3. kapitola Neznámá věštba

14. prosince 2007 v 17:55 | rikisa |  HP Strůjce osudu
Ahojky, tak třetí kapitolka je na světě. Doufám, že se vám bude líbit. Nezomeňte zanechat svůj názor. Přeji hezký víkend:D

Sakra, co sem to zase provedl? Ptal se sám sebe Harry, když nechtěně oslovil svou matku. Třeba mě neslyšeli...doufal. I když mu to v té chvíli bylo z jedné strany úplně jedno. To co viděl, ho více méně velmi šokovalo. Oni spolu chodí nebo co? Proč mu o tom nikdo neřekl? Sakra, co s ním má? Má chodit s Jamesem a ne s ním! Honilo se mu hlavou spoustu otázek, jenže už neměl čas si nad nimi lámat hlavu, protože Snape a Lily na něj zaměřili svou pozornost. A kruci, jak tohle okecám, to teda nevím, řekl si Harry a zadíval se stále zaraženě na svou matku a svého budoucího učitele lektvarů.
"Co tady děláš?" vypálil na něj Snape. Harry na ně přestal zírat a přemýšlel jak z toho vybruslit. "Chtěl jsem jen trochu studovat, ve věži je plno, nemůžu se tam soustředit, nevěděl jsem, že tady někdo je." začal svou lež Harry. Snape přimhouřil obočí a pronikavě se na něj zadíval. Harry sklopil pohled, nevěděl jestli Snape už ovládá nitrozpyt, raději byl opatrný a nedíval se mu přímo do očí. Zvlášť když si vybavil hodiny nitrobrany ve sklepení s profesorem, které mu letos začaly. Vůbec se mu nelíbily a navíc mu nitrobrana vůbec nešla, prozatím.
"Ty jsi ten nový, viď?" zeptala se Lily naopak s úsměvem. "Ano, jmenuji se Harry, Harry Cordbrave," souhlasil Harry. "Těší mě, já jsem Lily Evansová," představila se a podala Harrymu ruku. Potterová, řekl si pro sebe Harry. Lily se podívala na Snapea a čekala, že se Harrymu také představí, když se ale k ničemu neměl, ujala se toho sama. "Tohle je Severus Snape, chodí do Zmijozelu." A taky tam dlouho ještě zůstane, pche, profesor....dodal v duchu Harry.
"Hm,..a to tě doma neučili, že nemáš špehovat cizí lidi?" zeptal se chladně Severus. Harry by nejraději odpověděl, že doma ho rozhodně nic neučili, protože ten kretén Voldemort zabil jeho rodiče, takže ho vychovávali mudlové, kteří ho tak nejvýše učili, jak se nevystavovat moc na oči zvědavým sousedům a neudělat jim tak ostudu. "Omlouvám se, opravdu jsem netušil že tu někdo bude. Ještě se tu moc nevyznám," pohotově si vymýšlel Harry. "To je v pořádku Harry, nemohl si to vědět," řekla Lily a vrhla po Severusovi pohled říkající nech to být.
"Proč sis půjčil tolik knih o lektvarech?" podivil se Snape, když se sklonil k jedné knize na podlaze. "Baví tě snad?" zajímal se dál. Nad touto otázkou se Harry zamyslel, nedávno o tom začal přemýšlet více než jindy. Od prvního ročníku lektvary nenáviděl, protože ho Snape pořád terorizoval a ponižoval pro nic za nic. Jenže ke konci čtvrtého a během pátého ročníku měnil na lektvary i na profesora názor. Už ho nesnášel, bylo to asi tím, že si spolu po nitrobraně vždycky popovídali, což by od Snapea nikdy nečekal. Jednou si dokonce při školním trestu uvařil lektvar přímo za pomoci Snapea, který zjistil kde Harry dělá chyby. "Jste roztržitý, musíte se na ten lektvar opravdu soustředit, zapomínáte pak na detaily," vybavily se mu slova Mistra lektvarů. Když se Harry naučil pracovat pod tlakem profesora Snapea, šli mu lektvary mnohem lépe a zjistil, že mu velice jdou a vlastně ho moc baví. Dokonce změnil názor na Snapea. Nedá se říci, že by si ho oblíbil, spíše ho měl raději než dříve, i když si čas od času neodpustil jízlivou poznámku.
Kdybych tohle řekl Snapeovi v budoucnosti, asi by mě poslal na ošetřovnu. Zadíval se na mladého Snapea a odpověděl mu s širokým úsměvem: "Ano, moc mě baví." "Vážně?" podivil se se zájmem Snape. "A to hodláš všechno přečíst?" poukázal znovu na knihy, které se stále válely na zemi. "Něco hledám," odvětil Harry. "A co hledáš? Já se v lektvarech docela vyznám. Můžu ti pomoct, jestli chceš," nabídl se Severus. Nepřeslechl jsem se? On mi nabízí pomoc, sám od sebe? Podivil se Harry. "To nejde, musím na to přijít sám," odmítl Harry. Nemohl nikomu prozradit jak se sem dostal, Snape by na to dříve nebo později přišel, kdyby mu prozradil, který lektvar zkazil a který ho dostal sem, zpět do minulosti.
Snape se zatvářil trochu dotčeně, ale nijak to nekomentoval. "Když mě omluvíte, budu už muset jít," změnil téma Harry a začal sbírat knihy. "Jestli jdeš do společenské místnosti, můžeme jít spolu," řekla Lily a pomohla mu sebrat poslední dvě knížky. Harry s úsměvem přikývnul. "Měj se Severusi," rozloučil se. Severus po něm střelil smíšeným pohledem. V jeho mysli právě totiž probíhala analýza právě poznaného nového studenta. Je docela fajn, navíc má rád lektvary, asi si budeme rozumět. Ještě jsem nepotkal Nebelvíra, kterého by bavily lektvary. Ale že jde do věže s Lily se mi moc nezamlouvá. Stačí Potter, kdyby se o ní zajímal ještě Cordbrave, tak to už by bylo moc. "Uvidíme se zítra, ahoj Severusi," rozloučila se i Lily a zamávala mu na pozdrav. Severus jim odpověděl a zamířil na opačnou stranu o patro níž do Zmijozelských sklepení.
"Žádný polibek na rozloučenou?" zeptal se po cestě do Nebelvírské věže Harry. "Proč?" zeptala se udiveně Lily. "No, myslel jsem, že spolu chodíte, když jsem vás...no když jsem přišel...prostě když jsem vás nechtíc viděl," zakoktal se Harry, potřeboval to vědět. "My spolu ale nechodíme. Jsme jen kamarádi," řekla celá červená Lily.
Popravdě, nevěděla co si má myslet. Severuse měla moc ráda, byli kamarádi už od první chvíle, kdy se potkali v Bradavickém spěšném vlaku, když pak byli zařazeni každý do jiné koleje, tak spolu kamarádili dál, sice je to trochu mrzelo, ale netrápili se kvůli tomu. Mohli se vídat kdy chtěli, takže to nebyl problém. Jenže zjistili, že mezi Nebelvírem a Zmijozelem panuje od pradávna velká nevraživost, a tak se raději scházeli potají a tam, kde je ostatní nemohli tak snadno objevit.
Severus se ale v poslední době chová jinak. Dává mi moc často najevo, že se mu líbím. A dnes dokonce ten polibek. Co to mělo být? No, nebylo to špatné, ale vůbec se to nemělo stát. Nechci zkazit naše přátelství. Musím si s ním promluvit. Severuse mám moc ráda, nechci ho ztratit, je pro mě důležitým člověkem v mém životě. Přemýšlela nad dnešním večerem Lily.
Jen kamarádi jo? A co teda ten polibek? Nadával v duchu Harry. Ale co když to byl opravdu jen takový nezávazný polibek? Třeba o nic nejde...sakra, spousta lidí se s nikým líbá a přitom o nic vážného nejde. A Lily si přece musí vzít Jamese, jinak bych se nenarodil. Ale co když jsem něco změnil? Prdlajz! Nech už toho! Ukončil svůj vnitřní monolog Harry a zadíval se zpět na Lily, která se zdála být také velmi zamyšlená.
"Líbí se ti James?" vypálil Harry otázku, která ho tížila na jazyku. "Potter? Proč tě to zajímá?" nechápala Lily. "Ale jen tak ze zvědavosti, všiml jsem si, jak se po tobě dívá," usmál se Harry. "Je to arogantní fracek. Ubližuje Severusovi a chová se jako namyšlený frajírek," ohodnotila Jamese Lily. Ale je moc pěknej, uznala už jen pro sebe. Nechtěla si to přiznat, ale i přes to, co James provádí se jí začínal velmi líbit. "On takový není, jen se vytahuje," obhajoval svého otce Harry. "Možná ne, nemusí se ale chovat jako kdyby byl mistr světa," odvětila Lily.
Než došli do věže, probrali ještě spoustu věcí, zvláště Harryho minulost. Lily se ho vyptávala na spoustu věcí, na které si Harry většinou musel vymyslet odpověď. Ve společenské místnosti se rozloučili a každý zamířil svým směrem. Harry si sednul k Pobertům ke krbu a začal listoval knížkami s lektvary. Remus na něj shlížel zkoumavým pohledem, zajímalo ho co asi Harrymu vrtá hlavou a který lektvar hledá.
James měl ale jiné starosti. "Co si dělal venku s Evansovou?" vypálil na svého syna. "Co by?" Vešel jsem do prázdné učebny a našel jí jak se líbá se Snapem, hm, to mu asi sotva řeknu, by ho trefil šlak a Snapea by zabil. "Potkali jsme se na chodbě a popovídali jsme si," odpověděl klidně Harry. James se přestal tvářit vražedně a zeptal se: "Neříkala něco o mě?" "Že jsi namyšlenej a arogantní frajírek, když to chceš vědět," odvětil mu Harry. "A ještě že jí vadí, že máš pifku na Snapea," dodal Harry. "Jo kámo, to máš asi smůlu," přidal se do rozhovoru Sirius a poplácal Dvanácteráka po zádech. "Přece nenechám Snapea jen tak projít kolem, když ho potkám?" podivil se upřímně James. "To by nešlo," zašklebil se Sirius. "Nemůžeme ho nechat volně se pohybovat po hradě, na to je až příliš nesnesitelný." James i Sirius se velice bavili.
Harrymu se to naopak velmi nezamlouvalo. Nechápal jak se ke Snapeovi můžou tak chovat? On a Malfoy se taky nesnáší od první chvíle jejich setkání, ale že by po sobě metali kletby na každém rohu a navíc bezdůvodně, to ne. Navíc za jeho otce to odnese on, protože je jeho syn a Snape si v budoucnosti myslí, že je přesná kopie svého otce. Nebo spíš myslel, protože si všiml Snapeovi změny v chování vůči němu. Snad už si konečně uvědomil, že se nechovám jako James, sice tak vypadám, ale mám úplně jinou povahu, no tak úplně jinou zase ne. A jak se mohli rodiče vůbec vzít? Vždyť ho Lily nesnáší! Zamyslel se Harry.
Všimnul si, že i Remus se jejich vtípkám nesměje a nesouhlasí s jejich chováním. Remuse překonala zvědavost a šel zjistit, který lektvar Harry tak zoufale shání. Přisedl si k Harrymu a zadíval se do knihy, kterou právě četl. "Už si našel cos hledal?" zeptal se se zájmem. "Ne, ještě ne," odpověděl Harry a zvedl oči od knihy. "Nejspíš to ani neexistuje," postěžoval si. "Můžu ti nějak pomoct?" nabídl se Remus. "Děkuju, ale musím na to přijít sám," odmítl za dnešek pomoc už podruhé. "Myslím, že si půjdu lehnout, jsem unavený," oznámil Harry a zamířil nahoru do ložnice. "Dobrou noc," křikl za ním Remus a vrátil se ke svým úkolům.
"Velice si mě zklamal Luciusi," promluvil chladný hlas. "Tu věštbu potřebuji, musím jí dostat!" "Ale pane, já jí vzít nemůžu, vždyť to víte. A kdybyste šel na ministerstvo vy, bylo by to velmi nebezpečné. A Potter není ve škole k nalezení, Draco mi pověděl, že je z neznámého důvodu na ošetřovně. Jak jí chcete získat?" promluvil opovážlivě Malfoy. "Jak se opovažuješ mě poučovat! Moc dobře vím, kdo jí může vzít do rukou!" zakřičel na něj Voldemort. Měl strašný vztek, že nemůže získat tu věštbu, která ho tak ohrožuje. Potřeboval si svůj vztek na někom vybít, proto se nebezpečně podíval na Luciuse, který klečel před ním. "To aby ses více snažil přivézt mi Pottera!" zahřímal Pán zla. "Crucio!" Temným sídlem se rozlehl Malfoyův křik bolesti. Harry cítil tu kletbu, jako by byla použitá na něj. Rozkřičel se bolestí a trhnutím se probudil, když s ním někdo třásl.
Všichni chlapci na pokoji už tvrdě spali, když je probudily výkřiky ozývající se z Harryho postele. "Harry! Harry, vzbuď se!" třásl s ním James, který měl postel hned vedle něj, takže zasáhl jako první. Harry otevřel oči a zadíval se na svého otce. Byl celý zpocený a třásl se po celém těle. Jak je možné, že ho Voldemort pronásleduje i tady? A co je to za věštbu? Divil se Harry. "Je ti dobře?" zeptal se James, který stál stále nad ním. Harry se posadil na posteli a zjistil, že u něj stojí všichni ostatní spolubydlící s obavami v očích. "Jen se mi něco zdálo. Už je to dobrý." zalhal Harry. Moc dobře věděl, že to nebyl pouhý sen. Musí si s někým promluvit, nikdo ale v téhle době neví o jeho vizích, ale někdo by mohl vědět o té věštbě. Hm, to asi těžko, možná ještě nebyla ani vyslovena. Co budu dělat? Zoufal si Harry.
BUDOUCÍ BRADAVICE
Snape zrovna kontroloval Harryho stav, protože Pomfreyová byla u Munga na konzultaci. "Jak mu je?" vyptával se Sirius, který vešel na ošetřovnu. "Co tady děláš Blacku?" vyjel na něj ledově Snape. "Co asi? Jsem Harryho kmotr, mám právo tu být!" ohradil se Sirius. "Pánové, musím vás poprosit, aby jste se mírnili. Jste na ošetřovně," ozval se ve dveřích Brumbál. Sirius chtěl něco namítnout, jenže v tu chvíli se ozval strašlivý křik. Harry křičel bolestí a zmítal sebou na posteli.
"Co se to s ním děje?" ptal se starostlivě Sirius a ihned přiběhl k Harryho posteli. Severus okamžitě začal chlapce kontrolovat. "Podržte ho někdo," žádal Snape, když sebou Harry neustále házel. Sirius ho pevně uchopil a zadíval se na Snapea. "Co chceš dělat?" "Dám mu uklidňující lektvar, víc toho pro něj prozatím udělat nemůžu. Hůř mu snad už být nemůže," odpověděl Snape a nalil Harrymu do úst zmíněný lektvar.
"Jak se to mohlo stát Brumbále?" hovořil s ředitelem Sirius, když Snape ošetřoval Harryho. "Proč je stále v bezvědomí?" "Nevíme Siriusi, Severus by měl mít do týdne udělané testy s lektvary, které to mohly způsobit. Harry vlastně vymyslel úplně nový lektvar," vysvětlil posmutněle Brumbál. "Přijdeme na to, neboj se," slíbil Siriusovi a následně se oba vrátili k Harrymu.
Harry už nekřičel, ale byl celý zpocený a velmi zrychleně dýchal. "Vypadá jako tehdy, když byl u mě na prázdninách a měl vizi o Voldemortovi," zhodnotil chlapce Sirius. "I teď je to možné, jelikož je ale Harry v bezvědomí, nemůžeme nic zjistit," odvětil Brumbál.
Sirius nevěděl, jak by Harrymu mohl pomoct, cítil se bezradný. "Stejně je tady jen kvůli tobě!" obvinil Severuse. "Zranil se při tvé hodině! Měl si na něj dát pozor, jsi jeho profesor!" "Nemůžu kontrolovat všechny studenty. Potter je navíc tak neuvěřitelně tupý, že bylo otázkou času, kdy něco provede," odpověděl naprosto klidně Snape. Navenek nikdy nedával najevo své city. Dělal, že je mu úplně lhostejné co s Potterem bude, ale uvnitř se užíral vinou. Měl na něj dát větší pozor, mohl předpokládat, že něco provede. Nemusel tu teď ležet. Jistě, nesnášel ho, jenže teď už ne. Záleželo mu na něm, po hodinách nitrobrany si s ním vždycky promluvil, nakonec zjistil, že není jako jeho otec. Vlastně byl úplně jiný, měl povahu spíše své matky, Lily.... zamyslel se Severus.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 katy.kate katy.kate | Web | 14. prosince 2007 v 19:32 | Reagovat

moc pěkný, jen tak dál

2 Pidinka Pidinka | 14. prosince 2007 v 19:33 | Reagovat

Ty jo. To je dobry jak je harry v obou dvou časech propojený s Voldemortem a jak cítil to crucio.

3 helush helush | E-mail | 14. prosince 2007 v 20:19 | Reagovat

hej, to je moc dobrý. prosím piš co nejrychlejc dál:))))

4 Stesii Stesii | 14. prosince 2007 v 21:13 | Reagovat

nádhera...honem další kapitolku...už ted se nemůžu dočkat

5 rikisa rikisa | Web | 14. prosince 2007 v 21:44 | Reagovat

díky:) budu se snažit....:D

6 katy katy | 15. prosince 2007 v 8:53 | Reagovat

Moc se Ti to povedlo.Jsem zvědavá jak to bude dál. Tak a teď už ani nevím, kterou povídku bych chtěla dřív. Všechny jsou skvělý.

7 asaj asaj | 15. prosince 2007 v 10:48 | Reagovat

to se mi libi to prolinani minulosti a pritomnosti =) proste skvely =) jen tak dal =)

8 Alex Alex | 15. prosince 2007 v 11:03 | Reagovat

zajímavý ...

9 Nattalliaa Nattalliaa | E-mail | Web | 15. prosince 2007 v 12:09 | Reagovat

Skvělé!! Super!! Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál a co všechno se ještě  Harry dozví...

10 Inies Inies | 15. prosince 2007 v 14:05 | Reagovat

hezoučká... moc se mi líbí myšlenkové pochody.. máš to hezky propracované. A jediné, co bych mohla vytknout je trošku délka. Je sice hezky dlouhá, ale člověk znavený po úmorné práci je z ní zcela vyčerpán :)

11 rikisa rikisa | Web | 15. prosince 2007 v 18:42 | Reagovat

děkuji moc za pěkné komentáře:D. Vidím, že zatím vede Severus. :)

12 rikisa rikisa | Web | 15. prosince 2007 v 18:42 | Reagovat

děkuji moc za pěkné komentáře:D. Vidím, že zatím vede Severus. :)

13 Vina Vina | Web | 16. prosince 2007 v 16:39 | Reagovat

Skvělé, supr, těším se co všechno ještě Harry zjistí.

14 baya.smile baya.smile | 21. prosince 2007 v 21:39 | Reagovat

celá tahle povídka je apsolutně BOŽÍ!!! jen pokračuj, skvělej nápad! :o) hodně štěstí!

15 Moony Moony | Web | 27. března 2009 v 19:49 | Reagovat

upe supéér:-)

16 Lenkaa Lenkaa | E-mail | Web | 16. února 2014 v 19:01 | Reagovat

Věštba ANO x NE zdarma O_O

http://www.vestirna.zdarma-online.com/25-vestba-ano-ne.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama