close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

33. kapitola Navždy dobrý

28. února 2008 v 12:53 | Rikisa |  Harry Potter a Pravá rodina
Ahojky, tady máte novou kapitolku, už jsem se snad vzpamatovala z nového rozvrhu a semestru, tak budu přidávat častěji. Jste moc šikovní co se týče komentíků, takže uvidíme jak si poradíte s limitem 30 na tento článek. Jinak další kapču očekávejte k Život nelze naplánovat.

"Co to bylo?" podivil se Sirius a ustaraně přiklekl ke svému synovci. "Vypadá, že jen ztratil vědomí," zhodnotil jeho stav Sirius. "Nevím, raději ho přeneseme na ošetřovnu," odvětil Severus a hbitě vyčaroval nosítka. Sirius na ně Nicolase opatrně položil.
"Je tu Nicolas?" vtrhl do ředitelny udýchaný William. "Hledal jsem ho všude, napadlo mě, že bude tady," vychrlil ze sebe rychle William, zarazil se, když si všiml Nicolase položeného na nosítkách. "Co je mu?" přiskočil ihned k němu a tázavě se díval na Siriuse.
"Nevíme, rozkřičel se tady, říkal něco o svém otci a pak najednou padl vyčerpaně na zem, měl kolem sebe bílou auru, teď je v bezvědomí. Nemůžeme pro něj udělat víc, než ho dopravit na ošetřovnu," vysvětlil mu Sirius. William se starostlivě podíval na svého bratra.
Když všichni došli na ošetřovnu, vrchní ošetřovatelka se Nicka hned ujala a Sirius, Severus a Will postávali opodál a čekali na verdikt ošetřovatelky.
"Asi bych to měl dát vědět otci," ozval se Will. "Raději s tím ještě počkej, Nicolas byl velmi rozrušený kvůli svému otci, nevím sice proč tak najednou, ale to nám vysvětlí až se probudí," odvětil Sirius. "Nevím, jestli je to dobrý nápad, Pán zla bude zuřit, když se dozví, že jsme mu to zamlčeli," nesouhlasil Severus. "Ne, ještě chvíli počkáme, až se Nicolas probudí, musíme si s ním promluvit, musí nám vysvětlit proč byl tak rozčilený. Klidně to vezmu na sebe," rozhodl Sirius a starostlivě se podíval na lůžko, kde byl ošetřován jeho synovec.
"No, za to můžu hlavně já, vím proč byl Nick tak rozrušený," promluvil do ticha William. "Ale ne, proč bys za to mohl ty?" podivil se Severus. "Pověděl jsem mu pravdu, všechno o otci a Johnatanovi," přiznal Will. "Tos neudělal!" okřikl ho Sirius, kterého kmotřencova slova vytrhla ze zamyšlení. "Jo, udělal, co jsem mohl dělat? Líbí se mu jeho dcera, Clair, musel jsem mu to vysvětlit," obhajoval se William.
"Clair de Ailean?" optal se Severus. Oba souhlasně pokývaly hlavou. "Tak to už se nedivím, že byl tak na dně," řekl Sirius. Přece jenom ho znal momentálně nejlépe, vychovával ho od jeho prvního roku a ledacos s ním prožil, stačil ho moc dobře poznat, byl pro něj jako syn.
Z postele se ozvalo tiché zasténání, Nicolas se probudil. "Jak je na tom?" vybafnul William na ošetřovatelku. "Bude v pořádku, potřebuje se akorát trochu vyspat, je psychicky vysílený, zdravotně je na tom lépe," vysvětlila ošetřovatelka.
Will jí poděkoval a ihned vykročil k bratrovi, stejně tak i Severus se Siriusem. "Nechám vás tu jen pár minut, jak už jsem řekla musí se vyspat, chvíli tu s ním můžete zůstat, ale pak mu dejte vypít tohle," poručila ošetřovatelka a položila na noční stolek lektvar pro bezesný spánek. "Spolehněte se, madam," odvětil Severus.
Nicolas klidně ležel na posteli, pomalu oddechoval a díval se na postavy, které se nad ním skláněly. "Ještě jsem neumřel," usmál se Nicolas, když si všiml jejich ustaraných obličejů. Všichni tři se usmáli, ale znovu nasadili znepokojené výrazy. "Nicolasi, vím, že to pro tebe musí být těžké, ale musel jsem ti říct pravdu. Byl bys radši, kdybys ses to dozvěděl jinak nebo od někoho jiného?" promluvil William.
"Já vím, nezlobím se na tebe. Jenže prostě nemůžu pochopit, že jste všichni tak v klidu. Otec si jen tak vraždí lidi a vás to nechává chladnými," řekl zoufale Nick. "Chladnými? Vzpomeň si na to kdo tě unesl proto, aby tě nevychovával tvůj otec. Já jsem nikdy nesouhlasil s tím, co Tom dělá, nechtěl jsem aby si ho Kirsten vzala. Jenže nakonec se tak nestalo. Víš na jednu stranu jsem rád, že je Kirsten šťastná a díky Tomovi má vás dva," poukázal na Williama a Nicolase. "Ale na druhou stranu, já jsem vždy patřil k dobré straně, je to pro mě těžké rozhodnutí. Proto jsem raději nestranný, i když se vždy přikloním k tomu, co je správné," dopověděl Sirius.
"Jo, to chápu, ale ty ho nemáš za otce. Co když po mě bude chtít, abych se přidal na temnou stranu?" obával se Nick.
"Sirius ho sice za otce nemá, ale já ano. Vím, jaké to je, ale otec není vždy zlý, stačil jsi ho přeci poznat i z té lepší stránky. K rodině se chová úplně jinak než ke svým Smrtijedům a ke světu. Neříkám, že souhlasím s tím co dělá, ale nemůžu ho zavrhnout, vychovával mě od malička a vždy na mě byl hodný. Je pravda, že mě učil i černou magii, ale mě se to líbilo, alespoň mám velmi rozšířené znalosti. Navíc mi pomáhal zvládat mojí rodinnou moc, měl jsem pěkné dětství, takže je pro mě těžké soudit otce za to jak se chová," vysvětlil William.
Nicolas si povzdechl. "A co ty Severusi? Proč si na temné straně?" chtěl vědět Nick. "Já zůstanu věrný tvému otci, o tomhle se nebudu bavit, já mám jasno," nasadil Severus svou chladnou masku a natáhl se pro lektvar na nočním stolku. "Měl bys ho vypít, potřebuješ si odpočinout," řekl a podal mu otevřenou lahvičku. Nicolas pokýval hlavou a lektvar vypil. Po lektvaru Nicolas zaspal hlubokým a klidným spánkem a už neviděl, jak tři postavy opouštějí ošetřovnu.
Druhý den byl Nicolas propuštěn z ošetřovny a Sirius se rozhodl poslat Tomovi zprávu o tom, že se Nicolas zhroutil. Ten dorazil v zápětí i s Williamem.
"Uklidni se, tati," slyšel Sirius z krbu. To ho donutilo vstát od ředitelského stolu a přejít ke krbu, kde čekal na příchozí návštěvníky. Z krbu jako první vypadl Lord Voldemort a za ním jeho starší syn. "Jak jste si mohli dovolit nedát mi o tom vědět?!" zuřil Voldemort. "Uklidni se Tome, měli jsme k tomu dobrý důvod," mírnil ho Sirius. "To by mě tedy zajímalo jaký!" vyštěkl na něj Voldemort. "Můj syn se zhroutí a já o tom nic nevím! Měl jsi mě ihned informovat!" rozkřičel se na celou ředitelnu.
"Buď tak laskavý a neřvi tady na mě, nejsem tvůj Smrtijed," povídal rozzuřeně Sirius. "Co si to dovoluješ?" Voldemort vytáhl hůlku a mířil jím na Siriuse. "Ne, tati, má pravdu," zastal se ho William a stoupl si před otce tak, aby nemohl zaklít jeho kmotra. "Ty jsi taky pěkný zrádce, věděl jsi to a nic si mi neřekl," zamračil se na něj Voldemort. "Když se uklidníš, tak ti to v klidu vysvětlíme, tím vztekem nic nevyřešíš," snažil se ho přesvědčit Will.
Voldemort vypadal, že se sebou svádí těžký vnitřní boj. "Dobrá tedy," souhlasil nakonec a sklonil svou hůlku, kterou si zastrčil zpět do hábitu. "Mohu vám nabídnout čaj, kávu nebo něco ostřejšího?" optal se jich zdvořile Sirius, když se posadili do nedalekých křesel u krbu. "Nic nechceme, k věci," odsekl Voldemort.
"Dobře, řeknu ti všechno, ale nepřerušuj mě prosím," začal William. "Pokusím se," slíbil Voldemort a napjatě sledoval svého staršího syna.
"Všechno začalo tím, když jsem Nicolasovi oznámil, že se budu ženit,..."
"Cože?" vyjekl Voldemort. "No ano, promiň tati, ještě jsem ti to nestihl říct," dodal omluvně Will. "Říct mi to? Měl bys mě snad požádat o svolení, ne? A navíc si myslím, že na to máš ještě času dost, vždyť se tak dlouho neznáte. Předpokládám, že je to Victoria?" odvětil na to Voldemort. "Já vím, ale slíbil si mi, že mě nebudeš přerušovat, o mojí svatbě si popovídáme později, " ukončil toto téma Will. "To si teda pamatuj, že si o tom promluvíme," odpověděl mu Pán zla. "Tak pokračuj," pobídl ho.
"No a on mi řekl, že byl v Bradavicích a tam uviděl Ginny s někým jiným, vypadal hrozně,..." "On byl v Bradavicích? Jasně jsem mu řekl, že tam má přístup zakázaný," přerušil ho opět Voldemort. "Tati," hodil po něm útrpným pohledem Will. "Jistě, nebudu tě přerušovat, to si s ním ještě vyřídím, tak povídej dál," pobídnul ho Voldemort.
"To jsem zvědavý, jestli to dodržíš. Jak jsem řekl, když jsme se dali do řeči, řekl mi ještě, že se mu líbí jiná dívka, když jsem zjistil jak se jmenuje, bylo mi jasné, že mu musím říct pravdu," odmlčel se Will, čehož ihned využil jeho otec. " Jak se jmenuje?"
"Clair de Ailean," vysvětlil Will. "De Ailean? To ne!" vzdychl Voldemort a věřte nebo ne, skryl si hlavu do dlaní. "Řekl jsi mu to?" zeptal se tiše Pán zla. "Ano, to proto se složil, prostě toho na něj bylo moc, nejspíš si ani neuvědomil fakt, že jsi Pán zla, byl prostě šťastný, že má rodinu, v tu chvíli mu na tom nezáleželo. Jenže teď to na něj nejspíš všechno dolehlo, když si třeba přečte nějaký článek v novinách, musí to pro něj být těžké, má tě rád, ale nemůže se smířit s tím, že jsi vrah," vysvětlil Will. "Vrah? Tak mě nazval? To jsem nechtěl, nechci aby se kvůli mně trápil, ale musí pochopit, že se kvůli němu nemůžu vzdát moci, já nemůžu prohrát, pochop," vyhrkl Voldemort.
"To vysvětli jemu," ozval se Sirius. Voldemort ho probodl pohledem, z kterého si Sirius nic nedělal a odhodlaně jeho pohledu vzdoroval. "Ehm," zakašlal William, aby oba vrátil zpátky k rozhovoru. Voldemort i Sirius stočili svůj pohled na něj.
"Jak je tedy na tom?" chtěl vědět Voldemort. "Už dobře, potřeboval se jen trochu vyspat, měl by sis ním ale promluvit, máš mu toho hodně co vysvětlovat," odvětil William. "To určitě udělám, až mu skončí vyučování, tak ho vyhledám a promluvím si s ním," přitakal Voldemort.
"Pak je tu ještě něco co nás trápí," vzpomněl si Sirius. "Ano?" otočil se na něj Pán zla. "Před tím, než se Nicolas zhroutil, měl kolem sebe zářivě bílou auru. Nevíš, co to znamená?"
"Bílou auru? Jsi si jistý?" zajímal se Voldemort. "Jistě, že jsem, viděl to i Severus," odvětil Sirius. "To v naší rodině znamená jediné, Zmijozel, který je jednou obklopen zářivě bílou auru, nikdy nepřejde na temnou stranu. Teď můžu s jistotou tvrdit, že Nicolas vždy zůstane dobrým, nikdy nezabije ani nikomu nebude chtít způsobit bolest," vysvětlil jim Pán zla posmutnělým hlasem.
Sirius se usmíval a William se tvářil neurčitě. "Už se to někdy v naší rodině vyskytlo?" zajímal se Will. "Ne, Nicolas je první, je to možná také tím, že byl vychováván jinak," zadíval se na Siriuse, který se nepřestával usmívat. "Existuje jedna pověst, myslel jsem si, že je to výmysl, ale teď asi budu muset přehodnotit svůj postoj vůči tomu. Ten příběh říká, že se v rodu Zmijozela objeví dědic, který nebude ani na straně zla ani na straně dobra, ale v sobě bude mít velký dar. Dar rozdávat radost a rozsévat kolem sebe dobro a lásku. Bude mít velkou moc, která se probudí do jeho patnácti let, bude ještě mocnější než sám Salazar. Jsem si jistý, že je to Nicolas," vyslovil hrdě Voldemort.
"Tak to teda zírám, můj bráška je génius," zazubil se William. "Řekneš mu to?" zajímal se Sirius. "Raději bych mu to řekl, až se začnou objevovat jeho další schopnosti, už teď je velmi mocný," zamítl to Voldemort. "Taky si myslím," překvapivě s ním souhlasil Sirius. "Za deset minut Zmijozelu končí lektvary, můžeš za ním zajít," podíval se na hodinky ředitel.
"Já se s vámi rozloučím, jdu na oběd s Victorií," zasnil se William a než stačil jeho otec nebo kmotr něco říct, mladý Raddle zmizel v zelených plamenech.
"S ním si taky budu muset promluvit," zakroutil hlavou Voldemort nad tím, jak si s ním jeho děti pohrávají.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Nicolas šel se svou partou na hodinu lektvarů, když se mu najednou roztrhla školní brašna, z které se mu vysypaly všechny učebnice a ostatní věci do školy. Ostatní se sehnuli, aby mu pomohli, ale Nicolas to odmítl. "Běžte, řekněte Snapeovi, že přijdu za chvíli, určitě by nám dal školní trest, kdybychom přišli všichni pozdě."
Nicolas zůstal na kamenné chodbě sám a rychle posbíral svoje věci a naskládal je do kouzlem spravené brašny. Zvedl se ze země, ale hned skončil zpátky, protože ho srazil někdo, kdo běžel chodbou jako divoká voda. "Promiň, neviděla jsem tě, jdu pozdě na lektvary," omluvila se rychle hezká černovláska a nabídla Nicolasovi ruku, aby mu pomohla zvednout se ze země. "Díky, Clair," nechal si pomoct Nick a věnoval dívce zářivý úsměv.
"Takže už sis zjistil jak se jmenuju," opětovala mu úsměv Clair. "Doufám, že nebereš vážně tu nesmyslnou nenávist mezi našimi rodinami," prohodila Clair. "Nesmyslnou? Mě se taková nezdá, nedivím se tvému otci, že mého nenávidí," odvětil Nicolas. "To ano, ale nemyslím si, že je to důvod, aby nenáviděl všechny členy rodiny," řekla stále s úsměvem Clair. "Jsem rád, že to bereš takhle, když jsme se ujistili, že pro nás neplatí, že se nenávidíme, nešla bys se mnou o víkendu na menší výlet?" rozzářil se Nicolas.
"Jasně, Nicku, moc ráda," souhlasila Clair, která rázem zčervenala. "Hm, měli bychom asi jít na tu hodinu," nadhodil Nicolas a vykročil spolu s Clair směrem do učebny, kde už deset minut probíhala výuka lektvarů. "To jsem zvědavá, jestli nám Snape srazí body, když jdu s tebou," řekla Clair. "Myslíš proto, že jsem jeho kmotřenec nebo že jsem ze Zmijozelu?" zajímal se Nick.
"Ty máš za kmotra Snapea? To tě lituju. V tom případě, myslím, že má Snape už dva důvody, aby nám body nestrhl," domnívala se Clair. "Není tak špatný, v soukromí se chová jinak, je s ním i legrace. A nemyslím si, že by nám neubral body jen pro to, že jsem jeho kmotřenec. Spíš to bude z toho druhého důvodu, on měl vždycky slabost pro svou kolej," vysvětlil Nicolas. Clair se jen tiše zachichotala, nedokázala si představit, že by zrovna se Snapem byla legrace.
Došli ke dveřím učebny, které Nicolas s hlasitým vrzáním otevřel.
"Pan Raddle a slečna de Ailean," zavrčel na jejich příchod Snape. "Za pozdní příchod máte oba dva školní trest, dnes večer v sedm v mém kabinetě," nařídil jim profesor a pokynul jim, aby si sedli na svá místa. Nick a Clair si vyměnili překvapený pohled, tohle nečekali. Snape za pozdní příchod strhne nejvýš pár bodů dolů, zvlášť když je to student z Nebelvíru, ale školní trest za to, že se zpozdili o pár minut? Nick měl tušení, že má Severus něco za lubem, možná si s ním chce promluvit, proto že přišel pozdě a zrovna s Clair. Teď to nechal být, věnoval Clair poslední zamilovaný úsměv a sedl si na své místo vedle Draca.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Inies Inies | 28. února 2008 v 13:05 | Reagovat

No to koukám, moc krásná kapitola, moc a moc (doufám, že už teď se dmeš pýchou nad tím, jak hezky jsi to napsala). Úžasné bylo jak Sirius okřikl Pána Zla: "Nejsem tvůj smrtijed", to se mi moc líbilo. Bylo tam i více krásných okamžiků - rozhovor Will a Voldemort, skvělé vyroušování a skákání do řeči, určitě se máme na co těšit. Taky by mě zajímalo, jak to dopadne. Rozhovor Voldemorta se syny a navíc hlavně školní trest Nicka a Clair... Těším se na další pokračování.

2 Inies Inies | 28. února 2008 v 13:06 | Reagovat

Jo... jsem sklerotik. Takže: máš tam některé opravdu geniální úryvky, božské a suprové a věřím, že Budoucnost mladé lásky je plná nadějí... :-)

3 Bea Bea | 28. února 2008 v 13:42 | Reagovat

Moc se mi líbí všechny povídky, i když některé upřednostňuji, Pravá rodina je jedna z nich.

Už se těším na další slibovanou kapitolku z Život nelze naplánovat.

Moc děkuji.

Bea

4 philotheos philotheos | 28. února 2008 v 14:48 | Reagovat

super kapitolka...

5 Mordvold Mordvold | 28. února 2008 v 14:53 | Reagovat

Už se moc těším na pokročování týhle povídky. Je naprosto úchvatná.

6 Sam.B Sam.B | 28. února 2008 v 16:17 | Reagovat

hezký....už jsem sice zapomělq,co se dělo v minulé kapitole,ale cestou mi to došlo:))) Ják já jsem zpokojená...nechybělá láska,starosti,dobrodružství a humor......a byla tak zdrobnělina Nicolase....juchůůů...Sirius už začíná být jako Brumbál...Dáte si čaj,kávu nebo něco ostřejšího?:)))))) on by se možná neptal na alkohol....už se těším na Život nelze naplánovat

7 Jantar Onix Jantar Onix | 28. února 2008 v 17:09 | Reagovat

Pěkna kapitola ,sice jsem se musela kouknout na předchozí kapitolku ,abych si osvěžila paměť .Nechápu jak si ty, při psaní všech těch povídek  orientuješ v ději a pamatuješ si co se zrovna děje.

8 Cambera Cambera | 28. února 2008 v 17:19 | Reagovat

Vážně hezké.......trošičku mi to připomnělo romea a julie........ale to by mělo asi ještě další milion věcí :-)......no moc hezká kapitola......těším se na další

9 Alex Alex | 28. února 2008 v 17:34 | Reagovat

Krása...jsem zvědavá co má Severus za lubem

10 Vina Vina | Web | 28. února 2008 v 17:37 | Reagovat

Výborné. Moc se ti to povedlo. Snad bude co nejdřív další.

11 erian erian | 28. února 2008 v 17:44 | Reagovat

paráda, vyvíjí se to skvěle a musím podotknout , že se jako ostatní těším na další- moc se mi líbilo jak Voldy zuřil

12 Janinka Janinka | 28. února 2008 v 17:45 | Reagovat

Krááása:))Moc se těším na další kapitolku, hlavně na rozhovor Voldemorta s dětmi;))

13 Stesii Stesii | 28. února 2008 v 18:01 | Reagovat

woow super kapitolka :D už se nemůžu dočkat dalších a dalších a dalších:D

14 Wigy Wigy | 28. února 2008 v 18:11 | Reagovat

Jééé, nádhera! Ať se daj dohromady, já bych jim to tááák přála...=oD A skvělej nápad s tím, že Nico bude tak mmocnej, to semi líbí=o)  už se nemůžu dočkat, jaký bude mít schopnosti....=o)

15 Mysty Mysty | 28. února 2008 v 19:06 | Reagovat

Moc skvělá kapitolka

16 Eržika Eržika | 28. února 2008 v 19:16 | Reagovat

Krásná kapitolka =D  Koukám, že si každý našel svou "lásku". Nechtěla bys najít taky nějakou Severovi? =o) (Aby se necítil tak osamělý =D )

17 Mania Dardeville Mania Dardeville | Web | 28. února 2008 v 21:49 | Reagovat

Pěkná kapitola... Nějak nevím, co vís bych řekla. Přišlo mi to takový nemastný neslaný. Ale těším se na pokračování. Třeba se tam bude něco dít. Teda, ne snad, že tady by se nedělo, jenom... Nevím, přišlo mi to trošku zvláštní...

Každopádně jsem zvědavá na další kapitolu.

18 Sherina Sherina | 29. února 2008 v 7:42 | Reagovat

pěkná kapča :) těším se na rozhovor Voldemorta s Nicolasem :)

19 Cissy Cissy | 29. února 2008 v 7:42 | Reagovat

Musím říct, že se mi tahle kapitolka moc líbila. Je to příjemné zpříjemnění pátečního dne.

Děkuji ti

20 AnnaRakouska AnnaRakouska | E-mail | 29. února 2008 v 9:13 | Reagovat

Tahle byla moc krásná. Už se těším na pokráčko.

21 Pidinka Pidinka | 29. února 2008 v 15:45 | Reagovat

Líbí se mi, že Nicolas a Clair nejsou nepřátelé a jí zdá se, že ta nenávist mezi jejich rodinama nesmyslná. Jinak pěkná kapitolka

22 zdenka zdenka | 29. února 2008 v 16:11 | Reagovat

jéžiš to jsou skvělý povídky!!!!!!!

23 sami sami | 29. února 2008 v 19:03 | Reagovat

pěkný, těším se na pokračování.

24 Ivi Ivi | 2. března 2008 v 15:45 | Reagovat

Nejlepší byl rozhovor v ředitelně...jsem zvědavá co Clair ještě řekne na to,že ředitel Sirius je jeho stýček...kolik bude asi mít tato povídka kapitol?

25 kikuska kikuska | 2. března 2008 v 20:13 | Reagovat

ahojky tak ti muzu rict ze mas fakt talent to bylo poprve kdy jsem precetla 33 kapitol za den a fat super uz se tesim na dalsi kapcu

26 rikisa rikisa | 7. března 2008 v 14:50 | Reagovat

hojky, lidičky vy snad nechcete další kapitolku? Koukám, že tu chybí ještě 5 komentíků, do té doby nepřidám nic. Mějte se hezky :-)

27 katy katy | 8. března 2008 v 15:51 | Reagovat

Ahojky,tak já jsem se taky konečně dostala k tomu dočíst nový kapitoly a taky nový povídky.Poslední dobou toho bylo nějak moc a nebyl čas. Musím říct, že Ti to píše pořád skvěle.

28 Linda Linda | 8. března 2008 v 18:04 | Reagovat

Náhodou jsem narazila na tvou stránku a musím uznat, že píšeš moc pěkné povídky. I když nemám ráda vztah Harry-Voldemort, tak tadyta povídka je skvělá. Píšeš moc pěkně.

29 If If | E-mail | Web | 8. března 2008 v 18:59 | Reagovat

Ahojky, konečně jsem si přečetla tuhle kapču a musím říct, že se mi opět líbila ;-)

30 Mordvold Mordvold | 8. března 2008 v 19:37 | Reagovat

Naprosto skvělá kapitola, už se moc těším na další.

31 dadka dadka | E-mail | 8. března 2008 v 19:48 | Reagovat

upee božíí povídka i kapitolka ty jsim prostě skvělá,mít takovou fantazii...  a hlavně dej už novou kapitolkuu nebo se zblaznim zvědavostíí(:D (:D

32 zdenka zdenka | 10. března 2008 v 16:08 | Reagovat

je to boží a chceme další kapču, že jo :) ??

33 Ivi Ivi | Web | 11. března 2008 v 18:36 | Reagovat

Ha!30 komentů říkáš???8-D

34 rikisa rikisa | 12. března 2008 v 17:21 | Reagovat

jejda, už se hrnu s další kapitolkou, vidím že to chce jen pohrozit limitem komentářů, i když spousta čtenářů je nepíše stále.

35 baya.smile baya.smile | 13. března 2008 v 21:43 | Reagovat

Pěkný :o)

36 Lisa Lisa | 13. března 2008 v 22:12 | Reagovat

Skvělé!!!Miluju tvoje povídky!!!Už se těším na novou kapitolu!!

37 Moony Moony | Web | 11. března 2009 v 20:01 | Reagovat

uper moc:-) nádhera...

38 snapeova snapeova | Web | 11. července 2009 v 23:02 | Reagovat

náááádherná kapitolka ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama