2. kapitola A vše se mění

30. prosince 2007 v 13:45 | Rikisa |  HP Život nelze naplánovat
Užijte si novou kapitolku, doufám, že se na ní těšíte :D

"Už? Cože, ale vždyť ještě není čas, ještě nemůžeš rodit" začal panikařit Severus. Sakra, vzpamatuj se! Takhle jí moc nepomůžeš! Okřikl sám sebe v duchu.
Odvedl Sophy do ložnice a šel pro rodinného lékouzelníka. Na chodbě potkal Toma, který mu slíbil, že pro lékouzelníka dojde a on ať je klidně u své ženy. Severus mu byl velice vděčný a rychlým krokem se vrátil k Sophy.
"Je to moc brzo, Severusi," šeptala mezi bolestí Sophy. Severus si toho byl vědom, Sophy měla rodit nejdříve až za 2 týdny, bál se o ní i o dítě, ale navenek nedal nic znát, musel utěšovat svou ženu a moc by jí nepomohl, kdyby tu začal vyvádět.
"Neboj se, bude v pořádku, nic mu není," držel jí za ruku a jemně jí hladil po vlasech. "Chtěl by si syna nebo dceru?" zeptala se Sophy, když si mohla na chvíli vydechnout. "Budu rád, ať to bude cokoliv," usmál se Severus.
Dveře se otevřely a dovnitř vešel Tom s rodinným lékouzelníkem. Staral se o Sophy během celého těhotenství. Byl už v pokročilém věku, ale stále výborný ve svém oboru. "Takže miminko už se chystá na svět?" ptal se s úsměvem, když přišel k posteli, kde ležela Sophy, položil si lékařský kufřík na stolek a vyndával si potřebné věci k porodu. "Počkám venku," řekl Voldemort a poslal oběma povzbudivý pohled.
Severus zůstal uvnitř u své ženy a neustále jí během porodu držel za ruku. "Tak, naposledy zatlačte paní a už to bude," podával jí instrukce lékouzelník. "Výborně, máte to za sebou," usmál se lékouzelník a už držel v rukou plačící dítě. "Je to holčička," oznámil rodičům. Sophy i Severus se šťastně usmívali, Severus vypadal, že si velmi oddychl, že už je to za nimi. Sophy si převzala od lékouzelníka malou dcerušku, ale vzápětí jí musela předat Severusovi, protože jí projela strašná bolest. "Ne, už nemůžu," vzdychla unaveně Sophy.
Lékouzelník k ní znovu přispěchal a prohlídnul jí. "Podívejme se, to jsme na prohlídce nějak přehlídli. Někdo se nám tu hlásí na svět," řekl lékouzelník, ale usmíval se. "Takže ještě zatlačte, maminko," dodal po chvíli. Severus se na něj zmateně podíval. "Ještě jedno miminko?" Jeho otázka se však ztratila v křiku Sophy. Vypadala čím dál tím víc vyčerpaně, ale držela se dobře. "Vydržte, ještě naposledy," povzbuzoval jí lékouzelník. Sophy naposledy zatlačila a vzápětí se pokojem rozlehl další dětský pláč. "Gratuluji, máte dvojčata," usmál se na ně lékouzelník a podal rodičům i druhé dítě. "Druhé je chlapeček."
Severus byl v ten moment nejšťastnějším člověkem na světě, políbil Sophy na čelo a pak ještě obě své děti, které Sophy držela v náručí. Holčička byla drobounká a na hlavě měla pár světlých pramínků. Chlapeček měl vlasy černé, po tatínkovi a také byl velice drobný. "Jak se budou jmenovat?" zeptal se s úsměvem od ucha k uchu Severus své ženy.
"Tak, jak jsme měla vymyšlená jména pro obě pohlaví," usmála se Sophy a pohladila obě děti po jemných vláskách. "Takže, co tam mám napsat?" ozval se rozpačitě lékouzelník, který v rukou držel rodné listy obou dětí. On samozřejmě netušil, jaká jména rodiče vybrali.
"O, ano samozřejmě," podíval se na něj Severus. "Holčička se bude jmenovat Victoria Joanna Casey Snape a chlapeček Samuel Sebastian Snape," odpověděl mu stále s širokým úsměvem Severus. "Dobrá," zapisoval lékouzelník ihned do rodných listů. "Teď počkejte prosím venku, musím děti ještě vyšetřit. Narodili se předčasně a musím se ujistit, zda jim nic nechybí. A Sophy by si měla pořádně odpočinout, po dvou dětech to bude potřebovat," vysvětlil lékouzelník a zamířil k Sophy. Severus políbil naposledy svou rodinu a vydal se na chodbu.
"Tak co, tatínku?" zašklebil se na svého bratra Tom. "Jsou to dvojčata," oznámil Severus. "Dvojčata? No páni! To je nečekané. Gratuluji," reagoval Tom a objal Severuse kolem ramen. "Jo, holka a kluk," usmál se Severus. "Teď je ještě lékouzelník vyšetřuje," dodal ještě na vysvětlenou.
Asi dvě hodiny stáli na chodbě a Severus netrpělivě přešlapoval sem a tam. Voldemort už z něho byl pěkně nervózní, chtěl ho nějak uklidnit, takže ho zastavil a chytil ho za ramena čelem k sobě. "No tak se už uklidni, dej jim čas," snažil se přesvědčit svého bratra, aby už nepochodoval po chodbě. "Já vím, přece jenom jsou dva a potřebují víc času, že?" snažil se Severus z části uklidnit sám sebe, ale v duchu už odpočítával každou vteřinu, která uplynula od doby, co je lékouzelník uvnitř. Nemohl na to už déle myslet, tak se raději ponořil do starých vzpomínek.
................................................................................................................................
Se Sophy se znali už ze školy, Severus si živě vybavoval den, kdy jel do Bradavic. "Je tu volno?" zeptal se drobné dívenky, která seděla sama v prázdném kupé. Tom ho chtěl vzít sebou za kamarády, ale Severus se mu nenápadně vytratil, chtěl se seznámit s někým ze svého ročníku a nechtěl mít bratra stále za zády.
"Já jsem Severus Snape," představil se a posadil se naproti ní. Dívka se na něj zářivě usmála a řekla: "Těší mě. Já jsem Sophy Fairnessová." Chvíli se zvídavě prohlíželi, načež jako první promluvila Sophy. "Koukám, že jedeš taky poprvé do Bradavic." Severus mírně nadzvedl obočí. "To je to na mě tak vidět?" "Nemáš na hábitu znak ani jedné koleje," vysvětlila s úsměvem Sophy a ukázala na jeho čistě černý školní hábit. "Pravda," oplatil jí úsměv Severus. "Kam si myslíš, že tě Moudrý klobouk zařadí?" ptal se se zájmem.
"Nevím, má matka studovala v Nebelvíru a otec ve Zmijozelu. Přitom všichni předci z jejich stran studovali na stejných kolejích jako oni. Ani nevím jak se vůbec mohly dát dohromady, když jsem si přečetla v Dějinách jaká mezi těmi dvěmi byla odnedávna nevraživost, která vydržela až do dnešních dob. Takže mě buď zařadí do Nebelvíru nebo Zmijozelu," vysvětlila Sophy. "A co myslíš ty?"
"Celá moje rodina studovala ve Zmijozelu, takže pochybuji, že bych skončil někde jinde. Abych pravdu řekl, nikam jinam ani nechci," odpověděl Severus. Tak si dál povídali celou cestu až do Bradavic. Stali se z nich během té krátké chvilky nejlepší přátelé a upřímně doufali, že budou ve stejné koleji.
Když dorazili do Bradavic, dopluli do hradu po jezeře v malých loďkách. Uvnitř se jich ujmula profesorka McGonagallová a informovala je o tom, jak to ve škole chodí, pak už je vedla do Velké síně, kde měli být nováčci zařazeni.
"Sophy Fairnessová," zazněl hlas profesorky a Sophy se nejistým krokem vydala ke stoličce uprostřed síně přímo před Brumbálem. Severus celou dobu držel palce, aby Sophy byla poslána do Zmijozelu, protože si byl jistý, že jeho klobouk zařadí právě tam. Po chvíli mlčení (protože Severus samozřejmě neslyšel, co Moudrý klobouk říká Sophy) se ozvalo hlasité: "Zmijozel!" Sophy rychle vyskočila a zamířila ke čtvrtému stolu v síni, když se posadila, zamávala Severusovi. Následovalo dalších několik jmen až profesorka vyslovila jeho jméno: "Severus Snape."
Jakmile Severusovi posadila profesorka na hlavu Moudrý klobouk, ozvalo se mu najednou v hlavě: "Vítám tě ve škole, Severusi Raddle," Při těchto slovech Severus nepatrně nadskočil, ale dál poslouchal, co mu klobouk říká. "Máš jinou povahu, než tvůj bratr, to ano, ale stále máš v sobě Zmijozelovu krev a některé jeho vlastnosti, samozřejmě, ať je to tedy: "Zmijozel!" vykřikl už nahlas klobouk.
Severus se zazubil a zamířil přímo k Sophy. Když si sedal, ještě očima vyhledal svého bratra a kývnul mu na pozdrav. Tom vypadal, že je na něj velice pyšný, že se dostal právě do Zmijozelu.
................................................................................................................................
"Severusi," oslovil ho Tom a vrátil ho tak zpět. "Co se stalo?" vyhrkl okamžitě Severus a otočil se na svého bratra. Tom poukázal na lékouzelníka, který před chvíli vyšel z pokoje.
"Můžu je vidět, jak jsou na tom? Co děti? A co Sophy?" začal na lékouzelníka pálit jednu otázku za druhou. "Jděte se na ně podívat, ale hned se prosím vraťte, musím vám sdělit výsledky vyšetření," řekl unaveně lékouzelník. "Hned jsem zpět," slíbil Severus, který po tom sdělení vypadal znepokojeně. Tom se vydal za ním, byl zvědavý na svého synovce a neteř.
Sophy spala, takže se tiše připlížili k dětem a prohlíželi si je. "Pojď ke strýčkovi Samueli," usmál se Voldemort a vzal si černovlasé miminko. Severus si vzal svou dceru, která si ho zvědavě prohlížela. Po chvíli si děti vyměnili a Severus si tak mohl svého syna poprvé pochovat. Byli oba dva tak malincí, nikomu nedovolí, aby jim ublížil. Netušil jaké emoce v něm děti vyvolají, byl strašně šťastný. Jeho oči se zaleskly a on musel zamrkat, aby nezačal brečet.
"Měli bychom už jít, lékouzelník s námi chtěl ještě mluvit," řekl Severus a položil chlapečka zpět do kolébky. Pán zla si naposledy prohlédl svou neteř a položil ji k bratrovi.
Severus tiše zavřel dveře a obrátil se k lékouzelníkovi, který na ně čekal na chodbě. "Bude lépe, když půjdeme někam jinam," řekl lékouzelník. "Pojďte do mé pracovny," nabídl Voldemort a vyrazil na konec chodby, kde pracovna byla. "Tak jak jsou na tom?" zeptal se Severus. "Sophy je dobře, je ale hrozně unavená, musí teď hodně odpočívat," oznámil lékouzelník. "A co děti?" vyptával se dál Severus. "Narodili se dříve, než jsme počítali. Obě děti mají ještě slabé plíce, nestačili se pořádně vyvinout. Je možné, že budou mít větší dýchací potíže nebo astma. U chlapečka se tyto problémy už projevili."
"Ale nebojte se, budu je následující dny sledovat a můžeme tomu předejít, zvláště u Victorie. U Samuela už to nezachráníme, ale musím ho sledovat, nemusí na tom být nejhůř," dodal. "Ale ne," zašeptal Severus. "Můžeme jim nějak pomoci?" "Ano, musíte je nechat brečet, aby jim plíce mohly pomalu dorůst. Vím, že to bude občas těžké, ale to je nejlepší možnost, jak nechat dovyvinout plíce," vysvětlil lékouzelník. "Dobře, děkuji vám," podal mu ruku Severus.
"Slyšeli jste to?" zeptal se se zamračeným obočím Voldemort. "Nic neslyším," ozval se Severus a rozhlížel se kolem. V ten moment se sídlem rozezvučel alarm, který vymyslel Voldemort, byl rozestavěný po celém domě. Ozýval se přímo z ložnice, kde byla Sophy i děti. Severus se bez čekání rozeběhl za svou rodinou, následován Tomem a starým lékouzelníkem. Byli v polovině chodby, když se do alarmu přidal i křik Sophy. Severus svůj běh ještě zrychlil a bojoval v sobě s obrovským strachem o svou ženu a o své dvě právě narozené děti.
Prudce rozrazil dveře a rychle očima přejel místnost. Nikoho nespatřil, ale stejně svou hůlku stále držel v pohotovostní poloze. "Sophy, co se stalo? Jsi v pořádku?" zeptal se s obavami své ženy. Sophy však nevydala ani hlásku, protože nemohla zadržet svůj pláč a roztřeseným prstem ukázala na kolébku vedle postele. Severus vyděšeně přispěchal blíž a zkontroloval své děti. Victoria brečela a divoce mávala malinkými ručičkami. A Samuel,...to ne, Samuel tu nebyl, vedle Victorie byla jen prázdná přikrývka.
"Né, to nemůže být pravda, Samueli!!!" Severus klesl bezradně na kolena a skryl si hlavu do dlaní.
........................................................................................................................................................
Následky dvojčátek jsou založeny na skutečnosti, protože já jsem se narodila také předčasně, takže vím, o čem píšu. Trochu jsem kopírovala z mého případu (ale nemám dvojče).
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Cissy Cissy | 30. prosince 2007 v 14:06 | Reagovat

Já jsem se narodila o tři týdny dříve. Nevím, proč jsem tady tohle oznámení napsala, ale asi se to hodí k tématu, že? :D Jinak, nemám dvojče, jen mladší sestru, která se narodila asi v 7 měsíci. A abych se ještě pochlubila, tak mám bratrance, který se narodil o dva týdny dřív, budou mu v úterý čtyři měsíce. Avšak žádné dýchací potíže u něj ani u sestry nezaznamenávám... někdy je Max (tak se bratranec jmenuje) přehnaně hysterický, ale to nevadí, že?

Kapitolka se mi líbila, už se těším na další :) :) :D Hodně štěstí do dalšího psaní. A pokud ještě můžu mít takovou menší radu... přímá řeč se většinou píše na nový řádek...  vypadá to elegantněji :D

2 Salisima Salisima | E-mail | Web | 30. prosince 2007 v 14:09 | Reagovat

Moooc hezký jako vždy, a dokonce ještě hezčí než ta předchozí. Jakmile jsi napsala že to byla holčička moje reakce byly asi takový : *sklapla pusu, kterou měla až dosud dokořán a zatvářila se jak kdyby jí uletěly včely.* "Super, teď už není šance, že to bude Harry" * Povzdychla a četla dál* " Ááááááá helemese - chlapeček! Že by byla ještě malá naděje?" *Lítá po pokoji, brečí štěstím a skáče, přičemž málem zašlápne králíka...*     XD Já vím, Harry to nemusí být .... Ale je mi to jedno, klidně ať to není Harry, stejně to budu číst, páč mě to ůplně uchvátilo.  A taky tě obdivuji, jak stíháš tak rychle přidávat kapči... Těším seš na další :))...

3 rikisa rikisa | 30. prosince 2007 v 14:17 | Reagovat

:D tak taková reakce na tuto kapitolu měla přesně vypadat:)) A díky moc!!!!

4 Stesii Stesii | 30. prosince 2007 v 14:28 | Reagovat

náádherná kapitolka , taky doufám a pevně počítam s tim, že samuel je vlastně harry, ale líbilo by se mi, kdyby nechodil do bradavic, ale potkal se se svojí rodinou někde jinde...samosebou to záleží na tobě:D už se mooc těšim na pokračování

5 Sherina Sherina | 30. prosince 2007 v 14:39 | Reagovat

reagovala sem zhruba stejně jako Salisima, až na to zašlápnutí králika :) toho nemám :) a už se moc těším na pokračování :)

6 Arania Lown Arania Lown | Web | 30. prosince 2007 v 14:44 | Reagovat

Pěkný, moc pěkný.... To se ti mocinky povedlo... Teda, já přijít o dvojče, tak vraždím... :-)

Jak jsem se s tebou bavila, čekala jsem nějaké komplikace, ale že to budou dvojčata, to by mě nenapadlo, takže jsem koukala jak vejr :-) No prostě se ti to povedlo, je to paráda :-)

Ary

7 Aknel Aknel | Web | 30. prosince 2007 v 14:44 | Reagovat

Krásná kapitola. Když sem tzhle kapitolku četla, seděla vedle mě sestra a když viděla můj výraz, když jsem zjistila že se narodila holčička, začala se smát. No nevim, jestli sem vypadala tak legračně s udivenym výrazem, ale co. Už se mocinky těšim na další.

8 dsds dsds | 30. prosince 2007 v 15:03 | Reagovat

Moc hezký, nádherný! a kdy bude asi tak další?

9 Gartepka Gartepka | 30. prosince 2007 v 15:56 | Reagovat

naprosto úžasné, jen tak dál ;)

10 romalt2 romalt2 | E-mail | Web | 30. prosince 2007 v 16:32 | Reagovat

já jsem se narodila o měsíc dřív a, pravda, opravdu jsem asmatik, ale zdědila jsem to po babičce, ale, podle mého, je možný, že by mohli mít předčasně narozený děti asma, ještě ke všemu dvojčata =), teď mě tak napadá, oni jsou vlastně dvouvaječní, co? A jinak kapča je suppppper!=D

11 nency nency | 30. prosince 2007 v 17:02 | Reagovat

pěkné těším se na pokráčko vůbec jsem nečekala že se to vivine takhle

12 Alisha Trianel Fare Alisha Trianel Fare | Web | 30. prosince 2007 v 17:52 | Reagovat

novou kapitolu, novou kapitolu...Prosím!!!!!!!!!!

13 Alex Alex | 30. prosince 2007 v 20:16 | Reagovat

nádherný

14 Eržika Eržika | 30. prosince 2007 v 21:25 | Reagovat

Pěkný! Sice si myslím, že o 2 týdny předčasný porod není zas tak nejhorší, ale budiž. ...A dvojčátka! Jak roztomilé! =o) A nebude mít Samuel náhodou zalené oči? Sice děti po porodu mívají oči vždy modré, ale třeba časem... ...by se nám z něj mohl vyklubat malý brýlatý skrček...=o)))

15 Inies Inies | Web | 31. prosince 2007 v 9:18 | Reagovat

Tak když už všichni povídají o svých rodinách tak se také přidám. Moje mamka byla měsíc přenášená - lékaři tvdili, že je moc malinká. Teď má zdravotní potíže, za které může chřipka před deseti lety a špatné léky na astma, trpí astmatem, srdeční aritmií a alergiemi na co si vzpomenete.

Jinak hezký, ale kdo sakra unesl malého Samuela?

16 rikisa rikisa | 31. prosince 2007 v 17:15 | Reagovat

Inies: to si budeš muset počkat několik kapitol, než to prozradím. Můžu říct, že v příští kapitole to rozhodně ještě nebude.

A díky moc všem za nádherné komentáře a přeji Skvělého Silvestra!!!

17 dsds dsds | 31. prosince 2007 v 17:46 | Reagovat

A kdy bude další??? *Slintá na stůl*

18 dsds dsds | 31. prosince 2007 v 17:46 | Reagovat

XD

19 rikisa rikisa | 31. prosince 2007 v 18:19 | Reagovat

co nejdříve :) budu se snažit

20 Saskya Saskya | Web | 1. ledna 2008 v 12:35 | Reagovat

Veľmi pekná kapitola. No.. chudák Samuel, kto ho len uniesol.. chudáčik maličký... Ja som sa narodila presne o 10 dní skôr, ako som mala... císárskym.. :) inkubátor som si oskúšala :D

Teším sa na pokračovanie..

21 baya.smile baya.smile | 1. ledna 2008 v 16:48 | Reagovat

Moc moc moc krásný, baví mě to!

Já jsem se narodila normálně, jestli to někoho zajímá... XD Teda vlastně trochu dýl, než byl termín... Taky jsem byla pěkně baculaté miminko! :-D

Kdopak asi unesl Samuelka majinkýho? Co s ním bude? Kdo se ho ujme? Bude ho někdo vychovávat třeba k černý magii? Kdo ví... :o) Necháme se překvapit. Snad se ještě všichni shledají... Třeba spolu budou i chodit do ško

22 Vina Vina | Web | 2. ledna 2008 v 12:24 | Reagovat

Úžasné, chudák Severus, jsem zvědavá, kdo pak bude jeho syn. Snad Harry Potter.

23 Vrabčák Vrabčák | 8. listopadu 2008 v 14:49 | Reagovat

Napínavý....:-o

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama