11. kapitola Jako vejce vejci část II.

21. března 2008 v 22:34 | Rikisa |  HP Život nelze naplánovat
Druhá půlka. Líbí?

Snape a Vicky doběhli právě včas, když spatřili Harryho, okamžitě se k němu vydali. "Von ex pousta!" zakřičel Snape mířící na vlka, jeho tělo se vzneslo do vzduchu a zmizelo neznámo kam. Snape si oddychl, ale stále mu v hlavě kolovaly obavy o Pottera. "Co je vám? Jste v pořádku?" sklonil se nad ním a pomohl mu na nohy.
"Já nevím, asi ano," odvětil vystrašený Harry. "Neříkal jsem vám, držte se na okraji lesa?" povzdychl si Snape, který zapomněl na svůj obvyklý tón. "Raději půjdeme, váš trest skončil," rozhodl Snape a chytil Harryho za rameno. Ten okamžitě sykl bolestí a přitiskl si na bolavé rameno ruku, která se mu ihned zalila krví. "Vidím, že tak v pořádku, jak jste tvrdil, nebudete," zhodnotil Snape, když si posvítil na Harryho pošramocené rameno. Harry zaúpěl, když ho v rameni bolestivě píchlo a k tomu se přidalo i jeho koleno a další odřeniny, které utrpěl v boji s divokým vlkem, cítil mezi prsty protékající teplou krev a raději odvrátil pohled, aby to s ním neseklo, nesnášel pohled na krev.
"Můžete chodit?" ujistil se Snape. Harry pokýval hlavou a následoval profesora lektvarů, společně s Vicky, ven z lesa. "Počkejte, já už nemůžu," ozval se po chvíli Harry a opřel se vyčerpaně o nejbližší strom. V noze mu bolestivě škubalo a svět se s ním začínal točit, díky množství krve, kterou ztratil kvůli zranění na rameni. "Harry? Je ti blbě?" prohlížela si ho Vicky. Harry nejistě přikývnul, zrovna když se k nim přidal i Snape.
"Pojďte," vyzval ho klidným hlasem a podepřel svého studenta, aby se mu šlo lépe a nesložil se. Snape ho pevně držel a všichni se pomalu rozešli zpět do hradu.
Harrymu se cestou podlomily nohy, ale Snape ho držel tak, aby nemohl skončit na zemi. "Vydržte Pottere!" povzbuzoval ho Snape a jemně s ním zatřásl, aby neusnul. Když vstoupili do hradu, ozářilo je světlo několika svící. Snape se otočil na obě děti, jeho dcera byla trošku pošramocená a rozcuchaná, ale jinak byla v pořádku. Pak pohlédl na Harryho, kterého stále svíral, aby neomdlel. Vypadal hrozně a Snape už se vůbec nedivil, že se mu podlamovala kolena, byl bílý jako čerstvě napadaný sníh, po celém těle měl škrábance a na rameni se mu rýsovala hluboká rána, ze které se doslova valila krev. Harry si všiml Snapeova poplašeného pohledu a otočil hlavu na svoje rameno, na které tak Snape čučel. Profesorova ruka ho však zarazila. "Nedívejte se na to Pottere," vzal ho za bradu a otočil ho zpět na sebe.
Harry ho poslechl a nechal se dál vést svým profesorem. Cestou po schodech sebou škubnul, nyní bolest v koleni přešla do ramene. I přes Snapeovu radu se rychle podíval na bolavé rameno a ihned toho litoval. "No to je hnus," hlesl, když spatřil to obrovské množství krve, z kterého se mu zatočila hlava. "Co jsem vám říkal?" utrousil ledově Snape a pokusil se zrychlit krok, Harry totiž vypadal, že se každou chvílí složí.
Když dorazili na ošetřovnu, Snape posadil Harryho na nejbližší postel a šel pro Lily. Vicky si přisedla ke kamarádovi a chytila ho za ruku. "Ty se té ošetřovny nezbavíš, co?" usmála se. Harry se zakřenil. "No to fakt ne."
Snape se vrátil během chvilky, ale sám. "Nemůžu vaši matku nikde najít, zřejmě je někde na hradě," vysvětlil jim a postavil se k Harrymu, aby ho mohl ošetřit, nemohl ho nechat v takovém stavu, když nebyl po ruce nikdo, kdo by to udělal místo něj. "Victorie, pomož mu sundat ten hábit, já dojdu pro léčivé masti a lektvary," otočil se Snape na svou dceru po té, co si ránu krátce prohlédnul, nečekal na její odpověď, otočil se a se zavátím pláště zmizel ve dveřích kanceláře ošetřovatelky.
Vicky opatrně popadla Harryho hábit, který byl ztěžklý nasáklou krví. "Nejsem přece blbej, to zvládnu sám," namítl Harry a mžikem, tedy co mu síly stačily, se svojí kamarádce vyškubnul. "Jak myslíš," řekla pochybovačně Vicky a sledovala Harryho, který se opatrně pokusil zdravou rukou sundat si hábit. "Auu, sakra, to je bolest!" vyjekl Harry, když příliš pohnul s bolavým ramenem. "Ty si to prostě musíš vyzkoušet, co?" dodala jízlivě Vicky a beze slova se k němu znovu postavila a jemně mu sundala hábit. Harry neprotestoval a až na pár bolestivých skřeků, nenamítal nic. "Když se chce, tak to jde," usmála se na něj Vicky, ale vzápětí ztuhla, nesnášela pohled na krev.
Harry si všiml jak se Victoria tváří, ale nehodlal udělat stejnou chybu podruhé, raději stočil svůj pohled na druhou stranu, odkud právě přicházel Snape. "Tohle vypijte, je to proti bolesti," podal mu brčálově zelenou lahvičku. "Tohle jo? No fuj, mě by teda spíš přitížilo," poznamenala s odporem Vicky, když spatřila barvu léčivého lektvaru. Její otec jí zpražil pohledem a tak se raději posadila na vedlejší postel a pozorovala Harryho jak do sebe kopnul celý obsah lektvaru.
Harry si myslel, že to opravdu bude chutnat odporně, ale když lektvar vypil, nezdál se mu zase až tak špatný, i když to bylo možná zapříčiněné jeho stavem, kdyby mu podali cokoliv, co by mu pomohlo od bolesti, vypil by to bez řečí.
Snape počkal dokud v Harrym nezmizel všechen lektvar a pak se zaměřil na jeho rameno. Opatrně mu svlékl i triko, které měl stále na sobě. Rána od zubů byla dost hluboká, byla asi sedm centimetrů široká a neustále mu z ní tekla krev. "Teď se vám to pokusím spravit, bude to nepříjemné, ale pak po té ráně nebude ani stopa," řekl Snape, když si vytahoval hůlku a teď jí mířil na Harryho ruku.
Harry se neobával, že by mu Snape ještě přitížil, ale přece jenom by raději, kdyby mu tu ránu ošetřil někdo zkušený, nevěděl jak na tom profesor je. "Hm, pane profesore?" ozval se skoro šeptem Harry. Snape mu pohlédl do očí a chvíli si ho měřil. "Nebojte se, Pottere, vím co dělám," vypadlo z něj, jako kdyby četl Harrymu myšlenky.
"Co to tu u Merlina provádíte?" ozval se rázný ženský hlas ode dveří. "Harry! Co se ti stalo?" přispěchala k němu starostlivě Lily, když si všimla, že na posteli sedí její syn. "To nic, jenom mě napadlo takový hnusný zvíře v Zapovězeným lese," vysvětlil naprosto s klidem Harry a snažil se nedívat se na svoje zranění, bylo mu jasné, že musel ztratit hodně krve, protože na ruce stále cítil teplou krev, která mu stékala až na zápěstí.
"Cože? Co jsi dělal v Zapovězeném lese? Žáci tam mají vstup zakázán," pohlédla na něj přísně. "Stejný jako tvůj otec," dodala šeptem.
"Já jsem tam šel s Vicky a Snapem, teda profesorem Snapem. Měli jsme tam školní trest za to, že jsme učitelský sbor sladili do růžova," dodal na vysvětlenou a věnoval jeden spiklenecký pohled své spolužačce. Vicky se uchechtla.
"Proč si je bral zrovna do lesa?" probodla Lily Snapea vraždícím pohledem. "Je to trest jako každý jiný," namítl Snape. "Promiňte, že vás obtěžuji, ale je mi jaksi nevolno, tak jestli by mi mohl někdo ošetřit tu ránu," ozval se jako by nic Harry. Lily se okamžitě vzpamatovala a začala ošetřovat svého syna. "Tak, rameno máš v pořádku, jen ho teď pár dní moc nenamáhej. A vypij tohle, ztratil si dost krve," podala mu Lily sytě červený dokrvující lektvar. "Fuj, to je odporný," s tímhle lektvarem už takové štěstí neměl, byl hrozně hořký a v puse mu po něm zůstala nepříjemná pachuť.
"A co máš s tím kolenem?" všimla si Lily Harryho roztržených kalhot a klekla si k jeho noze. "Svlékni si i ty kalhoty."
"Mami! Je tu Victoria, nebudu se tady svlíkat," zamítl to rázně Harry."To je v pohodě, stejně už musím jít," zvedla se Vicky. "Ať tě to nebolí, počkám na tebe ve společence," mávla mu na pozdrav a zmizela za dveřmi ošetřovny. "Jestli mě nepotřebuješ, taky půjdu," ozval se i Snape. "Ne, díky Severusi. Ale potom bych si s tebou potřebovala promluvit, stav se u mě prosím kolem deváté," poprosila ho Lily a kývla mu na pozdrav, když odcházel.
"Co s ním chceš probírat?" zajímal se Harry. "Hele ty hrdino, kalhoty dolů, ať se ti můžu podívat na to koleno," usmála se Lily. "Tak co s ním máš?" nedal se odbýt Harry a svlékl si kalhoty, aby se jeho druhému zranění dostalo potřebného ošetření.
"Co bych s ním měla mít, prosimtě. Potřebuji ho požádat o pár lektvarů, to je všechno," odvětila Lily a prohmatávala Harrymu koleno. Harrymu to ale vrtalo hlavou, Snape i jeho matka se na sebe dívali takovým zvláštním pohledem, který ani u jednoho z nich ještě neviděl. Ale nechal to být, třeba se mu to opravdu jenom zdálo. Už ve všem vidím to nejhorší, pomyslel si a nechal myšlenky odeznít pryč.
"Je to jenom odřené a naražené," zhodnotila jeho koleno Lily a polila mu ho dezinfekcí, poté mu ještě ošetřila drobné oděrky a poslala ho spát na kolej. "A opovaž se zase něco provést," pohrozila mu zdviženým prstem Lily. "Já? No mami, víš, že jsem slušnost sama," Harry se zatvářil jako andílek a raději odpochodoval pryč z ošetřovny.
Následující týden proběhl v naprostém klidu až na pár školních trestů, které si Harry s Victorií vysloužili za svoje žertíky. Severus Snape měl co dělat, aby ty dva ohlídal, nikdy netušil co od nich může čekat tentokrát a byl přesvědčený, že kdyby se jeho dcera nekamarádila s Potterem, určitě by tak nevyváděla, takhle jí vůbec nevychoval a netušil kde se to v ní vzalo. I když na druhou stranu by mu bylo divné, kdyby se chovala jako naprostý svatoušek, už několikrát se jí podařilo ukecat někoho tak, aby dosáhla toho co chce a když se jí něco nelíbilo, dávala to značně najevo. Nemohl si nevšimnout podoby v chování mezi Potterem a jeho dcerou, nešlo mu to do hlavy, ale ti dva byli naprosto stejní, i když každý měl v sobě svůj osobitý ráz.
Na hradní věži právě odbila druhá hodina odpoledne, Severus už měl volno, protože dnes už žádné studenty neměl a tak se mohl vydat za bradavickou ošetřovatelkou, jak se včera rychle domluvili u večeře. Vzal ze stolu rudou růži, kterou včera před spaním s láskou vyčaroval a vydal se za Lily.
Harry s Vicky a ostatními Zmijozelskými právě skončili Dějiny čar a kouzel, z čehož byli všichni mírně znechucení. "Ahoj Rone, jdete na přeměňování?" zastavil Harry svého kamaráda. Ron s Hermionou přikývli. "Tak se k vám rovnou připojíme," usmála se Vicky a dala se do řeči s Hermionou. "To zas probírají nějaký holčičí záležitosti," ušklíbl se Ron, který držel podivně malou hůlku. "Hele co to máš s hůlkou?" všiml si Harry.
"No, je na kusy," odpověděl smutně Ron a na důkaz zvedl hůlku do výšky, aby si jí Harry mohl prohlédnout. "Ty jo, cos dělal?" vyvalil na ní oči Harry. "Ani se neptej. Prostě jsem zakopl, hůlku jsem měl v kapse, nějak to křuplo, už jsem si myslel, že jsem si zlomil nějakou kost, ale že jsem si zlomil hůlku, to je snad stokrát horší. Jak teď mám kouzlit?" podíval se na ní bezradně.
"Kde máš tu druhou půlku? Něco zkusím," nabídl se Harry. Ron prohrábl školní brašnu a po chvíli Harrymu podal druhý kus hůlky a s ním i ten větší díl, co mu před chvíli ukazoval. "Možná na to půjde Reparo," přemítal Harry a pečlivě si na dlani srovnal dva kusy dřeva tak, jak do sebe měly pasovat. Pozvedl svojí hůlku, ale než stačil něco udělat, kusy slabě zazářily a hůlka se sama spojila.
"Ty vole, jak si to udělal?" vytřeštila oči Vicky, která se k nim právě připojila i s Hermionou. "Já nevím, to je hustý. Nechápu jak, jak..." koktal Harry a nespouštěl oči z právě spojené hůlky. "Ty jsi nevyslovil žádné zaklínadlo a přece se to spojilo? Spravit hůlku je hrozně těžké, když se zlomí, většinou už není k použití. To je neuvěřitelný," Hermiona na něj zírala jak na Boha. "Já fakt nevím, prostě jsem myslel na to, aby se spojila," odtrhl od ní oči Harry a předal hůlku jejímu majiteli. "Díky Harry, to teda čumím," řekl obdivně Ron a opatrně si hůlku uklidil na bezpečné místo. "Koukám, že toho máme společného přece jenom víc," mrkla na něj Vicky, Harrymu bylo jasné na co naráží, stačil totiž poznat její moc pohybovat předměty pomocí mysli.
"Půjdeme na to přeměňování?" zeptal se Harry, když z něj ostatní stále nemohli odtrhnout oči. Všichni tři se jako na povel vzpamatovali a odtrhli od něj oči. "Jo jasně, jdeme," vzala Vicky Harryho za nabízené rámě a vykročili společně na hodinu. "Co blbnete?" ušklíbl se Ron. "Vy spolu něco máte?" zeptal se se smíchem. Za to od Harryho schytal štouchanec. "No jasně, budeme se brát, jak je možný, že ti to ušlo?" zatvářil se smrtelně vážně.
"Ale ne, to my jen tak blbneme, jsme prostě nejlepší kámoši," zazubil se Harry a Vicky se na něj zářivě usmála. "No proto, už jsem se lek, že jste si spolu začali," odvětil Ron. "Hele, nechte toho a radši pojďte," přerušila je Hermiona, protože McGonagallová právě přicházela a studenti se začali hrnout do právě otevřené třídy.
"Jo, Seamus stále nezvládá některý kouzla, viděl jsi jeho ohořelé vlasy?" šeptl mu ještě Ron, než se dostali do třídy. "Tak to je pech," souhlasil Harry a vyhledal očima Seamuse, opravdu na něm byly známky nepovedených kouzel.
Profesorka si ani nemusela žádat o ticho, protože stačil jediný její pohled, který značil, že už začala hodina a nikdo se neodvažoval vyrušovat, tedy ne aspoň tak moc často.
"Dnes se naučíme přeměňovat barvy, každý si vyberte dvě různobarevné věci, kterým barvy vyměníte," poručila jim McGonagallová. "Můžu si vybrat nějakou živou věc?" zeptala se jedna dívka z Nebelvíru. "Ne, slečno Spelová, živé bytosti budeme probírat až později, je to náročnější než s obyčejnými věcmi, raději si vyberte něco malého a neživého," poučila jí profesorka.
Harry sledoval, jak si všichni položili na lavici dvě vybrané věci a pohlédl na profesorku s očekáváním co bude dál. Kouzla měl moc rád a děsně ho to bavilo. "Dobře tedy, pokud všichni máte vybrané své věci můžeme začít. Přešla k první lavici, kde seděla dívka, která se před chvílí ptala profesorky na přeměňování živých bytostí. Dívka před sebou měla dvě sponky do vlasů, jednu sytě růžovou a druhou tmavě modrou. Profesorka se usmála a zamířila na ně hůlkou. "K tomu, aby jste barvy prohodili, stačí říct formuli Destel color."
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ivi Ivi | 22. března 2008 v 8:33 | Reagovat

Doufám že se s Snape dá s Lily dohromady....

Njn, když už je Harry ve Zmijozelu, alespoň se pořád baví s Ronem a Herm... a ti se s ním také baví... správní kámoši...

2 erian erian | 22. března 2008 v 9:37 | Reagovat

já úplně zapomněla, že to pokračuje

3 nency nency | 22. března 2008 v 12:25 | Reagovat

klásný mocinky tahle povídka je bombastická

4 Inies Inies | 23. března 2008 v 10:11 | Reagovat

Vymýšlíš i nová zaklínadla.. vážně dobrý.

5 AnnaRakouska AnnaRakouska | E-mail | 23. března 2008 v 23:54 | Reagovat

Jé, bezva. Je mi celkem "buřt" jestli se dá Severus s Lily dohromady, to mě sice zajímá taky, ale už bych chtěla vědět, kdy se dozví o tom, že je Harry jeho syn. :-)

6 Aisha Stará Aisha Stará | Web | 26. srpna 2009 v 18:15 | Reagovat

[1]:
Souhlasim s Ivou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama