5. kapitola Vzpomínky

27. prosince 2007 v 19:29 | Rikisa |  HP Strůjce osudu
Učím se matiku a už mi to pořádně leze na mozek, proto sem raději vkládám novou kapču. Kapitolku věnuji všem, kdo mi okomentoval předchozí kapitolu.

"Když to tak hezky uznáváš, pomůžu ti," zašklebil se Severus. "Díky," spadnul Harrymu ze srdce obrovský kámen. Teď to snad nebude trvat dlouho a bude se moci vrátit domů, na pomoc svému kmotrovi.
"Takže, co třeba o víkendu, v šest hodin v knihovně?" navrhnul Severus. "Dobře, budu tam," souhlasil Harry s úsměvem.
"Víš, že je zakázáno chodit v noci po chodbách, že jo?" zeptal se Harry. "Proč se tak blbě ptáš? Jistě, že vím. To bych se snad měl zeptat já tebe, ne? Ty jsi tu nový," ušklíbl se Severus. Jo, teď si z toho děláš srandu, ale až budeš profesor, tak se to všechno změní. Kdybych potkal Snapea v mé době, uložil by mi s oblibou nějaký pořádně složitý školní trest. A určitě by vyzvídal co pohledávám venku po chodbách. Jako tehdy...ponořil se do vzpomínek Harry.
Bylo pár hodin po půlnoci. Právě se procházel po druhém patře, schovaný pod neviditelným pláštěm po otci. Byl velice zamyšlený, nemohl usnout, protože dnes měl další hodinu nitrobrany se Snapem a v hlavě měl totální zmatek. Místo toho, aby si mysl před spaním vyčistil, jak mu to kladl na srdce jeho profesor pokaždé, když hodina nitrobrany skončila, neustále na něco myslel. Nejčastěji probíral všechny své vzpomínky, které ten den viděl ve své hlavě.
Neustále se mu před očima zjevovali rodiče, šťastní a veselí, usmívali se na něj a nevěděli, že svého syna vidí naposledy. Dnes se mu ukázala jeho nejhorší vzpomínka, viděl živě to, co musel vidět naposledy ve třetím ročníku, kdy mu Mozkomoři vysávali šťastné vzpomínky a kdy se mu vybavovaly jen ty špatné. Viděl vraždu svých rodičů.
Přesněji, viděl vraždu své matky, protože ta s ním byla, když se ho snažila před Voldemortem uchránit. Svého otce pouze slyšel z dolních místností domu. Při této vzpomínce se Harrymu začaly kutálet po obličeji slzy, slzy bolesti a smutku. Vyčerpáním klesl na kolena chladného sklepení, když Snape přerušil spojení s jeho myslí.
Harry k němu vzhlédl a čekal, že ho začne peskovat za to, že se opět nedokázal ubránit násilnému vpádu do svého myšlení. Jaké překvapení ale bylo, když spatřil Snapea. Díval se na něj zvláštním pohledem. Plným soucitu? Pochopení? Na mžik sekundy zahlédl v očích svého profesora hluboký smutek, jenže Mistr lektvarů dokázal během chvilky přeměnit svůj pohled plný citů do své obvyklé neprohlédnutelné chladné masky. Teď, když se k tomu ve vzpomínkách vracel, mu to všechno zapadalo, proto byl Snape tehdy tak bledý a smutný. Spatřil v mých vzpomínkách Lily, to v něm nejspíš vyvolalo starý cit k ní. Nebo jí stále miluje? Tato otázka Harrymu vrtala hlavou od doby, kdy viděl svou matku a Snapea v opuštěné třídě.
Šel dál chodbou, utápějící se ve svých myšlenkách, že si ani nevšiml, kam jde. Nohy ho donesly až do nejnižšího poschodí hradu, najednou stál v prostorách sklepení. Obrátil se s rozhodnutím, že se vrátí zpět do Nebelvírské věže, ale jak se prudce otočil, do něčeho vrazil. Náraz neustál a skončil na zemi.
S obavami vzhlédl vzhůru a spatřil svého profesora lektvarů. No bezva, zrovna Snape, pomyslel si hořce. Snape přimhouřil své oči do tenkých škvírek, rozsvítil hůlku a začal se rozhlížet kolem, pohled mu padl k zemi. Harry v duchu děkoval tomu, že ho napadlo vzít si sebou plášť po otci. Snape ho nemohl objevit, byl schovaný, rozhodl se ani se nehnout a počkat dokud Snape neodejde pryč.
Jenže Snape svůj pohled stále upíral na zem pod sebe a Harry si s hrůzou uvědomil, že se mu při pádu neviditelný plášť vyhrnul a odhalil tak jeho kotníky. Nestačil nic udělat, spatřil pouze svého profesora jak natahuje ruku a následně z něj strhl celý plášť.
"Pottere!" Snapeovi se rozšířily zorničky. "Jak to, že se v noci potulujete po chodbách? Je vám snad známo, že studenti mají být v noci ve svých ložnicích," ušklíbl se posměšně Snape a zahleděl se na Harryho. "Uděluji vám školní trest, pane Pottere!"
"Ano, pane," souhlasil neochotně Harry. Snape povytáhl obočí, "Teď mi povězte, co jste svým nočním výletem zamýšlel." " Já jsem,...nemohl jsem, ...no," snažil se rychle vymluvit Harry. "Proboha, Pottere, z vás to leze jak vaše vědomosti z lektvarů. Tak co jste tu pohledával?" došla Snapeovi trpělivost.
"Nic," vymlouval se Harry. "Nic? Hm..." nevěřil mu Snape a pronikavě se zahleděl Harrymu do jeho zelených očí. Harry zamrkal, věděl, o co se Snape snaží, jenže už tomu nedokázal zabránit, Snape se mu dostal do hlavy.
Spatřil to, co Harryho nejvíc tížilo, důvod proč dnes nemohl spát a šel se toulat po hradě. Odtrhl oči od svého studenta a zase se na něj na moment zahleděl tím smíšeným pohledem, který však okamžitě vystřídal jeho typický výraz.
"Snažil jste se vyčistit svou mysl, Pottere?" zeptal se Snape, jenže v jeho hlase nebyla jeho typická chladnost. Harry celý zbledl a hleděl na svého profesora. "Já jsem se snažil," odpověděl téměř šeptem. "Pojďte se mnou," nařídil mu Snape a vykročil do chodby vedoucí ke svému kabinetu. Harry se však ani nehnul.
Profesor se zastavil po pár krocích a otočil se na Harryho, který zůstal stát na chodbě. "No tak Pottere, hněte sebou," zavrčel na něj. Harry nechtěl dostat další školní trest, takže se konečně pohnul a šel za svým profesorem. Snape otevřel dveře svého kabinetu a Harry vešel do temné místnosti.
Profesor tam nechal Harryho o samotě a vydal se beze slova do vedlejší místnosti, kde jak Harry věděl, měl Snape laboratoř. Po chvíli se vrátil a podával Harrymu lektvar bledě fialové barvy. "Vypijte to."
Harry se nedůvěřivě díval na lahvičku, kterou svíral v rukou. "Nechci vás otrávit, Pottere. To je povzbuzovací lektvar, také už by jste ho mohl poznat," vzdychl si Snape a protočil oči, když se Harry stále k ničemu neměl.
Harry uznal, že mu nejspíš Snape chce jen pomoct, přece jenom ho teď stačil lépe poznat. Odzátkoval lahvičku a naráz vypil celý obsah. Zvedl oči ke svému profesorovi a očekával, že ho pošle zpátky do postele. Jenže, místo toho ho Snape pobídl: "Posaďte se."
Harry se zaraženě posadil a pohlédl na Snapea, který si sedl naproti němu. "Pottere, nechcete si o něčem promluvit?" dostal ze sebe Snape. Harryho to nijak nepřekvapilo, mluvili spolu po každé hodině nitrobrany, sice by to právě od Snapea nikdy nečekal, musel ale uznat, že mu povídání s jeho profesorem vždycky pomohlo. Dokonce se mu zdálo, že se k němu Snape od jejich soukromých hodin chová lépe, získal k němu zvláštní vztah. Tak se stalo, že ve sklepeních zůstal ještě pěknou chvíli, než ho Snape poslal spát. Teď se ale musel zase vrátit zpět....
"Pozor, někdo jde," chytl ho za paži teď už skutečný Snape. "Musíme se někam schovat," zašeptal Harry. "Pojď," zatáhl ho Severus do nejbližší volné třídy. "Právě včas," oddychl si Harry. Právě po chodbě prošel školník Filch.
"Uff, to bylo o fous. Raději půjdeme na koleje," řekl Snape, když vylezli ze třídy. "Pane Coldbrave! Pane Snape!" ozvalo se ze tmy, zasvítilo na ně světlo z hůlky a před nimi se objevila profesorka McGonagallová. "Dobrý večer, paní profesorko," ozval se Harry. "To si nechte pane Coldbrave. Co u všeho všudy děláte uprostřed noci na chodbách?" podívala se na ně přísně profesorka.
"My, my..."koktal Harry. Podíval se bezradným pohledem na Severuse, ten však vypadal, že netuší jak z toho vybruslit. "Okamžitě se vrátíte každý na svou kolej. A zítra v sedm hodin vás očekávám v mém kabinetě!" přikázala profesorka. "Ano, paní profesorko," řekli oba a rozešli se zpět do svých ložnic.
BRADAVICE V BUDOUCNOSTI
"Nejsem si zcela jist, pane," začal Severus, nacházející se stále v ředitelně. "Podle složení lektvaru se pan Potter nejspíše nachází v jiném světě než v jakém žijeme. Je také možné, že se dostal do minulosti nebo budoucnosti. To si musím ještě ověřit," vysvětlil Mistr lektvarů.
"Jaká je možnost, že ho dostaneme zpět?" zeptal se ředitel. "To bude složitější, musím vyrobit kompletně nový "protijed". Za pár dní bych ho měl mít hotový," odpověděl Snape.
Ozvalo se zaklepání na dveře a dovnitř vstoupila profesorka McGonagallová. "Minervo, děje se něco?" otočil se na ní Brumbál. "Jdu právě z ošetřovny, Harry zase mluví ze spaní. Není mu ale nic rozumět," vypověděla profesorka.
"To by mohla být příležitost zjistit něco víc," vyhrkl Snape a už se řítil ven z ředitelny, následován Brumbálem a ředitelkou nebelvírské koleje.
Vešli na ošetřovnu, kde ležel pouze Harry. Nad jeho postelí se skláněla Poppy a otírala mu horké zpocené čelo. Všichni tři si stoupli k nohám jeho postele a snažili se zachytit nějaké slovo, zvuk, cokoliv, co by jim mohlo pomoci. Severus přistoupil blíž k Harrymu a použil nitrozpyt, chvíli to trvalo, ale za chvíli v hlavě viděl to, co se právě Harrymu zdálo.
Byl to právě sen o Siriusovi, ze kterého Harry křičel. Když Snape uviděl před sebou stát Voldemorta, cukl sebou. Harry to má opravdu těžké, pomyslel si. Když Harryho sen skončil, Snape si myslel, že už nic neuvidí. Dokázal proniknout ale i hlouběji. Viděl jak se Harry vzbudil, viděl spát jeho spolubydlící v ložnici, viděl sebe v mladším vydání jak mluví s Harrym a pak jak jim McGonagallová uložila školní trest.
"Severusi?" zeptal se polekaně Brumbál, když se k nim Snape otočil. Mistr lektvarů byl celý bílý a vypadal velmi znepokojeně a nejistě. "Harry je v minulosti," oznámil a ani si nevšiml, že Harryho oslovil jménem.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 rikisa rikisa | 27. prosince 2007 v 19:34 | Reagovat

sorry...musela jsem před tím kapču smazat, nebyla tu celá, takže sem přetáhnu komenty, co už jste tu dali před tím.

2 Arania Lown Arania Lown | Web | 27. prosince 2007 v 19:35 | Reagovat

Parááááda! Moc pěkný, povedlo se ti to, ale to jako vždy. Zajímá mě, jak se to vyvrbí. Teď mě zajímá jedna věc a zajímá mě, jak se to vyvine a co se stane a pokud se stane to co očekávám :-D

Doufám, že další kapitolka bude co nejdřív. :-)

3 rikisa rikisa | 27. prosince 2007 v 19:36 | Reagovat

děkuju :-) A copak očekáváš? Že by něco společného se Snapeem?

4 Vina Vina | Web | 27. prosince 2007 v 19:37 | Reagovat

Paráda, jen tak dál, snad bude ta kapitolka co nejdříve. Tohle se ti povedlo

5 Alex Alex | 27. prosince 2007 v 21:34 | Reagovat

Nádhera ,opravdu nádhera,mám jenom takovou připomínku, když je Harry v minulosti,něměli by se jim měnit vzpomínky a oni by kvůli tomu zjistili ,co s ním je ? Severus by nemusel používat nitrozpit ,protože by to stejně všichni věděli ,ne? Ale nechci rejpat ... já to nepíšu :-) , ale jinak se mi to moooc líbilo.

6 Sherina Sherina | 27. prosince 2007 v 21:53 | Reagovat

superní kapča :)

7 rikisa rikisa | 27. prosince 2007 v 22:00 | Reagovat

pro Alex: uvidíš, na změnění vzpomínek myslím, ještě chvíli vydrž. Času chvíli trvá, než se srovná. Díky za komenty

8 Arwenka Arwenka | 27. prosince 2007 v 23:41 | Reagovat

opět dokonalá kapitola. snad brzy pribude dalsi k teto povidce.

9 Sirina Sirina | Web | 28. prosince 2007 v 0:03 | Reagovat

Supeerrrrrrrrr!!!! Těším se mocinky na další kapitolku!!!

10 Stesii Stesii | 28. prosince 2007 v 0:07 | Reagovat

nádherné pokračování:D fakt super:D

11 Wigy Wigy | 28. prosince 2007 v 0:28 | Reagovat

Dokonalý!!! Akorát nechápu, proč je z toho Sevík tak bílej, tak je v minulosti, no...=oD

12 Nattalliaa Nattalliaa | E-mail | Web | 28. prosince 2007 v 19:27 | Reagovat

Skvělé!! Moc se těším na další kapitolu!!

13 Serpens Serpens | E-mail | 28. prosince 2007 v 21:37 | Reagovat

Užastné. U teba tým pádom nič nové :)

14 Inies Inies | Web | 29. prosince 2007 v 20:27 | Reagovat

ou.. ta je krásná.. bylo by zajímavé, kdyby si budoucí Severus vybavoval minulost... to by bylo dokonalé... uvidím, jak se s tím popereš. Já na matiku ještě nekoukla. Nemám ani kapku času... učím se zatím.. dobře, pročítám si TVP :-P

15 baya.smile baya.smile | 1. ledna 2008 v 11:18 | Reagovat

Skvělý, tahle povídka nemá chybu!!! ;-) Obdivuji tě RIKISO! :o) Velká poklona!

16 Squirell89 Squirell89 | 1. ledna 2008 v 11:22 | Reagovat

Rikisa, chci ti složit velkou poklonu! Čtu tvoje povídky teprve od Vánoc a velmi úspěšně mi krátí čas. Tvé příběhy mají duši, máš velmi dobré nápady... Mám jen návrch... Nechceš zkusit napsat i nějakou povídku na jiné téma, než je HP? Nic proti němu nemám, povídky jsou skvělé, ale myslím, že je škoda, aby zůstalo jen u toho, ty máš totiž na víc! Popřemýšlej o tom... Budu rád, když se tu někdy v budoucnu objeví nějaká další pěkná povídka! Hodně úspěchů do Nového roku!

17 Squirell89 Squirell89 | 1. ledna 2008 v 11:22 | Reagovat

Rikisa, chci ti složit velkou poklonu! Čtu tvoje povídky teprve od Vánoc a velmi úspěšně mi krátí čas. Tvé příběhy mají duši, máš velmi dobré nápady... Mám jen návrch... Nechceš zkusit napsat i nějakou povídku na jiné téma, než je HP? Nic proti němu nemám, povídky jsou skvělé, ale myslím, že je škoda, aby zůstalo jen u toho, ty máš totiž na víc! Popřemýšlej o tom... Budu rád, když se tu někdy v budoucnu objeví nějaká další pěkná povídka! Hodně úspěchů do Nového roku!

18 rikisa rikisa | 1. ledna 2008 v 21:04 | Reagovat

Squirell89: díky moc:)) uvažuji o jiné povídce mimo svět HP, prozatím se ale budu držet těchto povídek co mám a dopíšu je, časem přibydou další. Teď ale nebudu mít moc času, mám zkoušky. Ale díky moc za poklonu :))

19 Moony Moony | Web | 27. března 2009 v 19:57 | Reagovat

jůů..:-) super:-) severus řekl harrymu harry:-D to je super:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama