19. prosince 2007 v 16:30 | rikisa
|
Ahojky, takže slíbená kapča je tu. Prosím komentujte. Když tu bude minimálně 11 komentářů, přidám 26.kapitolu ještě dnes večer!! Veselé Vánoce všem čtenářům!! :D
Hned po tom, co Nicolas ucítil Williamův cit, se musel začít potichu chechtat. Stále si díval na Williama, čehož si jeho bratr všiml. William byl naprosto oslepen láskou, ale to mu nezabránilo, aby si nemvšimnul jak na něj jeho mladší bratr hledí. Proč se tak ušklíbá? No jistě, musel cítit to co já, došlo Williamovi a věnoval bratrovi pohled, který Nicolase ihned umlčel.
Já se ti to toho plést nebudu, pomyslel si Nicolas. Byl moc rád, že se Williamovi líbí Victoria, určitě by se k sobě hodili. Bratrovi to štěstí moc přál. Toto pocítění lásky mu ovšem připomnělo Ginny. Co pak asi dělá? Jestli na něj taky právě teď myslí. Co když už ho nemiluje? Vždyť spolu nemáme ani žádný kontakt. Jistě, píšeme si dopisy, ale to není ono. Neviděli jsme se od té doby, co jsem šel do nové školy, pomyslel si trpce Nicolas. V nejbližší době ji navštívím, ať se to otci líbí nebo ne. A a s tímto rozhodnutím se vrátil zpět do reality, sedl si k ostatním do obýváku, kde už probíhal horlivý hovor.
Bylo už pozdě večer, ale všichni stále seděli v křeslech u krbu, kam se odvalili po vynikající večeři a dobře se bavili. Byl štědrý večer a tak Nicolas i Draco mohli zůstat vzhůru déle. Na stole před nimi ležely všelijaké dobroty a nápoje, z toho většina už ze stolu zmizela. Všichni dospělí měli skvělou náladu, hodně popíjeli a to jim ještě na náladě přidalo. Nejvíce vypito měl Sirius s Luciusem, kteří začali notovat různé písničky. Nicolas s Dracem se výborně bavili, takhle ještě své otce a ostatní neviděli. Všichni byli ponoření do skvělé vánoční atmosféry.
Už bylo něco málo po půlnoci, když začal Nicolas v křesle podřimovat. Kouknul na Draca a zjistil, že ten už na svém místě usnul. Toho si všimla i Narcissa, která k nim seděla nejblíže. Ostatní se stále bavili a úplně zapomněli, že dovolili dětem být dlouho vzhůru. Narcissa svého syna vzbudila a zahnala ho spolu s Nicolasem do postele. Ti vůbec neprotestovali, popřáli ostatním dobrou noc a zamířili do ložnice.
Ráno se vzbudil jako první Nicolas, posadil se a uviděl u nohou své postele kupu vánočních dárků. "Bezva!" Podíval se vedle na Dracovu postel a zjistil, že ještě spí. Hodil po něm polštář, který ho trefil přímo do obličeje. "Kterej kretén?" nadával Draco, když se prudce posadil a rozlížel se, kdo ho vzbudil. "No dovol," řekl naoko uraženě Nicolas. "Máme tu dárky," zazubil se a ukázal na druhou hromádku u Dracovy postele. "Ty jo," zhodnotil to Draco. "Jdem na to, ne?" otočil se na Nicolase. Nicolas přikývl a oba se vrhl každý na svou hromádku dárků.
Nicolas si prohlížel svoje dárky, které rychlostí blesku rozbalil. Od otce dostal stříbrný náramek a od matky stříbrný přívěšek s modrým diamantem, který patřil k náramku. Tento náramek ho měl přenést ke své rodině, vždy když bude chtít. Odkudkoliv a kamkoliv. Od Williama dostal černé sametové pouzdro na hůlku, od Siriuse knihu nejúčinnějších obranných kouzel, od Severuse encyklopedii lektvarů - druhy, užití a jejich účinky. Od Draca dostal sadu údržby na Kulový blesk, od Rona a Hermiony dostal knihy o Famrfpálu. Ginny mu darovala krásnou šálu ve Zmijozelských barvách (dozvěděla se od Nicolase, že teď je ve Zmijozelu). Dále měl na své hromádce ještě spoustu jiných dárků, z kterých měl také velkou radost.
Oba se oblékli a seběhli dolů do kuchyně na snídani. U stolu zatím seděl Voldemort a Severus. Kirsten a Narcissa připravovali snídani. "Kde jsou ostaní?" ptal se Nicolas. Odpověď dostal hned vzápětí od svého strýce. "Nekřič tak, Nicolasi, bolí mě hlava," stěžoval si Sirius, který zrovna vešel do kuchyně, sedl si ke stolu a dal si hlavu do dlaní. "Nemá tady někdo něco proti bolesti hlavy?" zašeptal potichu Lucius, který se vplížil hned po Siriusovi do místnosti. To už Nicolas s Dracem nevydrželi a vypukli v záchvat smíchu. Při tom po nich střelili útrpným pohledem Sirius s Luciusem, protože jejich hlasitý smích jim napomáhal ještě k větší bolesti.
"Neměli jste to včera tak přehánět," ozval se Voldemort. "Vy dva si sedněte, ať už můžeme jíst," poukázal chlapcům k prázdným místům u stolu. To Nicolasovi a Dracovi stačilo, aby se uklidnili, sedli se, ale stále museli smích zadržovat, bylo jen vidět jak po sobě hází pobavené pohledy a jak jim cukají koutky.
U snídaně si popovídali, kdo co dostal k Vánocům a naplánovali co budou dělat dnešní den. "Kde je William s Victorií?" všiml si jejich nepřítomnosti Lucius. "Šli se ráno projít," odpověděla mu Kirsten a tajuplně se usmála. Lucius si vyměnil zamyšlený pohled s Voldemortem. Pán zla nic nenamítal, Victoria je hodná, krásná a navíc je to čistokrevná kouzelnice. Luciusi by také nevadilo, kdyby ti dva spolu něco měli, William je velice bystrý, pohledný a navíc je to syn Pána zla, je to dobrá partie pro dceru.
William s Victorií se objevili teprve před obědem, šťastně se usmívali a drželi se za ruce. Oproti tomu Nicolas s Dracem se nenápadně vytratili po obědě do své ložnice. "Tak co máš plánu?" ptal se se zájmem Draco. "Podíváme se do Bradavic, ne?" navrhnul Nicolas. "Do Bradavic?" žasnul Draco. "Proč zrovna tam? Já nevím...víš, že když to zjistí otec, tak tě zabije, že jo?" ujišťoval se Draco. "Jo, to mě asi zabije, máš pravdu, ale riskovat se musí, ne? Chci vidět Ginny, Rona a Hermionu. V Bradavicích mají kratší vánoční prázdniny než my, takže už jsou všichni zpátky ve škole," odpověděl nadšeně Nicolas. "Fajn, jdeme na to, ale jak to vlastně chceš udělat? Myslím, naši nepřítomnost tady.
A jak se tam vůbec dostaneme?" chtěl vědět Draco.
Nicolas se zarazil, o tom jak ututlají svou nepřítomnost nepřemýšlel. "Já nás oba dva přemístím, to nebude problém. Ale co s našimi rodiči a ostatními, všimnou si, že tu nejsme." přemýšlel nahlas Nicolas. "Hm, tak se hned vrátíme, musí to být maximálně na 15 minut. To zvládneme, ne?" navrhl Draco. "To by šlo," souhlasil s úsměvem Nicolas. "Tak už pojď, ať se nezdržujeme," řekl Nicolas a čapnul Draca za ruku. Následně se ozval zvuk po přemístění
a oba chlapci zmizeli pryč.
…………………………………………………………………………………………………
"Jaké byly Vánoce?" ptala se Hermiona Ginny s Ronem. Právě se všichni studenti Bradavic vraceli zpátky z prázdnin do školy a oni mířili do společenské místnosti Nebelvíru. "Bylo to fajn," odpověděl Ron. "Jen škoda, že s námi nemohl být Nicolas," dodala smutně Ginny. "To bych řekl," ozval se za nimi Nicolasův hlas.
"Nicolasi!" zakřičeli všichni překvapením. "Kde se tu bereš?" ptala se Ginny, která právě skočila Nicolasovi kolem krku. "Přemístili jsme se, jsme na prázdninách u Siriuse." vysvětlil Nicolas. "Přemístili? My?" zmateně se vyptávala Hermiona. "Ano, my," odpověděl jí známý hlas. Draco právě vyšel ze svého úkrytu a ukázal se. "Malfoy! Co ten tady dělá? Chceš říct, že si se s ním přemístil?" ptal se naštvaný Ron. "Není takový jak si myslíš," bránil ho Nicolas. "Ty si snad zapomněl co všechno nám proved? A jeho rodina námi opovrhuje, copak to nechápeš?"
"Nemůže přece za to jak se chová jeho rodina, Rone," odvětil mu Nicolas. "On je úplně jiný." Ron chvíli vypadal, že se pere sám se sebou, ale nakonec prohlásil: "Fajn, když ti Nicolas důvěřuje, pak mám i já důvod ti věřit." A na důkaz svých slov si s Dracem potřásl rukou. Ginny a Hermiona ho také nejistě přivítali. "Nesmí nás tu nikdo vidět. Musíme být za chvíli zase zpět," vysvětlil Nicolas. "Tak půjdeme na školní pozemky, všichni jsou teď zalezlí vevnitř, venku mrzne," navrhla Ginny. Ostatní souhlasili a tak se nenápadně vytratili ze školy ven.
Byli v Bradavicích už něco málo přes deset minut. "Jak jste vůbec oslavili Vánoce? A jak je v nové škole?" zeptala se už na několikátou otázku Hermiona. Nicolas otevřel pusu, že odpoví, jenže v tom se s ním spojil jeho bratr. "Nicolasi, ať jsi kde jsi, okamžitě se vrať! Otec už zjistil, že nejsi v domě,"
"A kruci, musíme se hned vrátit," začal panikařit Nicolas. "Co se děje?"ptali se vyjeveně ostatní. "Otec už ví, že nejsem doma. Asi to schytáme," obrátil se omluvně na Draca. "Třeba se z toho nějak vykecáme, aspoň byla zábava," přešel to Draco. Rychle se rozloučili s bývalými spolužáky a přemístili se zpátky na Grimmauldovo náměstí.
…………………………………………………………………………………………………
"Kde jsou vůbec ti dva? Po obědě někam zmizeli, to jim je podobné, aby zas něco nevyvedli," ptal se s podezřením Voldemort. "Asi šli nahoru do ložnice, podívám se po nich," hádal William a zamířil do Nicolasovi ložnice. Když však vešel, nikdo tam nebyl, vrátil se dolů a sdělil ostatním s obavami v hlase, že nahoře nejsou. "To není možné, někde být musí," ptala se vystrašeně Kirsten, když všichni prohledali celý dům. Měla o svého syna strach, měl veliké nadání na problémy. Williama však napadl důvod bratrova zmizení. Kdyby se mu něco stalo, tak to vím jako první, takže v tom bude něco jiného. Nicolas určitě zas pokouší trpělivost svého otce, někam určitě zmizeli. Poodešel trochu stranou od ostatních a spojil se se svým mladším bratrem.
Skvělý.To se Ti opravdu povedlo.Nicolas si opravdu nedá pokoj.Ale to je dobře,aspoň to má spád.Jsem zvědavá na Voldemorta.Kapitola od kapitoly jsi čím dál tímlepší.Doufám, že tu ty komenty brzy budou.