22. listopadu 2007 v 19:31 | rikisa
|
Takže jak jsem mohla vidět v komentářích 17. kapitoly, tak jsem vás dost potrápila, co? Holt, všechno nemůže být růžové. Tady máte novou kapitolu, kterou jistě netrpělivě očekáváte. Nebo snad ne? A šup šup hodně komentářů.:)
Nikdo tomu vůbec nemohl uvěřit, nepřišli včas, mohli tomu zabránit. Voldemortr měl takový vztek na Arevaky, že poslal do boje i Severuse a Luciuse. "Běžte, zabijte jich co nejvíc. Zaslouží si to, rozhodně je nešetřete! Potom mi přijďte dát hlášení, ale jen vy dva," rozkázal jim Pán zla. Otočil se ke svým dvěma synům, William stále klečel u Nicolase. "Půjdeme," řekl Voldemort a jemně vzal Nicolase do náruče a společně s Williamem se přemístili do rodinného sídla (jak už víte, tak se můžou přemístit odkudkoliv a kamkoliv).
Vešli do Nicolasova pokoje a Voldemort opatrně položil na postel tělo svého mladšího syna. Jak se to mohlo stát? Neochránil jsem ho, zklamal jsem. Všichni budou ještě litovat! Jak se mohli opovážit mu ublížit! Takto vířily hlavou Pána zla jeho myšlenky. Zadíval se na svého syna a nemohl se zbavit pocitu výčitek svědomí. Teď už pro něj nic udělat nemůže. Do pokoje vstoupila Kirsten a ihned spočinula očima na Nicolasovi. "Tak jste ho našli," řekla radostně a bez váhání zamířila ke svému nejmladšímu potomkovi. Zarazila ji však paže jejího muže. Jemně ji chytil za pas a přinutil ji tak, aby se mu podívala do očí. "Je mi to moc líto Kirsten, ale náš syn je mrtvý," sdělil jí Voldemort. "Cože? Ne, to nemůže být pravda! Řekni něco Williame," obrátila se na svého syna. Ten však jen smutně pokroutil hlavou. "Je to pravda mami, už to nevydržel, nemohli jsme nic udělat," potvrdil krutou pravdu Will. "Pane Bože..." zašeptala jeho matka a skácela se k zemi. Voldemort rychle zareagoval a chytil svou ženu dříve než dopadla na podlahu. "Mami!" zalapal po dechu vyděšeně William a zamířil ke svým rodičům. Pán zla ihned vyčaroval postel nedaleko té Nicolasovi a položil na ní svou ženu. "Musí si odpočinout. Řeknu Severusovi, aby jí dal nějaký uklidňující lektvar," řekl Voldemort Williamovi. V tu chvíli se po hlasitém zaklepání otevřely dveře a dovnitř vešli dva Voldemortovi nejvěrnější Smrtijedi. Jejich pohledy přejely místnost
a soucitně se zastavily u nejmladšího člena rodiny. "Tak co?" vyjel na ně Pán zla. "Můj pane, všichni kdo se nacházeli v hlavním štábu pevnosti Arevaků jsou po smrti. U nás žádné ztráty," nahlásil zprávu Lucius. "Výborně! Všechny vás náležitě odměním. Teď ovšem odejdi Luciusi. A ty Severusi tu zůstaň," nařídil oběma Pán zla.
"Kirsten se zhroutila, potřebuje něco na uklidnění," oznámil Voldemort Severusovi. "Rozumím, dojdu si pro své lektvary. Ihned jsem zpět," odvětil Severus. Za chvíli byl opravdu zase zpátky v pokoji a začal se starat o Kirsten. "Dal jsem jí i lektvar pro bezesný spánek, myslím, že bude lepší, když to teď všechno zaspí," vysvětlil svému Mistrovi Snape. Voldemort chtěl Severusovi něco říct, jenže než něco stihl vyslovit, byl přerušený svým synem. "Co je tohle? Nicolas má něco zaraženého v levé ruce. Podívejte," ukazoval jim malou stříbřitou spirálu v bratrově dlani. "Co mu to udělali?" ptal se naštvaně Pán zla. "To je jejich vynález. Už jsem o tom slyšel," řekl zamyšleně Severus. "Jak to má fungovat?" ptal se dál Mistr zla. "Je to velmi magický předmět, tato spirála zabrání tomu, kdo jí má v těle, používat svou moc. Myslím, že jí používají vždy, když chtějí oslabit svou oběť, protože pár čarodějů má schopnost kouzlit bez hůlky, vymysleli tuhle ohavnost," vysvětlil jim Severus. "To teda ne!" štěkl naštvaně William a jemně spirálu vytáhl. Nicolas jí měl hluboce zaraženou v kůži. Když jí jeho bratr vytáhl, zbyla po ní dost hluboká rána. Voldemort tu ránu chtěl hůlkou zacelit, ovšem nestihl to, protože Nicolasova ruka najednou stříbrně zazářila a zranění uzdravila. Po spirále nezbylo ani památky. Ovšem dlaní to nekončilo, s Nicolasem se začalo něco dít. Najednou celé jeho tělo obklopila oslepující záře směsící barev bílé a zlaté. "Co se to s ním děje?" ptal se udiveně William. "Nemám ponětí," odpověděl Voldemort a nechápavě se podíval na Snapea, ten však také neuvěřeně koukal na svého kmotřence
a zakroutil hlavou. Najednou záře pohasla, Nicolas vypadal pořád stejně, měl stále všechna těžká zranění, byl špinavý a od krve. "Nic se nezměnilo," konstatoval smutně William. Po pár vteřinách, kdy všichni seděli u Nicolasovi postele, Nicolas prudce otevřel oči, zrychleně dýchal a začal plivat krev. Všichni byli totálně v šoku, Nicolas žije!! To není možné. Proběhlo všem hlavou.
Nikdo netušil, že od záchrany Nicolase ze sklepení byl nejmladší Raddle stále naživu. Jenže vypadal jako mrtvý, protože jeho magie byla potlačena stříbřitou spirálou, která vysílala do jeho těla negativní síly a potlačovala jeho magii. Nicolas opravdu málem zemřel, opravdu velice slabě dýchal, po pár sekundách věděl, že je po smrti. Ocitnul se na hranici života a smrti a jeho tělo i duše se chystali navždy opustit tento svět. Jenže poté se v Nicolasovi vzedmula jeho rodinná síla, která ovšem byla stále a stále potlačována, proto žil Nicolas jen uvnitř, on věděl že žije, ale nemohl se vrátit, spirála mu to nedovolila. Potom ale ucítil neuvěřitelnou sílu a pochopil, že někdo spirálu odstranil. On i jeho magie byli volní a to vrátilo Nicolasovi sílu. Jenže stále měl těžká zranění, která potřebovala ihned ošetřit.
"Nicolasi! Ty žiješ!" zakřičel nadšeně William. Voldemort a Severus se velmi šťastně usmívali. Když si však všimli jeho stavu, museli ihned jednat. "Postarej se o něj Severusi," nařídil mu rychle Pán zla. Severus se nenechal dlouho pobízet a ihned začal Nicolase vyšetřovat. "Má několik zlomenin, odřenin a pár hlubokých ran. Ovšem dělá mi strarosti ta krev co plive, má určitě vnitřní zranění," říkal Snape zatímco Nicolase prohlížel. "Musíte ho udržet vzhůru, tyto lektvary - ukázal na dvě sklenky na stolku - do něj musíme dostat, jsou na vnitřní krvácení, ovšem musí zůstat při vědomí," vysvětlil Severus. Voldemort kývnul na souhlas, sedl si ke svému synovi, jemně mu zvedl hlavu
a opřel svého syna o svou hruď. "Nicolasi, teď prosím vydrž, ano? Za chvíli si budeš moci odpočinout," mluvil na něj Pán zla, aby ho udržel při vědomí. Nicolas na něj obrátil své čokoládové oči stále ještě plné bolesti a slabě přikývnul. Severusovi se nakonec podařilo vpravit do něj všechny potřebné lektvary a nakonec si nechal lektvar pro spánek. Když Nicolas usnul, spravil mu ještě všechny zlomeniny a některé hluboké rány. Ty které nešly vyléčit mu bohužel zůstaly a budou se pomalu uzdravovat sami. "Teď můžeme jenom čekat," oznámil všem Severus, když po dvou hodinách skončil s ošetřováním svého kmotřence.
super chudák nikolas, ale aspon něco že žije