva. Je hodně hezký, že má Lea už konečně kamaráda. Těším se na pokráčko.

10 Mozkomor Mozkomor | 10. března 2008 v 14:01 | Reagovat

Au! To bude někoho MOC bolet:-) je to fakt dobrá povídka, jenom nevim, proč Harry tak týrá Leu...

11 Síla Síla | 10. března 2008 v 16:43 | Reagovat

Super doufám,že Harry a Lea se spolu začnou kamarádit a Leu přijmou do party.

12 nency nency | 10. března 2008 v 18:16 | Reagovat

užasné těším se na pokračování pěkné hejky snad bude v prasinkách i voldemort portože harry tam bude taky

13 maurietka maurietka | E-mail | Web | 10. března 2008 v 20:16 | Reagovat

ohromny, tak co se jim asi stane, doufám že aspoň potkají Voldemorta.

Taky by mohli vzít Leu a Draca do party, už úplně vidím jek s nima provádějí blbiny, to by byl zvrat, kdyby Tinka najednou začala být oblíbená a dostávala by tresty spolu s Harryho bandou, jako že by třeba obarvila filcovi vlasy na růžovo a tak... Kapitola byla super, jen kdyby se už chtěl objevit Voldemort(ten mi chybí) xd.

14 Inies Inies | Web | 10. března 2008 v 21:08 | Reagovat

No teda, fakt síla. Příští kapitola zřejmě bude napínavá jak kšandy a jestli ne... tak si mě nepřej :) Draco je tady v této povídce klaďas? No teda, to já bych do něj asi vážně neřekla.

15 dadka dadka | E-mail | 16. března 2008 v 13:30 | Reagovat

no teeda to je napínavý jsem zvědavá až padnou snapeovi do ruky a doufám že se v prasunkách se tkají s voldym(:b už mi tam chybí mno jinak už by mohla být nová kapča už je tu 15 komentů...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama