close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

1.kapitola - Úvod 1.část

19. ledna 2008 v 18:15 | Vina |  Neznámá
Začátek je tady, Vině se to opravdu moc povedlo. Takže nezapomeňte okomentovat, další jsem na řadě já. Hezké čtení :-)

"Lily no tak poběž, jak dlouho na tebe mám ještě čekat?" přešlapoval pod schodami rodinného domu Evansových. James byl dost nervózní, z obýváku ho pozorovaly hnědé oči Petúnie, sestry Lily.
"Ale vždyť už jdu!" Ozval se z horních pater podrážděný hlas Lily.
James znova přešlápl a opřel se o zeď. Já ji zabiji, jestli nedojde do 2 minut, zase dojdeme na poradu pozdě. Jako obvykle. Prolétlo Jamesovi hlavou, ale to už Lily sestupovala v celé své kráse. Měla na sobě bokové černé kalhoty a světle modré tričko, přes ruku nesla ještě svetr, stejné barvy jako tričko. Na nohou měla tenisky a vlasy sepnuté do copu.
"No to je dost." Utrousil James, který tu na ni už čekal dobrých 10 minut.
"No jo pořád, vždyť už jdu. Jen řeknu našim, že odcházíme a můžeme." James jen zakroutil očima, ale nic neříkal. Lily byla v cukuletu zpátky a konečně se mohli přemístit na ústředí.
Na ústředí byli už skoro všichni, mimo Lily, Jamese a Brumbála. Vzápětí za mladým párem vstoupil Brumbál a na všechny se usmál.
"Takže jestli jsme tu všichni můžeme začít. Prvně bychom asi měli přejít k hlášení." Podíval se na konec stolu, kde sedělo pár méně známých lidí.
"Nechci nic říkat Albusi, ale Temný pán chystá nějakou bitvu, prozatím se neví kde bude, ale prej něco hledá." Odpověděl starší muž, který měl dosti zjizvený obličej.
"Děkuji Alastore. Ještě někdo má něco k tomuto tématu?" zeptal se Brumbál.
"Ano." Přihlásila se žena, které nebylo vidět přes šátek, který měla na hlavě, do obličeje. Brumbál ji pokynul, aby mluvila.
"Moody má pravdu, jedná se o nějakou bitvu, ale hlavně ten-jehož-jméno-nesmíme vyslovit si prej hledá ženu." V místnosti se rozhostil šum jak všichni se o tom začali bavit.
"Velice zajímavé, tohle bych do Voldemorta neřekl." Zvýšil hlas, aby je překřičel Brumbál.
"Albusi, má ale divný způsob hledání." Odfrkla si jeho kolegyně McGonagallová.
"Minervo, myslím, že mu o lásku nejde, spíše chce jenom potomka." Upřesnil svou myšlenku Brumbál. Dál pak ještě podávali další hlášení, kdo asi je smrtijedem nebo co zase smrtijedi vypálili a zničili. Popřípadě kdo zmizel. To nejvíc přinášeli bystrozoři, kteří byli v řádu.
Porada pomalu už skoro končila, když se rozezněl po celém štábu poplach. Všichni se rychle podívali na mapu Anglie a přemístili se do jedné malé vesničky, kde už v poklidu smrtijedi ničili, pálili a mučili mudly. Fénixův řád se rychle zapojil do boje, ale jako by smrtijedi na někoho čekali a taky že ano. Za pár minut se strašným třeskem se tam objevil Voldemort (jak klasické).
Stál opodál a pozoroval, jak bojuje řád s jeho smrtijedy. Až mu utkvěl pohled na jedné ženě, vlastně to byla teprve vyspělá dívka s kudrnatými zrzavými dlouhými vlasy a zelenýma pronikavýma očima. To se k němu už dostal Brumbál a začali spolu bojovat. Teď se ale Brumbálovi něco nezdálo.
Voldemort jako by s ním ani nechtěl bojovat, oplácel mu jenom jeho výpady, ale jinak nic, pak si Brumbál všiml kam se dívá. Jeho pohled směřoval na Lily Evansovou. Právě bojovala po boku Minervy a musel usoudit, že to oběma velice dobře jde. Boj postupně končil a smrtijedi se stahovali, pak se stáhli i Voldemortem se smrtijedy a řád začal napravovat škody a léčit zraněné.
Jakmile se vrátili na štáb Lily si všimla, že ji pozorují dvě modré oči.
"Děje se něco pane profesore?" zeptala se jako by nic.
"Ne, jen že možná vím koho si Voldemort vybral za svoji vyvolenou." Lily jeho slova moc nechápala, ale nechala to plavat. Brumbál, pokud nechtěl, tak nikomu nic neřekl. Pustila to z hlavy, teď měla jiné starosti a to se svatbou, která měla být už za týden. Rodiče jí sice s tím pomáhaly, ale musela skloubit dohromady kouzelníky a mudly. Pak se všichni rozešli domů. Lily dnes přespávala u Jamese, v domě, který zdědil po svých prarodičích.
Svatba se neúprosně blížila a Lily přemýšlela, jak by mohla sblížit Jamese se Severusem, věděla, že se nesnášejí, ale byl to její kamarád, stejně jako Remus a Sírius. Trápila se s tím, Severus sice odmítl dojít na její svatbu, ale ona ho přemluvila. Chtěla tam mít svého kamaráda, když tam budou i ti Jamesovi. Leželi vedle sebe, ale Lily nemohla pořád usnout. Musela druhý den do práce, protože měla denní, byl to její poslední pracovní den před svatbou. Dělala u sv. Munga ošetřovatelku a chtěla se stát lékouzelnicí jako paní Potterová.
Sešla dolů a posadila se ven na křeslo a pozorovala hvězdy. Ani nevěděla jak, ale usnula tam. Ráno se ovšem zbudila v posteli a vedle sebe měla nachystanou rudou růži a lísteček.
Snídaně čeká dole.
Nic víc tam nebylo, tak se vydala dolů. Společně posnídali a oba se vydali do práce. James na ministerstvo a Lily k Mungovi. Dny ubíhali jako voda a po hádce co zažila Lily před dvěma dny, když oznámila Jamesovi, že pozvala i Severuse Snapea, tak moc šťastná nebyla.
Dnes jí ovšem došel velký pukét rudých růží, jediné co u něho bylo. Omlouvám se JP usmála se. Svatba byla skoro přichystaná, měla se konat zítra v podvečer u Potterových ve Skotsku.
Bydleli na kraji jedné vesnice u pobřeží a bylo to tam moc romantické, když jí a Jamesovi nabídli, aby zde měli svatbu, tak ihned souhlasila. Dnes by se tu měla stavit Amélie Longbottomová, která jí šla za svědka. Jamesovi šel za svědka Sírius. Měly oslavit rozlučku. Amélie už byla půl roku vdaná s Frankem a velice jim to slušelo. Lily šla za svědka zase jí.
Zrovna se dochystala, když u nich někdo zazvonil. Zvedává Petúnie šla otevřít.
"Ahoj, je Lily už hotová?" zeptala se mile Amélie.
"Co já vím!!" odfrkla si Petúnie a zmizela v kuchyni. Amélie se tomu trochu podivila, ale nijak to nekomentovala. Vešla do haly a zavřela za sebou dveře.
"Dobrý den paní Evansová." Pozdravila Amélie ženu, která právě vyšla z kuchyně.
"Dobrý Amélie, nepůjdeš dál?" usmála se na ni přívětivě žena.
"Ne, děkuji paní, ale Lily stejně už jde. Nashledanou."
"Čau mami."
"Dojdi brzo, zítra musíš vstávat." Křikla ještě na Lily její matka. Lily se jen ušklíbla a zavřela za sebou. Pak se přemístili do Londýna a zapadli do jejich oblíbeného baru. Bavili se úžasně.
Druhý den Lily vstala časně a ani ji nepřišlo, že skoro nespala. Byla hodně nervózní.
Ve stejnou dobu u Potterových.
"Kirsten, neměli by kluci už vstávat?" Zeptal se pan Potter při snídani své ženy.
"No měli Jindro, ale vzbudit se nám je asi nepodaří, došli před dvěma hodinami." Odpověděla svému muži a dál četla Denního věštce. Pan Potter si jenom povzdechl, ale nijak to nekomentoval. Znal svého syna i jeho kamaráda Síriuse, který byl nemlich to samé, snad ještě horší. Sírius střídal dívky jak na běžícím pásu.
Paní Potterová se rozhodla o hodinu a půl jít vzbudit kluky.
"No tak vstávejte." Odpovědí jí bylo jenom mručení. Nechtělo se jim. Ty museli vyvádět, když se ani nepřevlékli. Paní Potterovou to už nebavilo a tak vzala hůlku a z ní vytryskl proud ledové vody, která smáčela oba spáče.
Oba vystřelili z postelí a zmateně se dívali kolem sebe.
"No to je dost a na svatbu se bude chystat kdo?!?" zeptala se přísně paní Potterová.
"Ale vždyť je teprve půl dvanácté mami." Ozval se James, který si právě nasadil brýle.
"Nepokoušej moji trpělivost Jamesi Pottere. A mazej se chystat a Síriusi, to platí i pro tebe!" zamračila se na oba a odešla. Oba se jen na sebe koukli a šli si zpátky lehnout.
Za půl hodiny se rozlehl hlas paní Potterové jak svolává všechno osazenstvo co bylo v domě na oběd. Kluci se jenom otočili na druhý bok, ale to neměli dělat, protože spadli z postelí, ode dveří uslyšeli smích. Rozhodli se, že tedy vstanou, protože by je stejně nenechali déle spát. Vydali se dolů a tam našli pana Pottera jak právě vypráví své ženě jak budil kluky.
Ti se zamračeně posadili ke stolu a začali obědvat. Těsně po obědě dojela Lily s rodinou, ale James měl zakázané se k ní přiblížit.
Nastal okamžik, kdy měl začít obřad. James stál u bílého oblouku ve světle modrém hábitu, v oblouku byly propleteny rudé a žluté růže. Byl velice nervózní a Sírius, který stál vedle něho v tmavě modrém hábitu a snažil se ho alespoň trochu uklidnit. Moc se mu to ovšem nedařilo. Kněz v bílém hábitu pošitý zlatými runami, stál v oblouku a čekal na nevěstu. Za nimi se slunce pomalu zbarvovalo do červena a přidávalo to tomu nádech romantiky, ostatní byli už usazení na židličkách na pláži a čekali jen na nevěstu. Amélie už tam taky byla. Měla na sobě krásné stříbrné šaty, které kontrastovali s její štíhlou postavou. James byl čím dál nervóznější.
Konečně začala hrát hudba a Lily se svým otcem vstoupili na pláž, otec ji dovedl až k oltáři kde ji předal Jamesovi. Kněz začal odříkávat proslov a po ¼ hodině byl obřad u konce. Pak se všichni přesunuli na zahradu, kde byla nachystaná oslava. Lily si všimne, že Severus chce odejít, tak na něho zavolá:
"Severusi, počkej, prosím." Severus počká až k němu dojde nevěsta, ale je z toho nervózní, nelíbí se mu pohled Jamese. Lily chytne Severuse a táhne ho za Jamesem a Síriuse.
"Tak a teď se usmíříte, udělejte to mě jako svatební dar." Hodí na ně psí oči, i když to od ní vyzní jako rozkaz.
"Lily," otočí se na ni Severus "to nemyslíš vážně?"
"Ano myslím, jsme už všichni dospělí a nechci, aby ty můj kamarád se hádal s mým mužem. Alespoň se tolerujte. Prosím." Odpoví zoufale.
"Pche tohoto, nikdy Lily. Nezlob se na mě, ale…."
"Žádné ale Síriusi, Jamesi prosím." Řekne už zoufale. Sírius se ovšem dál mračí, James přistoupí k Severusovi. Napřáhne k němu ruku:
"Co jsme si to jsme." Severus první na to hledí, ale pak mu potřese rukou.
"Co jsme si to jsme." Odpoví i Severus. Black když to vidí, tak nevychází z údivu. Nakonec i on se s ním smíří. A to jen kvůli svým přátelům. Společně se všichni čtyři vydávají na oslavu, kde už netrpělivě čekají na novomanžely.
Lily a James už nebyli nervózní, společně pojedli a rozkrojili dort, pak přišel na řadu jejich první tanec jako pan a paní Potterovi. Byla skoro půlnoc, co se novomanželé rozloučili a odešli spolu do domu Jamese v Godrikově dole, který zdědil po prarodičích. A teď se měl stát jejich domovem.
Promilovali celou noc a den. Druhý den v podvečer ovšem museli vstát. Pomalu si sbalili pár věcí a pak odjeli na svatební cestu na jeden ostrov. Byl ve středozemí a skoro nikdo tam nebyl. To jim vyhovovalo, nepotřebovali někoho, stačili si jenom oni dva.
Deset dní ovšem uteklo jako voda a museli se vrátit. Ani jednomu se nechtělo, ale museli, oba měli jisté povinnosti v práci. Doma je přivítal usmívající Remus, který se jim prozatím staral o dům. On totiž svůj dům přestavoval, protože se rozhodl, že si vezme Klaudii, s kterou už chodil od sedmého ročníku. Lily a James to přivítali, ani jim nevadil, že tam je. Remus nikdy nenadělal moc hukotu, jako například Sírius.
Dny ubíhaly dál. Byl už to měsíc od svatby a Remus se chtěl od nich odstěhovat, ale dostali vyzvání k naléhavé a mimořádné schůzi řádu. Všichni tři se vydali na ústředí, tentokrát tam nebyli poslední. A to si James liboval. Nakonec vstoupil Brumbál v závěsu s McGonagallovou.
"Děkuji vám, že jste tak narychlo přišli." Podíval se po všech Brumbál.
"Co se děje pane Profesore?" zeptala se Amélie Longbottomová.
"Právě jsem se chtěl k tomu dostat Amélie, dostal jsem hlášku od jednoho mého zdroje, že se chystá útok na Godrikův důl." podíval se na Jamese a Lily.
"Cože, a proč zrovna tam?" zeptal se překvapeně James a Sírius zároveň.
"To bohužel můj zdroj nezjistil, ale prej se chystá něco velikého. V Godrikově dole je většina rodin kouzelníků." Zauvažoval na chvíli Brumbál, ale náhle zmlkl. Na něco si vzpomněl, ale prozatím nechtěl dělat rozruch.
"Albusi, kdy má být útok?" Ozval se Moody.
"Za půl hodiny. Všechny kouzelnické rodiny jsem již informoval a kdo se nebude chtít připojit tak se někde ukryje, dokud to neskončí. Na nás je ochránit mudly, kteří tam taky žijí." Podíval se na Moodyho Brumbál.
"A co ministerstvo?" optala se McGonagallová, která prozatím mlčela.
"Bystrozorové přijdou taky, sice o tom prozatím Kornelius neví, ale snad se nebude moc zlobit." Usmál se mírně Brumbál na svou zástupkyni. Dál ještě rozebírali, jaká bude asi jejich strategie.
Přemístili se na bojiště, kde už byli bystrozorové a pokoušeli se zastavit smrtijedy, kterých byla přesila. Fénixův řád se ihned dal do boje. Brumbál taky bojoval, ale pořád po očku sledoval Lily Potterovou. Vedla si velice dobře. Občas používala i svou moc, ale jen málo, protože ji to dost vyčerpávalo. Pak se tam ale skoro neznatelně přemístil další smrtijed, nebo tedy alespoň tak vypadal. To zrovna Brumbál měl proti sobě tři, takže neměl čas se dívat okolo.
Muž v kápi se přiblížil ze zadu k Lily a omráčil ji. James si toho všiml, ale muž vzal do náručí jeho ženu a přemístil se. Ostatní rázem přestali bojovat. Smrtijedi pobrali zraněné a přemístili se pryč. Všem to bylo divné. James seděl na zemi jako hromádka neštěští a hleděl před sebe.
"Jamesi," oslovil ho Brumbál, "neboj se o ni. Je to velice schopná čarodějka a jsem si jistý, že jí Tom neublíží." Oslovil ho mírně Brumbál. Snažil se ho uklidnit, ale docílil jenom výbuchu vzteku.
"Vy jste to věděl a nic jste neudělal?!!!" křičel na Brumbála James.
"Jamesi, všiml jsem si minule, že se po ní pořád dívá. Prostě jsem na to zapomněl." Povzdechl si Brumbál.
"Vy jste na to zapomněl? To se mi jenom zdá. Proboha, vždyť on ji bude jistě mučit, nebo hůř ji třeba zabije a vy jen tak v klidu, že jste na to zapomněl?!!!" vřískal James jako smyslů zbavený.
V temném sídle
Voldemort opatrně položil Lily do veliké postele v jejím pokoji, který ji nechal pro tuto příležitost nachystat. Nechal ji udělat do nebelvírských barev. Pak se posadil vedle ní a kouzlem ji probral. Lily se zmateně rozhlížela kolem sebe a pak jí pohled utkvěl na Voldemortovi, který se na ni usmíval. Rychle se od něho odsunula, ale Voldemort byl rychlejší.
"Ale no tak, snad by ses nebála Lilien." Usmál se znova na ni a políbil ji. No tedy jen se na o to snažil, protože ho kousla do rtu.
"Neopovažuj se mě ještě někdy políbit." Zavrčela na něho, ale Voldemort ji držel velice pevně.
"Časem se mi podvolíš sama." Po těch slovech vstal a odešel. Nechal tam Lily samotnou, ta jenom překvapeně hleděla na zavřené dveře. Nechápala co se děje.
Byla tam už několik hodin, když tam vstoupila nějaká stará žena.
"Paní, tady máte čisté oblečení a jídlo. Kdyby jste cokoli potřebovala tak stačí zavolat mě nebo skřítku Meni. Ta byla přidělena jenom Vám. Jinak se jmenuji Marieta" Mírně se žena usmála položila věci na stůl a odešla. Lily seděla na posteli s otevřenou pusou a hleděla nechápavě před sebe.
Co to k čertu má znamenat? Prolítlo jí hlavou.
Už v temném sídle trávila 3 týden, Voldemort pořád na ni naléhal, ale nikdy ji nemučil. Několikrát se pokusil ji políbit, ale to vždy od ní dostal facku. Přešel to bez jediného slova. Zrovna se koupala, když ovšem vyšla jenom v ručníku a chtěla si vzít své věci tak je nikde nenašla. Na posteli jen leželo krásné prádélko se saténovou košilkou na ramínka, všechno bylo v lahvové zelené. Líbilo by se jí to, ale za jiných okolností a jinde s jiným mužem.
"Meni!" zakřičela jako smyslů zbavená.
"Přejete si paní?" Uklonila se jí skřítka až k zemi.
"Kde jsou mé věci?" zeptala se nebezpečně až skřítka před ní o krok ustoupila, takhle ji ještě nikdy neslyšela mluvit, nyní se jí bála.
"Na posteli paní, pán přikázal abych Vám připravila toto." Ukázala na košilku a prádlo, znova se Lily uklonila. Lily si jenom povzdechla a sedla si na postel.
"Nevíš náhodou co po mě chce?" zeptala se a schovala tvář do dlaní.
"Nevím paní, pán se mě nesvěřuje s jeho věcmi, jen plním příkazy. Budete si ještě něco přát paní?" uklonila se znova na ni.
"Ne můžeš jít." Byla dosti unavená, tak se oblékla do toho co měla a šla si lehnout. Doufala, že když brzo usne, nebude muset snášet zase jeho. Bylo jí zle, když se k ní jenom přiblížil.
Ještě pořádně ani nespala a už slyšela jak k ní někdo vstupuje, byl to on. Bála se ho, ale přesto se ho i štítila. Jemně ji políbil a pak ji pohladil po vlasech. Lily na nic nečekala a vrazila mu facku, jako obvykle. Teď ale v jeho pohledu bylo něco jiného. Byl to chtíč a vzrušení, překvapilo ji to, ale i vyděsilo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Inies Inies | Web | 20. ledna 2008 v 15:32 | Reagovat

No teda. Nová povídka, nový děj, zajímavý spád. Útok na Godrikův důl...

Voldemort je zmetek.. doufám, že mu Lily nedovolí, aby se k ní vůbec přiblížil.

2 KiVi KiVi | Web | 4. února 2008 v 17:44 | Reagovat

největší prča by byla kdyby mu řekla že je těhotná s Jamesem xD by měl po ptákách xD

3 dadka dadka | E-mail | 9. března 2008 v 18:19 | Reagovat

jj souhlasim s kivi kdyby mu řekla že je těhotná s jamesem... a doufám že ho sebe nenechá ani šáhnout fuuj!! jinak dobrá kapitolka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama