8. kapitola Probuzení

30. prosince 2007 v 22:13 | Istana |  Společná povídka - Vzpomínka
Milí, zlatí, boubelatí...tady máte další kapitolu společné povídky. :-D. Prosím všechny další autorky, kteří píšou naši povídku, nenechte nás dlouho čekat, prosím. Ať nezdržujeme další autory za námi a nenapínáme naše věrné čtenáře, ju? Tak už do toho:))

Harry Zrychleně dýchal. Nemohl se pořádně nadechnout. Čelo se mu orosilo potem. Začalo mu být horko. Padl na kolena. Točila se mu hlava. Mžitky před očima. Zvedl se mu žaludek a on se vyzvracel na podlahu. Pak ho obklopila tma. A on spadl do kaluže zvratek.
Kolem sebe viděl záblesky. Svého života. Viděl jak ho mlátí Dudly. Viděl se na koštěti.. Stojí před Baziliškem.
Probouzí se a vnímá svět jinak. Cítí bolest, strach, nesnáze, magii která prýští z každého kousíčku místnosti. Otevře oči. Bílá místnost se zářivkami. Přetočil se na bok a kouká na velký okno vedoucí ven. Cítil se jinak. Vstal a přešel k umyvadlu nad kterým viselo zrcadlo. Překvapeně se na sebe koukal. Měl onyxové oči. Celkově vypadal starší. Havraní vlasy mel dlouhé. A do oči mu padala ofina. Ostré rysy a vystouple lícní kosti.
"Ehm, změnil jsem se." Řekl nahlas a zjistil že jeho hlas je o poznání hrubší ale jako samet který dokáže rozpálit a také zmrazit.
Dveře pokoje se otevřely a mladá lékouzelnice.Podívala se na postel a začala ječet. Dovnitř vešel lékouzelník a viděl že na posteli nikdo neleží. Pak se rozhlídl a uviděl harryho stát u umyvadla.
"U Merlina, stal se zázrak!"zašeptal.
"Pane Snape," Harry sebou na toto oslovení cukl.
"Jak se cítíte?"
"Dobře. Ale nechápu proč jsem se tak změnil."
"No víte, ležel jste tady v komatu tak pět let."
"COŽÉ!" nevěřil Harry vlastním uším.
"Nekřičte pane Snape."
"Proč mi říkáte Snape?"
"Protože, no radši se posadíme." Ukázal na pohodlná křesla u okna.
"Potom co jste upadl do komatu bylo odhaleno že Severus Snape je váš otec. A Ten-jehož-jmeno-nesmíme-vyslovovat-za-žádných-podminek-ani-situací-a-ten-který-nedokázal-zabít- chlapce-jenž-přežil," Harry vykuleně koukal, "byl rozzuřen proto skoro vyvraždil mudlovský Londýn. Brumbál tehdy nechal veřejně vyhlásit že jste syn Severuse Snapea, Harry Snape. Tehdy se Ten-jehož-jmeno-nesmíme-vyslovovat-za-žádných-podminek-ani-situací-a-ten-který-nedokázal-zabít- chlapce-jenž-přežil se snažil několikrát dostat tady do Munga, ale nikdy se to nepovedlo. Ovšem to neznamená že by nezaznamenal úspěchy někde jinde. Dokázal Anglii přivést do kruté doby. Nikdo si teď nemůže být jisty kde je nějaký špeh. Smrtijedi vystupují na veřejnosti. Lide se bojí vycházet do ulic. Zbylo jen málo míst které byly ubráněny silám zla. A jedno z nich je i tato nemocnice."
"A co bradavice?"
"Ty pořád existují a váš otec je teď zástupce ředitele protože Minerva MgGonagalová zemřela při jedné bitvě."
"Nevíte kde mám hůlku?"
"Bohužel, ji má teď Brumbál."
"Doopravdy Vám je dobře?" zeptal se lékouzelník po chvíli ticha.
"Jistě je mi skvěle."
"V tom případě vás převezeme na normální oddělení."
"Ne."
"Cože?" nechápavě doktor.
"Říkám že na žádné jiné odděleni nejdu."
"Ale proč chcete být tady?"
"Kdo říká že chci zůstat tady?"
"No.."
"Jdu pryč."
"Ale, co když ještě nejste úplně v pořádku."
"To mi je jedno klidně podepíšu revers."
"Jelikož Vám už bylo sedmnáct, máte na to plné právo." Za chvíli mu přinesl potřebné papíry.
"Podepište se jako Snape jinak by to nebylo právní."
"Jistě."
O hodinu později:
Vysoký mladík se procházel mudlovským Londýnem. Na sobě měl kabát, který si koupil z peněz, které si vyměnil s jedním kouzelníkem u Munga. Teď směřoval do Děravého kotle.
Prošel zakouřeným lokálem ve kterém byla jen jedna ježibaba a za pultem stal hostinský který pořad leštil tu samou sklenici a koukal se na nějakou moucho chodící po stěně. Vyšel na zasněžený placek s kamennou zdí. Zaklepal na správnou cihlu a zeď se rozestoupila.
Na příčné bylo jen pár lidí, kteří se procházeli po suché kamenné podlaze na, kterou padaly sněhové vločky, které se hned po dopadu na zem, vypařily.
Harry jako první zamířil ke Gringottovým. Prošel až ke stolům kde seděli skřeti bankovníci.
"Dobrý den." Pozdravil.
"Přejete si mladíku?" zeptal se jej starší skřet.
"Chtěl bych si založit nový trezor a do něj převést peníze z trezoru Harryho Pottera."
"Hmm a máte klíček tomu trezoru?"
"Ano mám." Vytáhl malý kliček.
"A na jaké jméno by měl být ten nový trezor?"
"Na jméno. Harry Tobias Snape."
"Jistě pane. Tady mi to podepište. Chcete ještě vyzvednout nějaké peníze?"
"Ano. Hodilo by se mi tak tisíc galeónů, dvě stě srbců a tři sta padesát svrčků a čtvrtinu toho na mudlovské peníze.."
"Jak si přejete. Služba!" zavolal na skřety kteří postávali u stěny. Jeden z nich přišel.
"Tady pan Snape si přeje tisíc galeónů, svěste srbců a tři sta padesát svrčků a čtvrtinu toho na mudlovské peníze."
"Jistě." Uklonil se onen skřet a běžel vyplnit to co mu bylo rozkázáno. Za chvíli se vracel s třemi koženými váčky. Dal je Harrymu a zase se postavil ke zdi.
"Děkuji, velmi mě těšilo a mimochodem vezměte si tisíc galeónů jako poděkován, za dobrou práci."
"Děkuji pane."
Harry zamířil k Olivanderovi. Sice jeho hůlku měl Brumbál, ale jemu určitě neuškodí, když bude mít novou. Po půl hodině se z obchodu dostal a v ruce svíral svou novou hůlku.
Potom šel k madame Malkienové.
"Drahoušku čímpak ti můžu posloužit?"
"Potřebuji hábity. Nejlépe černé. Klasického střihu ale také nějaké společenské habity."
"Jistě zde máte vzorník látek, vyberte si a já vám vezmu velikosti."
Nakonec si vybral. Všechno sbalil, zaplatil a odešel.
V Krocáncích a kaňourech koupil hodně knih, jak z obrany, černé magie, bíle magie, rituálů, run a dalších, které si kouzlem zmenšil a strčil do kapsy.
Zamířil do mudlovského Londýna. Tam si pokupoval nějaké kalhoty, tryčka a boty. Se vším tím zamířil do prázdné uličky kde se přemístil.
Objevil se před obrovským domem. Ani nevěděl proč, ale tohle místo ho volalo.
Přešel ke dveřím, které se před ním otevřely. Vstupní síň byla plná pavučin a prachu. A přes zaprášené okenice se dovnitř neprodraly žádné paprsky světla.
"Budu si muset pořídit skřítky." Pronesl Harry, ale kvůli tomu že se již začalo stmívat a on byl již unaven se rozhodl to nechat na další den.
Chtělo spát a proto zamířil po schodech nahoru. V prvním patře byla velká jídelna, a par salonku. V druhém patře byl obrovský taneční sál. A ve třetím konečně ložnice a ke každé z nich byla připojena koupelna. Našel si největší pokoj který si mávnutím hůlky uklidil. Odložil si věci na židli a sám se položil do měkkých peřin. Po chvíli usnul.
Ráno vstával kolem desáté.Procházel dům až došel ke kuchyni, která byla v přízemí. Ale byly tam ještě jedny schody vedoucí do podzemí. Šel tam a temná chodba se rozzářila světly kouzelných pochodni. Šel dál až narazil na obrovské tmavé dveře, které když rozrazil ocitl se c obrovské dech beroucí knihovně.
"Vítám tě vnuku ve tvém domově. Konečně jsi tam kam patříš." Slyšel Harry hlas. Otáčel se ale nikde nikoho neviděl, tedy dokud jeho zrak nepadl na obraz muže. Přišel blíž.
"Dědečku?"
"Ano chlapče. Jsem Tobias Snape tvůj praotec."
"Jsem potěšen že ses zde konečně ukázal. Tvůj otec tu nebyl mnoho, mnoho let, ale vím že ty jsi jiný než on. On byl světlonoš. Ale ty, ty máš v sobě sílu, kterou nikdo z naši rodiny neměl. Jsi mocný a tvá duše není zkažená dobou. Tvá krev je jako krev našich dávných předku. Nepoznamenaná i když jsi mel za maku mudlovskou šmejdku. Možná díky ní máš krev nepoznamenanou genovými odchylkami."
"Děkuji."
"Nemusíš děkovat chlapče. Doufám že na tebe mohu být pyšný a že ty mě nezradíš stejně jako tvůj otec.Teď se posaď, musím ti říct něco o našem rodu."
"Jistě víš že rod Snapeu je zde ode dávných času. Jsme dokonce starší než Zmijozelové. Také asi víš že na světě existují dva druhy andělu kteří udržují pořádek. Naše rodina je vyhlášená tím že z ní vyšlo více temnonošů a světlonošů než z jiných rodu. Každý získal v den svých osmnáctých narozenin moc, která mu náleží. Světlonoši se projevují tím že dokáži uzdravovat a většinou slouží straně "dobra", temnonošů naopak ničí svými šípy, které dokáži zabit i nejmocnější ze stvoření světla. Tvůj otec je světlonoš ovšem znamení zla zničilo jeho schopnosti. K určení, ke kterému druhu patříš, slouží rituální dýka který pak bude náležet jen tobě. Řekní jen, advénio cretio avus."
"Advénio cretio avus." Zopakoval Harry a v jeho ruce se s černou září objevila dýka. Harry cítil jakoby se mu do žil vlila nová síla. Cítil jak kov v jeho rokou pulzuje a tepe v rytmu jeho srdce. Dýka se začala přeskupovat a za chvíli se její proměna zastavila. Dýka teď měla plamennou čepel stříbrno-bílé barvy, rukojeť ve tvaru draka s třema hlavama z černého kamene a v jejich očích byly zasazeny zelené, rudé a modré kameny.
"Jsi vypadá to nato vnuku že budeš temnonošů." Usmál se potěšeně Tobias Snape. "Snad neskončíš jako ten spratek co se nazývá mým sinem, ale jednu věc mu nemůžu odepřít ta se mu doopravdy povedla. Dokázal stvořit pravého dědice rodu Snapeu."
"O to se nemusíš bát dědečku. Já sem rozhodnut očistit náš rod od hany, která na něm leží." Odešel Harry.A do ticha knihovny zaznělo jen.
"To jsem si jist Harry Tobiasi Snape."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Arania Lown Arania Lown | Web | 30. prosince 2007 v 22:17 | Reagovat

Istanko, zlatíštko, tímto tě vraždím, psát na tohle, vrau! Ale dala jsi mi spoustu situací, navíc jsi tímto krokem vyhodila Susan, ale já tam pro ní měla míííísto! Potvůrko! Ale jinak jsi mě velice překvapila a vyrazila dech. Jinak mi vadí ty strohé věty, ale obsahově to předčilo veškeré mé očekávání.

Ary

2 Istana Istana | 30. prosince 2007 v 22:18 | Reagovat

Prosím kdo mě chce linčovat, upalovat či mučit cruciatem ať přijede, ja se rada postavím svemu osudu. Kdo chce adresu at si řekne.

3 Istana Istana | 30. prosince 2007 v 22:18 | Reagovat

ah děkuji má draha

4 Arania Lown Arania Lown | Web | 30. prosince 2007 v 22:19 | Reagovat

To Istana: Nejsem drahá, to je moje drahá sestřička. :-P

5 Istana Istana | 30. prosince 2007 v 22:21 | Reagovat

Arania Lown: jsi zlatičko, stejne jako tvoje sestřička jenže objě jinak a promin, stejne ji tam mužeš všoupnout

6 rikisa rikisa | 30. prosince 2007 v 22:28 | Reagovat

jsem v šoku, v šoku a ještě jednou v šoku. Zírám na obrazovku a nevěřím vlastním očím!! Tohle jsem fakt nečekala, sice ses toho zhostila fakt výtečně, ale přijde mi to jako jiný příběh....no chtěli jsme se hlavně zaměřit na vztah Severuse a Harryho jako otce a syna. Nabralo to nečekaný spád, a abych pravdu řekla: trochu jsem u toho trpěla, protože to byl zásadní zásah do děje, na kterém jsme se nedomluvili....ale nechci bejt zas nějaká moc přísná, prostě je to můj názor. A ještě upozornění, v textu je spousta gramatických chyb, i když ty už jsem nevnímala. Teď se jdu postupně zpamatovat...potřebovala bych, aby se mnou někdo silně zatřásl.

7 Arania Lown Arania Lown | Web | 30. prosince 2007 v 22:29 | Reagovat

To Istana: Jak se to vezme, ale tahle kapitolka je mazec :-D

8 Istana Istana | 30. prosince 2007 v 22:32 | Reagovat

ja nic ja andilek, a když tak mužeš to smazat a moc si nepamatuju že sme se domlouvali na nejaké dejové linii a jsou další kapitolky a další možnosti jak se vratit v čase, a taky další možnosti jak je sbližit

9 Istana Istana | 30. prosince 2007 v 22:32 | Reagovat

Arania Lown: jujky že bych to nakonec přehnala?

10 Arania Lown Arania Lown | Web | 30. prosince 2007 v 22:33 | Reagovat

To Istana: Moje milá, přehnala nepřehnala, teď už je pozdě. Nech se překvapit co bude dál.

11 Istana Istana | 30. prosince 2007 v 22:34 | Reagovat

Arania Lown: moje draha, i kdybych mohla tak bych to nestahla a už se těšim

12 Arania Lown Arania Lown | Web | 30. prosince 2007 v 22:34 | Reagovat

To Istana: Budeš zklamaná

13 rikisa rikisa | 30. prosince 2007 v 22:36 | Reagovat

dobře, dobře, už jsem trochu uklidněná....Na dějové linii ne, ale zásadních změnách ano. Ale to je jedno, alespoň si napsala nějakou změnu, nebudu tě za to přece hned vešet za kotníky jako Filch, že? A uvidíme jak se s tím popere Arania.

14 Istana Istana | 30. prosince 2007 v 22:37 | Reagovat

Arania Lown:pochybuju

Rikisa: ja čekala neco horšího

15 rikisa rikisa | 30. prosince 2007 v 22:38 | Reagovat

a p.s. v žádném případě tuto kapitolu mazat nebudu, jsi pro jednou spoluautorka, tak jí zůstaneš a tvé kapitolky budou pokračovat :)))

16 Istana Istana | 30. prosince 2007 v 22:39 | Reagovat

rikisa: tak to diky, budu vám otravovat život

17 Istana Istana | 30. prosince 2007 v 22:39 | Reagovat

ale takovym přijemným zpusobem

18 rikisa rikisa | 30. prosince 2007 v 22:41 | Reagovat

no, jinak by to byla přece nuda :-D

19 Radusha Radusha | Web | 30. prosince 2007 v 22:47 | Reagovat

Tak to jsem vážně nečekala.Je to úplě něco jinýho.Ale povedlo se ti to to musim uznat.Troufám si říct že tímto jsi nám všem vyrazila dech.....teda alespoň mě...ale jinak fakt povedená kapitolka

20 Sirina Sirina | Web | 30. prosince 2007 v 22:57 | Reagovat

Mnoo i přes můj nesouhlas s tím časovým údajem je to super...ale furt se mi to nezdá (ty víš co), je to podle mě takový přehnaný...mnoo nevím. Ale dost už....jinak je to vážně super...

21 Stesii Stesii | 31. prosince 2007 v 1:01 | Reagovat

lehce přehnaný, ted by mě jenom zajímalo, jak si s tim poradí ten, kdo je ted na ředě, opravdu nezávidim:D jinak ale dobrej nápad, i když to bylo moc strohý

22 Sherina Sherina | 31. prosince 2007 v 9:09 | Reagovat

tada...to bylo nečekané...tak nečekané že sem si musela přečíst předchozí kapitolku znova :-) abych byla v obraze :)

23 Inies Inies | Web | 31. prosince 2007 v 9:09 | Reagovat

Když mi rikisa psala, že budu v šoku, tak jsem nevěděla jak moc má pravdu. Čekala jsem, že Susan zabiješ, nebo Harry vyskočí z okna, nebo že Voldemort přijde ke svatému Mungovi! Ale tohle jsem nečekala ani omylem! Když opomenu ty gramatické chyby (syn se píše s tvrdým, ostatní chyby čert vem), strohost vět, které již zmiňovala rikisa, tak mě opravdu až děsí, jak se Harry dokázal rychle vyrovnat s tím, že je opravdu Snape, že byl v k)omatu pět let, že je tak rozhodný, jak během 'pěti minut' dospěl v osmnáctiletého muže.

Ano, krásně jsi to pojala, opravdu hezký nápad, skvěle jsi to zamotala, ale přece... Toto by byl skvělý nápad na novou povídku, ale jinak to má spád. Nejraději bych to viděla tak o dvě stránky delší, trochu rozepsanější, ale to jsem celá já. Okecávat, vysvětlovat vše, co se děje. Ty jsi tuto pasáž vynechala.

Arania Lown: kdo chce, cestičku si vždy najde k tomu, co by rád tam měl. Já do tohoto příběhu chtěla šoupnout Susan, rikisa zařídila, aby se dostal na správné oddělení a pak to šlo samo.

Jinak to jdu rozdejchat, fakt šok.

24 katherin katherin | 31. prosince 2007 v 10:06 | Reagovat

Mno... tomu se říká totálně "zazdít" povídku. Ne, že by to bylo napsaný špatně, číst se to dalo. Ale už mě ta povídka nebude "táhnout"...

pardon.

25 Arania Lown Arania Lown | Web | 31. prosince 2007 v 13:54 | Reagovat

To Inies: Já to též dlouho rozdýchávala. Novou kapitolku už mám napsanou. Udělala jsem radikální krok zpátky, protože to co napsala Istana mě popravdě zarazilo. No něco jsem s tím udělala, uvidíme, co na to řeknete.

To Katherin: Neodsuzuj prosím tuto povídku. Uvidíš, že se dá vrátit spousty věcí. :-)

Ary

26 Vina Vina | Web | 31. prosince 2007 v 13:59 | Reagovat

Teda je to výborné, ale jsem dosti zaskočená. Jsem zvědavá, jak to budu psát já

27 Mania Dardeville Mania Dardeville | Web | 31. prosince 2007 v 14:25 | Reagovat

Tak nevím, jsem teda taky docela v šoku, přece jenom jsem od začátku této povídky čekala, že se bude zaměřovat na vztah Harryho a Severuse a tohle je... No docela velká změna... Nevím no. Přečtu si ještě pár kapitol, která budou následovat a pak se rozhodnu, zda to budu číst dál. Přece jenom čtu většinou slash a pak povídky, které se právě zaměřují na otcovský vztah (Severus/Harry, Mistr/Harry a tak...), nebo jinak neslashový vztah Severuse a Harryho. Tak nevím, teď mi tahle povídka připomíná dost jiných, již okoukaných, tak opravdu nevím, zda to budu číst...

Napsaný je to pěkně, to ano. Sice takový, no nevtáhlo mě to moc do děje. Teda, ty hrubky tam, nejvíc mě pobavilo 'tryčko', to doslova bije do očí...

Sice jsem ráda, že Susan je pryč, ale je to takové, dose nevysvětlené...

Teda, stejně se mi moc nelíbí, tak se teď děj vleče. ;o(

'Spadl do zvratek', to je sice rozkošně dekadentní, ale k celému tomu ději, který pak navazoval se to prostě nechodí...

Takže se bohužel musím přidat ke Katherin, vypadá to, že povídku jsi tak trochu 'zazdila', tak doufám, že ti, kteří budou psát pokračování, to přece jen trochu navezou zpět na původní vlnu...

28 Mania Dardeville Mania Dardeville | Web | 31. prosince 2007 v 14:28 | Reagovat

Arania Lown: Na radikální krok zpět jsem zvědavá a docela se i těším... =)

29 nency nency | 31. prosince 2007 v 15:43 | Reagovat

zvláštní vůbec jsem to nečekala ale je to pěkné :-)

30 Denisa Denisa | 31. prosince 2007 v 15:43 | Reagovat

bezvadný :-)

31 katherin katherin | 31. prosince 2007 v 16:38 | Reagovat

To Arania Lown: neodsuzuji, konstatuji... :-)

To Mania Dardeville: Wow, ty se mnou souhlasis, ty se mnou souhlasis... JDU SE OZRAT... :-)

32 grygy grygy | 1. ledna 2008 v 19:31 | Reagovat

taky by mě spíš zajímal vztah Severuse a Harryho, všechny předchozí kapitoly držely spolu, tahle ční...nicméně netvrdím, že není hezká

33 Eržika Eržika | 2. ledna 2008 v 19:01 | Reagovat

Heh! Tak tomuhle se říká nečekané pokračování. Vzala si to trošku hopem, nemyslíš? Docela jsem se těšila, že Harry bude konečně mít tátu. No nic. Nejspíš tu máme novodobého nástupce Pána Zla...

34 Lilian Lilian | 28. července 2009 v 13:57 | Reagovat

Je v tom až příliš gramatických chyb...
A zápletka se mi zdá dosti divná...

35 Lilian Lilian | 28. července 2009 v 22:06 | Reagovat

A koukám, že Čarodějky jsou inspirací...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama