7. února 2008 v 23:48 | Rikisa
|
Tady máte další kapitolku, prosím hodně komentářů a hlásněte v anketě. Příjemné čtení.
Brumbál a Sirius čekali netrpělivě na chodbě před jednou z vyšetřoven nemocnice svatého Munga. "Jak mu je?" přiběhla k nim uslzená Lily a v patách měla Remuse, který jí jen tak tak stačil.
"Ještě nic nevíme, jsou u něj dva lékouzelníci," vysvětlil Sirius a pokynul ke dveřím. Lily asi pět minut pochodovala sem tam, až to nevydržela a zamířila ke dveřím, kde byl její syn. "Teď mu nepomůžeš," zarazil jí Sirius a chytil jí kolem ramen. "Jsem jeho matka, přišla jsem už o Jamese a Filipa, nemůžu ztratit ještě Harryho!" rozkřičela se Lily a vytrhla se Siriusovi ze sevření.
"Já vím," šeptl téměř Sirius. Měl o svého kmotřence také velký strach, ale věděl, že se teď nic nedá dělat a musí jen čekat a nechat malého Harryho na starost léčitelům.
"Promiň, já už nemůžu," vzlykla Lily a vrhla se Siriusovi do náručí, kde se plně rozvzlykala. "Určitě bude v pořádku," utěšoval jí Sirius a hladil svou kamarádku po rudých vlasech.
Dveře ošetřovny se hlasitě otevřely a na chodbu vešel jeden léčitel. "Vy jste chlapcovi příbuzní?" zeptal se. "Ano, jsem jeho matka. Jak je mu?" vyhrkla okamžitě Lily. "Díky tomu, že jste ho přivezli včas, jsme ho dokázali zachránit. Ještě si tu poleží několik dní, raději ho budeme ještě pozorovat, ta jizva mu už zůstane, z nejhoršího je ale venku. Musí ještě odpočívat, kromě fyzického stavu mi však dělá starosti i jeho psychika. Má z toho útoku pořádné trauma," vysvětlil lékouzelník.
"Můžeme ho vidět?" zeptala se roztřeseným hlasem Lily. "Teď ho převezeme na pokoj, můžete za ním, ale nejvýše dva, neměl by se rozrušovat," svolil léčitel a otevřel dveře ošetřovny. Z něho vyšel druhý léčitel s mladou sestřičkou, každý z jedné strany držel pojízdné nemocenské lůžko, na němž ležel malý chlapec, který se strnule díval do stropu.
Když Harryho převezli na pokoj, Lily a Sirius se nahrnuli dovnitř. "Zlatíčko, jak je ti?" chytla ho Lily za ruku a starostlivě si ho prohlížela. Harry sebou leknutím cuknul, když však spatřil, kdo ho chytil za ruku, rychle se vymrštil do sedu a skočil mamince do náruče. "Mami,...on...Filip, já nevěděl jsem,...mě zabít,....zelené světlo....nemohl jsem...kouzlo," vykřikoval Harry mezi vzlyky. Lily ho přitáhla ještě pevněji. "To bude dobré," utěšovala svého syna a hladila ho po vláskách, při tom vrhla vyděšeným pohledem po Siriusovi.
"Raději už odejděte, prosím," řekl lékouzelník, který právě vešel do pokoje a rychle shlédl situaci. "Chlapec by se neměl rozrušovat, dáme mu lektvar pro bezesný spánek, potřebuje si dostatečně odpočinout," vysvětlil jim a popošel k chlapci blíž.
Když to Harry zpozoroval, vyděšeně se přitiskl k Lily. "Né, mami, nenechávej mě tu," prosil Harry. Harry se začal zhluboka nadechovat a sípat. Lily si všimla změny v Harryho dýchání, rychle ho od sebe odtáhla, aby se na něj mohla podívat. "Má zase ten svůj záchvat!" vyděsila se Lily.
Přítomný léčitel se ihned přemístil k Harryho posteli. "Položte ho zpět do postele," poručil jí. Lily tak udělala a lékouzelník Harrymu rychle nalil do úst jeho lék, když se Harrymu dech zklidnil, tak mu podal i druhý lektvar - pro bezesný spánek.
"Dřív jak zítra odpoledne se nevzbudí," oznámil jim léčitel. "Jděte si odpočinout, my se o něj postaráme," slíbil lékouzelník a zamířil do svého oddělení.
"Pojď Lily, musíš si odpočinout, zítra sem přijdeme," řekl Sirius a vzal jemně Lily kolem pasu. "Dobře," souhlasila Lily se slzami v očích, naposledy se podívala na Harryho a nechala Siriuse, aby jí odvedl pryč.
"Tak jak je na tom?" zeptal se na chodbě Remus. "Měl svůj záchvat, kvůli psychickému vypětí, teď spí," odvětil Sirius a stále pevně držel Lily, která vypadala že každou chvíli omdlí.
"Už jsem zajistil náhradní dům, strážcem tajemství jsem já sám, nikdo vás už neohrozí," vysvětlil Brumbál a podal Lily lístek s adresou malého rodinného domku na kraji Londýna. "Děkuji vám, Brumbále." Lily si lístek přečetla a podala ho i Siriusovi a Remusovi. "Já vám věřím, chci aby jste nás mohli vidět, kdy budete chtít," dodala na jejich váhavé obličeje.
Sirius i Remus si adresu přečetli a pak Remus nechal papír s adresou zmizet v prachu popela. "Já bych se nemohla vrátit do Godrikova dolu, jsem vám vděčná Brumbále," poděkovala mu ještě jednou Lily. "Není zač, nedovolím, aby se Voldemort k Harrymu ani k tobě dostal," odvětil Brumbál. Lily se znovu rozplakala a nechala Siriuse, aby jí vyvedl ven, kde se s ní přemístil do jejího nového domu.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Lily zrovna vařila v kuchyni večeři pro sebe a pro Harryho, bylo to už osm let od rodinné tragédie, kdy na ně zaútočil Lord Voldemort. Jak se říká, čas všechno vyléčí, i v tomto případě to tak fungovalo. Harry i Lily už se smířili s tím, že žijí spolu jen sami dva, ale dokonale si vystačili. Lily sice po nocích ještě stále brečela, vždy ale tak, aby jí neviděl Harry. Ten díky tomu, že byl malý, když Voldemort zavraždil jeho otce a bratra, minulé události časem zapomněl. Následky na něj to ovšem zanechalo, kvůli prožitému traumatu se jeho astma ještě zhoršilo, musel tedy brát pravidelně nejrůznější léky. Lily
o něj proto měla ještě větší starost, ale Harry svou nemoc bral statečně.
Nyní žili v malém domku na okraji Londýna, blízko velkého parku plného stromů i ostatní zeleně a díky Brumbálovi mohli žít stále dosud v bezpečí, Brumbál byl jediný kouzelník, koho se Voldemort kdy bál.
Z jejich přátel to k nim má nejblíže Sirius, který bydlí nedaleko od nich v domě po svých rodičích, často je proto chodí navštěvovat, pro Harryho jeho kmotr znamenal hodně, byl pro něj často něco jako jeho otec. Funkci otce mu opravdu Sirius mnohdy nahrazoval.
"Hm, tady to ale voní," ozvalo se od dveří kuchyně. Lily sebou škubla a leknutím na sebe vylila nepatrný obsah lahvičky, kterou se chystala přidat do omáčky vařící se na kamnech. "Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit, ale překvapit," zasmál se Sirius, zvedl svou hůlku a namířil na Lilyino triko, kde se jeho vinou nalézala mokrá skvrna. "Pulírexo!" vyřkl kouzlo a Lily byla zase jako nová.
"Ahoj Siriusi, ráda tě vidím, ale už mě takhle neděs," usmála se na něj Lily. "Doufám, že si dáš s námi večeři," řekla Lily a pokračovala v přípravě jídla.
"Velmi rád, voní to opravdu nádherně," odvětil Sirius a mlsně se olíznul. "A kde je Harry?" zajímal se jeho kmotr. "Je nahoře ve svém pokoji, hraje si s Falcem," vysvětlila Lily.
"Mami!" ozval se ze shora Harryho výkřik. Sirius vystřelil jako blesk s hůlkou připravenou k boji po schodech nahoru. Lily ho s obavami následovala. Sirius rozrazil dveře Harryho pokoje. "Co se stalo?" zeptal se a rozhlížel se po pokoji. "Je ti něco, Harry?" starala se Lily.
Harry na ně koukal jak tele na nový vrata. "Co by mi mělo být, proč jste tak vystrašený?" nechápal Harry a zakroutil hlavou. Lily i Sirius si viditelně oddychli. "Proč jsi tak křičel?" zeptala se už klidně Lily, když se ujistila, že jejímu synovi nic není. "Protože mám radost, přišel mi dopis!" zajásal Harry a strčil jí do ruky dopis s úřední pečetí znaku Bradavic.
"Už jsem si říkal, že to Brumbálovi nějak trvá," říkal Sirius zatímco si Lily dopis pročítala. "Budu mít svou vlastní hůlku, koště, budu v Bradavicích, já už se tak těším," zářil Harry. "Jo Bradavice, na ty vždy vzpomínám moc rád, vrátil bych se tam kdykoliv," odvětil na to zasněně Sirius.
"Tak to abychom se zítra vydali na nákupy, už jsem téměř zapomněla kolik je toho do prvního ročníku potřeba," ozvala se Lily a odtrhla oči od dopisu.
"Bezva!" radoval se Harry, vzal si svůj dopis od své maminky zpět a bezpečně ho uložil do šuplíku psacího stolu. "Půjdeš s náma Siriusi?" zeptal se Harry svého kmotra. "Jasně, to si nenechám ujít," zazubil se Sirius.
"Tak domluveno, zítra vyrážíme, teď ale pojďte na večeři nebo to za chvíli bude studené," rozhodla Lily. Harry se Siriusem se div nezabili, když závodili o to, kdo bude u stolu jako první. "Haha, vyhrál jsem," smál se Harry, když dorazil ke stolu před Siriusem. "Co s tebou nadělám, holt už nemám tak rychlé nohy jako ty," usmál se Sirius a zasedl ke stolu. Každý se chopil svého talíře, všichni se pustili do jídla a plánovali zítřejší výlet na Příčnou ulici.
pekná kapča