close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

5.kapitola Setkání se známým neznámým

19. ledna 2008 v 23:07 | Rikisa |  HP Život nelze naplánovat
Ahojky, tak sem házím další kapitolku. Doufám, že máte radost a bude se líbit. Hezké čtení a těším se na vaše komentíky.

Před děravým kotlem se náhle ozvalo hlasité puk. To se zde právě přemístili Potterovi. "Harry, jsi v pořádku?" zeptal se James, když si prohlédl chlapečka, kterého držel. Harry si rukama zakrýval oči a zhluboka dýchal. "Nevím," zamumlal Harry, odkryl si oči a zadíval se na svého otce. "Poprvé je to vždy trochu nepříjemné, neboj, zvykneš si," usmál se James.
"Tak co, oba v pořádku?" zeptala se Lily, která se vzápětí objevila hned za nimi i s Filipem. "Už ano, Harrymu se cesta moc nelíbila," potvrdil James. "Takže, můžeme jít?" optal se.
Prošli Děravým kotlem, kde bylo plno kouzelníků. Harry, kterého James vedl za ruku, tu byl poprvé a tak se se zájmem rozhlížel po hostinci a prohlížel si kouzelníky a čarodějky, kteří seděli kolem a popíjeli každý něco jiného. U nebližšího stolu u dveří seděla ošklivá stará čarodějnice, která měla jen jedno velké oko uprostřed čela a zle se šklebila. Harry ihned odvrátil pohled a přitiskl se víc k otci. U dalšího stolu seděli dva dospělí kouzelníci z ministerstva a o něčem se zaujatě bavili. U stolu nejblíže východu seděl vysoký, velice pohledný muž s černými delšími vlasy a přátelským pohledem. Když ho Harry spatřil, okamžitě se pustil otce a rozeběhl se s radostí k němu.
Když už byl skoro u něj, tak se mu stalo, že zakopl a skončil na zemi. Posadil se a začal brečet. Muž k němu přišel a vzal ho do náruče. "To nic není, než se oženíš, tak se to zahojí," usmál se na něj. Harry přestal plakat, koukal na svého kmotra a jen popotahoval.
"Siriusi, kamaráde! Jak se vede? Ani jsem nevěděl, že tě tu najdeme, až když se za tebou Harry rozeběhl jak neřízená střela, jsme si všimli, že tu jsi," řekl James a zeširoka se usmál na svého nejlepšího přítele. "Vím, že jsme se měli setkat až za hodinu, podařilo se mi sem dostat už dřív," odpověděl Sirius a předal Harryho Lily, ke které se Harry natahoval. "To je v pořádku, rádi tě vidíme," usmála se na něj Lily.
"Jak se těšíš do Bradavic Filipe?" zeptal se Sirius nervózně vyhlížejícího chlapce. "Teď se těší hlavně na nákupy," odpověděl místo něj jeho otec. "Vážně? Mě nakupování nikdy moc nebavilo," poznamenal Sirius. "Chtěl bych koště a taky sovu," usmál se Filip. "Ještě potřebuju věci do školy, hůlku, kotlík, učebnice a tak," pokračoval nadšeně Filip. "Tak to abychom vyrazili, když toho máme tolik sehnat," pousmál se Sirius a vyšel jako první s Filipem ze zadních dveří hostince k cihlové zdi.
Sirius poklepal na správné cihly a tím se jim otevřela cesta do Příčné ulice. Nejdříve zamířili k panu Olivanderovi pro Filipovu první hůlku, poté pro učebnice a pro školní hábity. Filip nakonec přesvědčil matku i otce, aby mu koupili sovu. Zašli tedy do obchodu s domácími mazlíčky. Sirius se zatím vytratil a slíbil, že za chvíli bude zpět. "Musím ještě něco zařídit," a s těmito slovy opustil krámek přímo nacpaný všelijakými zvířaty.
Harry se nyní dožadoval toho, aby ho matka pustila na zem, chtěl si tu všechno náležitě prozkoumat. Nejvíce se mu zalíbilo nádherné malé štěně, které na něj toužebně hledělo. Harrymu se nelíbilo, že je štěňátko zavřené, zahleděl se na zástrčku, která byla na zvířecí kleci a už už se natahoval, aby klec otevřel, když v tom ho zastavil James, který ho rychle zvedl do náruče. "Tím bys mohl způsobit pěkný zmatek, Harry. To nesmíš, ano?" pokáral ho James. Harry se tvářil nadmíru uraženě, že mu otec překazil jeho plán a jeho naštvaný výraz mu vydržel až do doby, kdy vyšli z obchodu.
Zastavili se před obchodem, kde na ně čekal tajemně se tvářící Sirius. Filip si vybral sovu pálenou, kterou si radostně nesl v náruči a šel jí Siriusovi ukázat. Harry si chtěl sovu také prohlédnout, takže ho James pustil dolů a nechal ho jít za bratrem.
"Mám pro tebe překvapení, Filipe," řekl Sirius a vytáhl balíček, který měl schovaný za zády. Filip položil sovu opatrně na zem, kam si k ní přiklekl Harry a se zájmem jí pozoroval.
"No, ne, Kulový blesk! Díky Siriusi!" radoval se Filip a skočil muži kolem krku. "Ale Siriusi, to jsi nemusel," řekla Lily. "Ale musel, stejně bude mít brzy narozeniny, takže to má ode mě jako dárek předem," zazubil se Sirius. James přešel ke svému synovi a přidal se k obdivování a zkoumání Kulového blesku.
Harry se přestal zajímat o sovu, která ho začínala nudit. Zvedl oči od klece a rozhlédl se po přeplněné ulici. Naproti obchodu s domácími mazlíčky byl obchod určený pro milovníky famfrpálu a létání. Ve výloze bylo koště a základní bedna pro famfrpál. Harry už párkrát na koštěti seděl, když s bratrem létali na zahradě. Otec i matka ho však hlídali, aby nemohl vzlétnout výš jak pár centimetrů nad zemí, ale i tak se mu létání velmi zalíbilo.
Ani si nevšiml, že se nad ním ostatní baví o Filipově novém koštěti. U výlohy ho totiž zaujalo ještě něco jiného, stála tam malá dívka asi ve stejném věku jako on a držela na vodítku přesně takového psa, kterého před chvílí spatřil v obchodě. Vypadalo to, že ho stěží udrží, pejsek neustále poskakoval a dožadoval se, aby pokračovali v cestě.
Rozhodl se ihned, podíval se na své rodiče, kteří se stále o něčem bavili a využil jejich nepozornosti. Rozeběhl se, i když se spíš prodral přecpanou ulicí na protější stranu, kde stála dívka.
Už byl skoro u dívky se psem, když v tom znovu zakopl a skončil dnes už podruhé na zemi. Rozplácl se jak dlouhý tak široký přímo před dívkou. Zvedly ho něčí silné ruce a postavily na zem. "Jsi v pořádku?" zeptal se muž, který ho zvedl a teď u něj klečel a držel ho za ramena. Muž byl vysoký, měl na sobě celý černý hábit, černé vlasy měl po ramena a díval se na Harryho svýma pěknýma černýma očima. Harrymu byl na první pohled sympatický. "Nic mi není," odpověděl Harry.
Když Severus zvedl chlapce ze země, zadíval se na něj. V tom okamžiku byl v naprostém šoku - ty oči, ty už viděl, znal je. Ale to nemohlo být možné!
"Okamžitě pusť mého syna!" rozkřičel se najednou nad ním známý hlas a tím ho vytrhl z přemýšlení. Severus vzhlédl a spatřil svého odvěkého nepřítele. "Potter," odsekl ledově. "To je tvůj syn?" zeptal se chladně, pustil Harryho a napřímil se. "Jistěže," sykl James a odtáhl svého syna do bezpečí. Ten nechápal co se děje, stejně tak na tom byl i Filip a dívka s malým psíkem.
"Co se děje tati?" zeptala se ta drobounká dívka. "To nic Victorko, už půjdeme," odpověděl jí Snape a vzal jí za ruku. "Ty máš dceru, Severusi?" zeptala se Lily. Se Snapem vždy vycházela dobře, ale od té doby, co chodila s Jamesem, se přestali vídat a jejich kamarádství přestalo fungovat. "Ano, to je má dcera Victoria," představil jí Snape a mluvil přímo k Lily. Na ostatní se ani nepodíval. "Ehm, my už budeme muset jít," řekl James a následně se otočil a zamířil s ostatními pryč.
"Kdo to byl, tati?" zajímala se Vicky. "Bývalí spolužáci z Bradavic," vysvětlil jí Severus a dál se tím nezabýval. Raději přešel na jiné téma, aby včas zastavil příval otázek, které by následovaly. Jeho dcera byla velice zvídavá. "Tak už si se skamarádila s tím psem? Už má jméno?" zeptal se. Nechápal, jak jí mohl dovolit koupit si psa, proč jí raději nekoupil nějaké zvíře, které nenadělá tolik nepořádku. Teď jim bude běhat po domě a plenit zahradu. Tom asi nebude moc nadšený. Ale od té doby, co ztratil Sophy a Samuela, občas Victorii rozmazluje. Takže ho nemusela ani dlouho přemlouvat a zvíře jí koupil. Ještě, že jí nedovolil koupit si oba dva, kteří byli v kleci, bohatě stačil jeden. Pořád nemohl dostat z hlavy ty chlapcovi oči. Ale nemohla to být pravda, ale co když ano? "Je to přece syn Pottera! Syn tvého nepřítele, syn Lily a Pottera. Vzpamatuj se!" okřikl se v duchu.
"Tati?" vrátila ho do reality Victoria. "Ano?" zadíval se na svou dceru Severus. "Jak se ti líbí jeho jméno?" zeptala se radostně. "Promiň zlato, zamyslel jsem se. Jaké jsi tedy vybrala?" omluvil se Severus a pousmál se. "Ty si mě neposlouchal," zatvářila se uraženě Vicky, ale hned se zase usmála, protože psík začal kolem nich poskakovat. "Jmenuje se Sam, jako Samuel, ale budu mu říkat jen Sam," usmála se Vicky a vzala si malé černé štěně do náruče.
Severus byl v šoku, okamžitě zastavil a rychle přiklekl ke své dceři. "Jak jsi přišla na to jméno?" Vicky se zatvářila vystrašeně, ještě takhle svého otce neviděla. "Já nevím," odpověděla popravdě. "Vymyslela si ho sama? Slyšela si někoho ho říkat? Vzpomeň si," ptal se Severu rozrušeně. "Já měla jsem ho v hlavě, proč se tak ptáš, tati?" chtěla vědět Victoria a tvářila se stále vystrašeně. Toho si Severus ihned všimnul a hned ho zamrzelo, že se tak choval, Vicky nechápe co se děje. "Promiň mi to zlato, je to nádherné jméno," řekl s úsměvem Severus a podrbal pejska za ušima.
Jak na to jen mohla přijít? Svého bratra si nemůže pamatovat. Že by jeho jméno slyšela někde v domě? Ale od koho? Před ní o Samuelovi s Tomem nemluvíme a Smrtijedi to mají zakázané. Musím si s Tomem vážně promluvit.
"Už půjdeme domů, pojď, chyť se mně," řekl Severus a natáhl k dceři ruku. Victorka se usmála a pevně uchopila otcovu paži.
................................................................................................................................
Pán zla seděl ve své pracovně, když se před ním náhle objevil Severus s Victorií. "Tak už jste tady?" zeptal se. Severus pokýval hlavou a vrátil zpět protipřemisťovací bariéru, kterou před chvílí odstranil, aby se mohli přemístit přímo do domu. Voldemort si všiml, že něco není v pořádku. Jeho bratr se tvářil smutně a byl duchem mimo.
"Podívej strýčku, to je Sam, tatínek mi ho koupil," zářila štěstím Victoria. "Je moc krásný, Victorie. Co kdyby jsi mu ukázala zahradu?" usmál se na svou neteř Voldemort. Vicky zavýskla a vyběhla s psíkem z místnosti. Pán zla se pak obrátil na svého bratra. "Severusi, promluvíme si," řekl Voldemort a poukázal na křeslo naproti stolu.
"Tak co se stalo?" zeptal se. Severus na něj udiveně pohlédl. "Nemysli si, že nepoznám, když ti něco vrtá hlavou, jako bys ani nebyl tady na zemi mezi námi," odvětil na bratrův výraz Voldemort.
"Dnes na Příčné ulici jsem potkal jednoho chlapečka, zakopl a já mu pomohl na nohy. Byl asi ve stejném věku jako má dcera. Ale stále mi vrtá hlavou, když se na mě podíval, cítil jsem strašně zvláštní pocit. Jako bych ho už někdy držel v náručí, jako bych ho znal strašně dlouho, ty jeho oči....byly tak hrozně podobné Sophy, to jak se na mě díval, já jí za tím pohledem viděl, Tome," skončil Severus a hluboce si povzdychl.
"A ty si ho tam nechal? Co když to byl Samuel?" vyskočil Voldemort z křesla a zíral na svého mladšího bratra. "Taky mě to napadlo, než jsem zjistil, kdo doopravdy je, musí to být jen náhoda," zatvářil se smutně Severus. "A kdo doopravdy je?" zajímal se Pán zla. "Je to Potterův syn," odsekl znechuceně. "Syn Pottera a Lily Evansové," dodal.
"Snad ne té, co se ti dřív líbila?" ošil se Voldemort. Vzpomněl si na to, jak mu Severus řekl, že je Lily pěkná. Snad by s ní i něco měl, kdyby nemiloval Sophy. Vzpomínal si taky na to, jak Severusovi udělal přednášku o čisté krvi. Nemohl by přece nic mít s tou mudlovskou šmejdkou, to by byla katastrofa, pošpinil by celou rodinu a zničil by se. To nemohl dovolit.
"Ano, to je ona," přiznal Severus. "Nikdy se nevzdám naděje, že jednou Samuela najdu, musí být naživu, musí se vrátit ke své rodině," zoufal si Severus. Voldemort ho poplácal po zádech a chtěl něco říct, když se ozvalo zaklepání na dveře.
Dovnitř po vyzvání vešel Lucius Malfoy. "Co chceš?" vyštěkl na příchozího Smrtijeda Voldemort. "Pane, mám pro vás důležitou zprávu," řekl rozrušeně Lucius. To musí být něco velkého, když se na to tak třese, pomyslel si Severus. "Omluvte mě, jdu se podívat za dcerou," zvedl se Severus z křesla a zamířil do zahrady. Tohle poslouchat nehodlal, neměl na to náladu. Tom mu to stejně později poví, tak o co jde.
"Tak co je tak naléhavého?" chtěl vědět Pán zla. "Před chvílí jsem byl v Prasinkách a uviděl jsem tam Brumbála s nějakou ženou, vydal jsem se za nimi, jen tak ze zvědavosti," vyprávěl Lucius. "K věci, Luciusi!" odsekl chladně Pán zla. "Ano, pane, takže, když jsem je nenápadně dostihnul, uslyšel jsem, o čem se spolu baví. Ta žena, nějaká Sibyla Trelawneyová chce pracovat v Bradavicích, normálně se spolu bavili, ale najednou jako by ta žena spadla do transu, poznal jsem, že vyslovila věštbu. Věštbu, týkající se vás, můj pane," vysvětlil Malfoy.
Voldemort zpozorněl. "Co v ní stálo?" zeptal se netrpělivě. Lucius se nadechnul a vyslovil věštbu tak, jak si jí pamatoval. "Ten, v jehož moci je porazit Pána všeho zla nabírá svou skrytou sílu. Narodil se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samotném sklonku sedmého měsíce roku," odmlčel se Lucius. "A dál?" chtěl vědět dychtivý Voldemort. Někdo ho může zničit, to nesmí dopustit. "To je bohužel všechno, co jsem slyšel, Brumbál stačil místnost začarovat proti vyrušení," vysvětil Malfoy. "Nevadí Luciusi, výborně, můžeš jít," pochválil ho Voldemort, který zůstal sám se svými myšlenkami.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Stesii Stesii | 19. ledna 2008 v 23:42 | Reagovat

copak asi cítil Harry, když potkal svého vlastního otce? fakt moc hezká a zajímavá kapitolka , tuhl povdíku sem si zamilovala, kdy k ní přibude nějaká další kapitolka??:D

2 Vina Vina | Web | 20. ledna 2008 v 1:34 | Reagovat

Jsem zvědavá jak se bude nadále Severus chovat, přece jenom ty děti už teď k sobě něco cítili. Jsou si tak podobné, přesto úplně jiné. Každý má své specifikum, ale také mnoho věcí stejných. Vážně moc moc se ti povedlo a snad bude brzy další.

3 kapi kapi | 20. ledna 2008 v 1:53 | Reagovat

super som zvedavá čo z toho "vyleze"

prima kapča

4 igi igi | 20. ledna 2008 v 1:55 | Reagovat

jej pekná kapča,

inak dufam že dalsia kapča bude k HP Strůjce osudu

5 Lolia Lolia | Web | 20. ledna 2008 v 9:55 | Reagovat

Ježiš to je nádherná kapitolka! Mooooc se mi líbí! Mno, já obvykle když najdu nějaké stránky s hp povídkama, čtu tam jen tak jednu nebo dvě povídky, ale na těhle tvých stránkách prostě čtu všechny. Tyhle tvoje dílka se prostě nedají nečíst. :) Držím palečky :)

6 Sirina Sirina | Web | 20. ledna 2008 v 10:33 | Reagovat

Juj...to bylo krásné, by mě zajímala reakce Harryho na svou sestru a otce.....mno nic, moc se těším na další kapitolu.....

7 erian erian | 20. ledna 2008 v 11:43 | Reagovat

jé, já doufám, že by se Harry nějak mohl dostat k tomu druhému štěněti- jinak jako vždy super

8 nency nency | 20. ledna 2008 v 12:19 | Reagovat

moc pěkné těším se na další :-)

9 Alex Alex | 20. ledna 2008 v 16:13 | Reagovat

moc zajímavý

10 Vina Vina | Web | 20. ledna 2008 v 16:31 | Reagovat

Fakt supr, snad se brzy Harry a Severus znova dostanou k sobě. Moc se ti to povedlo

11 Sam.B Sam.B | 20. ledna 2008 v 19:22 | Reagovat

jejky..tak nějak jsem doufala,že na věštbu se zapomene...to je sranda....Harry(Sam),Ten,v jehož moci je porazit pána Zla je vlastně jeho budoucí nástupce????  nebo to bude Neville.......moc pěkný,snad to Snape nenechá jen tak

12 Sam.B Sam.B | 20. ledna 2008 v 19:22 | Reagovat

jejky..tak nějak jsem doufala,že na věštbu se zapomene...to je sranda....Harry(Sam),Ten,v jehož moci je porazit pána Zla je vlastně jeho budoucí nástupce????  nebo to bude Neville.......moc pěkný,snad to Snape nenechá jen tak

13 Sam.B Sam.B | 20. ledna 2008 v 19:22 | Reagovat

jejky..tak nějak jsem doufala,že na věštbu se zapomene...to je sranda....Harry(Sam),Ten,v jehož moci je porazit pána Zla je vlastně jeho budoucí nástupce????  nebo to bude Neville.......moc pěkný,snad to Snape nenechá jen tak

14 Sam.B Sam.B | 20. ledna 2008 v 19:23 | Reagovat

jejky..proč je to tu tolikrát?????

15 Sam.B Sam.B | 20. ledna 2008 v 19:23 | Reagovat

jejky..proč je to tu tolikrát?????

16 Eržika Eržika | 20. ledna 2008 v 20:34 | Reagovat

Tak tohle byla jedna z nejhezčích kapitol =o) Moc by mě zajímalo, co se stalo toho dne, co byl Samuel unesen. ...S tou věštbou jsi to trochu zamotala. Jen doufám, že teď Voldemort nepůjde po Harrym... nemusel by, když má Severus pocit, že to je jeho ztracený syn...

17 Inies Inies | Web | 21. ledna 2008 v 11:52 | Reagovat

Hezké... uvidíme, co se z toho vyvine... je Harry ve skutečnosti synem Severuse??? Mám v tom pěkný zmatek

18 Misikana Misikana | E-mail | 2. ledna 2009 v 17:50 | Reagovat

Moc Pěkná Kapitola! Kdo bude Vyvoleným?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama