7. prosince 2007 v 18:52 | werusenka
|
Kapitolka od werusenky. Další píše Arania. Tak už jen hurá na ní!
"Tak jo už mi to můžeš diktovat," řekla po chvíli Susan s úsměvem, protože
měla nachystaný pergamen na psaní a brk.
"Milý Rone a Hermiono, jsem v pořádku," chtěl pokračovat, ale ona ho
přerušila.
"To tak, ještě před chvílí jsi byl v bezvědomí a teď říkáš, že jsi v
pořádku," musela si rýpnout. Hrozně ji bavilo někoho otravovat. Tady si
sice neužila moc legrace, když tu byla sedm let.
"Nech toho. Můžu pokračovat. U mudlů jsem byl jenom chvíli, protože si mě
vyvedl profesor Snape a zaútočil na mě pes, který se potom přeměnil v
muže. Byl to Sirius Black. Ty vogo on po mě asi de, protože si Brumbál a Snape
myslí, že je u Voldemorta. Přitom byl nejlepší přítel mého táty, já si
myslím, že není zlý, protože v jeho očích byl šťastný výraz. Potom jsem
byl u Snapea a trochu jsme se rafli, spadly na mě jeho lektvary a pak mě
přenesl do nemocnice sv. Munga a jsem na pokoji s holkou," to už se smál a ne sám,
protože Susan taky. Pochopil, že ji to nebaví být už tak dlouho v nemocnici. Smáli se až do té doby než Harry přerušil svůj smích.
"Dobře, konec vzdávám to,"řekl po chvíli Harry, který lapal po dechu. A po
chvíli přišla i sestřička, která byla očividně dost naštvaná, protože se
jejich smích ozýval po celém oddělení.
"Můžu vědět, proč se tady tak smějete. Rušíte ostatní pacienty na
oddělení," mluvila dost naštvaně a hlasitě. Harry a Susan se po sobě podívali a potom
se zatvářili jako andílci, kteří nic neudělali.
"My nic Marge, Harry mi jenom diktoval dopis pro své přátele."
"A Susan mi to psala, protože mi to vůbec nejde. Ani držet tužku."
"A proto jsem se mu nabídla."
"Že mi ho napíše," dokončil Harry, který se Susan ani nijak nedomlouval na
tomto typu hovoru, a sestřička se nestačila divit.
"Vy mi budete povedená dvojce, ale už klid," řekla už s úsměvem a odešla.
Šla přímo do sesterny, kde se potkala se svou kolegyní.
"Marge, který pokoj to byl," zeptala se, protože nikde nebyli takoví lidé,
kteří by se smáli v nemocnici tak nahlas.
"Byla to dvacetdvojka, dneska tam k Susan přivezli dalšího pacoše, který
byl politý různými lektvary. Přivezl ho sem Snape a taky čekal na výsledky,
jak jsem slyšela od doktora,"řekla, ale její kolegyně se tomu začala smát.
"To ti nevěřím Marge," řekla nedůvěřivě.
"Tak si nevěř Veronico, ale byl tady a určitě zase přijde. Tak ho uvidíš i
ty," skončila rozhovor Marge. Veronica, byla zvědavá proč její bývalý
profesor, tady byl v nemocnici mimo to, že tu nosil jenom své speciální
lektvary, na které nedával recepty. Nic si z toho ale nedělala a pustila
se do práce.
Mezitím v Bradavicích.
Severus po přemístění šel do svých komnat, které předtím sdílel, spolu
Lily, předtím do té doby dokud od něho odešla a přestěhovala se k
Pottrovi. Miloval ji, měl možnost poznat lásku blízké osoby až v dospělosti. Rodiče
mu ji neposkytli a teď si umínil, že svého syna bude chránit a pomáhat mu,
aby měl život krásnější než on sám. Pro většinu to byl ledový a bezcitný muž
na straně zla, ale pro Lily a teď i pro svého syna bude milující muž. Podíval
se do ohně, který byl tak nebezpečný jako život, který žil, ale i tak živý
jako on kdysi. Už to byla minulost. Příliš dlouho jí žil a pak si
uvědomil, co je správné a co špatné. Ozvalo se zaklepání a následovalo otevření
dveří. Byl to Brumbál.
"Co se děje Severusi? Jsi nějaký zamyšlený a nemáš svoji masku," zeptal se
Brumbál, kterému v očích svítili šibalské jiskřičky.
"Nic jen jsem zamyšlený na to s tím Blackem," povzdychl si.
"No mi přišel dopis od Jamese, ve kterém je napsán strážce tajemství. Ale
přišlo to teprve dneska. Ještě jsem ho nečetl, ale pak ti dám vědět, kdo
to byl," řekl mu a pak dodal, "vím o tvém vztahu se Siriusem a taky jak ti to
bylo líto, že musel jít do Azkabanu."
"Sakra jak to ví. To nechápu, vždyť to bylo tajemství. Věděli jsme to,
jenom Lily, on, Veronica a já," ptal se sám sebe Severus.
"Dobře, a děkuji vám," odpověděl bezmyšlenkovitě. Doufal, že je jeho
přítel nevině obviněný. A vlastně to i věděl.
Zpátky v nemocnici.
Byl večer a Harry ležel na posteli a díval se na strop, Susan už spala,
ale on nemohl usnout. Nechtěl, aby mu dávali lektvar na spaní. Mohl jenom
doufat, že to tu vydrží do zítřka, protože mu začínalo být zle, cítil po
celém těle mravenčení, některé malé oděrky se mu začali zase otevírat, a o
to m sice nevěděl, ale jenom to tušil. Kolem jejich pokoje prošla mladá
sestřička Veronica, která dnes měla noční. Vešla do pokoje, podívala se na
Susan a potom na Harryho, byl tak křehký. Pohladila ho po tváři a sedla si
vedle něho a jenom ho pozorovala. Harry mezitím usnul, ale neměl pěkné
sny.
Viděl tam znovu sebe, Rona, Ginny a profesora Lockharta v tajemné komnatě.
Potom sebe jak zabíjí baziliška. Dnešní noc pro něj nebyla procházka
růžovým sadem. Byla to noční můra, kterou musel zažívat skoro část prázdnin
každou noc.
mooc pěkné
hezky se nám to vyvíjí, uvidíme jak to bude dál :)