17. kapitola Světlo na konci tunelu

21. listopadu 2007 v 16:14 | rikisa |  Harry Potter a Pravá rodina
Lidičky, tady máte další kapitolku. Jsem mooc zvědavá na vaše reakce. Tak hurá do čtení! :))

Když se Nicolas spojil se svým bratrem, byl moc rád, že se mu to povedlo. Chtěl mu toho tolik ještě říct, jenže jeho síly už mu to nedovolily. Omdlel, ale za cvhíli byl hrubě vzbuzený Arevaky. Jeden mu tam totiž nesl vodu a jídlo, a když vešel, spatřil jak Nicolas klečí na zemi jako vždy, ale kolem něj se rýsovala zelená záře. Poznal, že něco není v pořádku, muselo v tom být něco magického, uvažoval a běžel informovat svého vůdce. Když se vrátil spolu s Clarkem, Nicolas ležel omráčený na zemi. Clark s ním zatřásl a probudil ho. "Co si to tu prováděl?! Jak si probudil svou magii? Mluv!!" začal na něj křičet Arevak. "Já jsem nic neudělal, nevím o čem to mluvíte," bránil se ustrašeně Nicolas. "Tak ty nevíš?!" křičel na něj znovu Clark a hrubě ho vytáhl na nohy. "Už jsme spolu dlouho nemluvili," zasmál se škodolibě Arevak a vedl Nicolase do místnosti, kterou už nejmladší Raddle moc dobře znal, v této místnosti vždy cítil bolest, zde ho vždy mučili. Nedokázal si představit, že bude znovu mučený, ještě se nedokázal zpamatovat z minula a už to tu mělo být zase?
…………………………………………………………………………………………………
"Jak si to zjistil?" ptal se ihned Willův otec. "Spojil se se mnou v mysli. Nevím, jak se mu to podařilo. Říkal si přece, že zablokovali jeho magii," vysvětlil William. "Zřejmě přecenili jeho síly," zhodnotil to Voldemort. Severus si nemohl nevšimnout hrdosti v jeho hlase. "A kde je vězněn?" obrátil se s další a nejdůležitější otázkou na svého staršího syna. "Jmenuje se to tam pevnost Scalea, je to hlavní sídlo Arevaků," vychril ze sebe William. Po těchto slovech se podívali všichni na Arevaka, protože slabě vykřikl, tím se také prozradil, že Williamova informace byla pravdivá. Voldemort se škodolibě zasmál. "Takže už tě nepotřebujeme," zhodnotil situaci a namířil svou hůlku na muže ležícího ve sklepení. "Počkej otče, Nicolas mi neřekl, kde ta pevnost leží, nevěděl to. Jen mi popsal to, co vidí z okna, ale to nám moc nepomůže. Má to být u někde u moře a hor, ale kde, to netuším," zastavil ho William. Pán zla zklamaně sklonil svou hůlku. "Nevadí, to dostaneme z něj!" ukázal na Arevaka a začal se ho ptát, kde sídlo leží. "Jak se tam dostaneme? Kde přesně se nachází?" "Proč bych ti to měl říkat, když mě stejně zabiješ?!" řekl najednou Arevak a vyplivl na podlahu spousty krve z neustálého mučení. "Hm, máš pravdu, že tě zabiju, ale předtím mi pomůžeš," zavčel na něj Pán zla. "Nikdy ti nic neřeknu!" odporoval mu opět Arevak. "Ani nemusíš," řekl Voldemort. Cítil, že je Arevak oslabený, zkoušel na něj během jeho pobytu zde několikrát nitrozpyt, ovšem uměl se skvěle bránit. Jenže teď se o to pokusil znovu a jeho obrana byla ztracena. Pár minut mu upřeně hleděl do očí, poté se obrátil ke svému synovi a Severusovi a tvářil se vítězoslavně. "Teď už ho opravdu nepotřebujeme," konstatoval Voldemort a obrátil se k Arevakovi. "Díky za pomoc," řekl mu s vítězoslavným úšklebkem ve tváři. "Už si mi k ničemu," zavčel na něj Pán zla a následně vyslal smrtící kletbu. "Avada kedavra!" rozlehlo se sklepením a Arevak nyní ležel bezhybně na zemi.
"Fajn, jdeme zachránit mého syna," nařídil Voldemort a pokynul Williamovi
a Severusovi, aby ho následovali. Pán zla zamířil do své pracovny, kde seděla jeho žena. Zřejmě na ně čekala, protože jí zajímalo co všechno William slyšel, když vyběhl z knihovny, nestačil jí nic říct a tak se rozhodla počkat na ně, dokud se neobjeví. Do sklepení nechodila, dobře věděla co všechno by tam mohla spatřit, a to si raději odpustila. "Takže?" zeptala se Kirsten. "Víme kde je," odpověděl rychle Voldemort. Kirsten se na tváři objevil mírný úsměv, konečně, pomyslela si. Pán zla jim vysvětil cestu do pevnosti. Jelikož viděl v Arevakově mysli přesnou adresu sídla, mohli se přemístit nedaleko odstud, protože pevnost je chráněná proti přemisťování jako většina důležitých budov po světě, takže se nemohli přemístit přímo dovnitř domu. Voldemort poté ihned svolal všechny své Smrtijedy a rozkázal jim, co mají udělat. Smrtijedi měli za úkol potichu a nenápadně vklouznout do pevnosti Arevaků, počkat až Voldemort, William, Severus a Lucius najdou a vysvobodí Nicolase, umožnit jim bezpečný odchod a zabít všechny v domě, bez vyjímky.
…………………………………………………………………………………………………
"Né! křičel na podlaze Nicolas. Právě jím projela strašná bolest, opět. Už to nemohl dál vydržet. Už ho mučili nejméně dvě hodiny, boleho ho celé tělo. Přál si aby už přestali, ale nesnížil by se k tomu, aby to přiznal na hlas a prosil o
milost.
…………………………………………………………………………………………………
V tu samou chvíli zakřičel v Raddleově sídle při poradě Smrtijedů ještě někdo. Samozřejmě to byl William. Když Voldemort rozdělil úkoly, chystal se zamířit se všemi do pevnosti, když v tom se jeho starší syn rozkřičel a skončil klečící na kolenou na podlaze. "Zase ho mučí, ale nyní je to mnohem horší. Můžu sice cítit mnohem menší bolest než Nicolas, ale obávám se, že už to dál nevydrží," vypověděl William svému otci. Po jeho slovech byl Pán zla opravdu velmi vyděšený, jenže právě teď v něm více vířil i pocit vzteku. "Musíme ihned vyrazit! Na co čekáte?" zařval na Smrtijedy. Ti se ihned vzdálili a přemístili se k určenému cíli. Voldemort pomohl Williamovi vstát a oba se rychle přemístili k sídlu Arevaků. Ocitli se na mořské pláži u velkých skal lemujících pobřeží. Odsud už pevnost byla vidět, a tak bez zaváhání Voldemort vykročil s hůlkou v bojové pozici vpřed s hrůzostrašným a pomstychtivým výrazem ve tváři. Jeho syn a Smrtijedi ho urychleně následovali.
………………………………………………………………………………………………
"Vidím, že už máš dost," zašklebil se na něj Clark. "Odveďte ho do jeho pokoje," nařídil dvěma Arevakům stojícím u dveří mučírny. Ti ho tvrdě popadli a vedli do jeho vězení. Vhodili ho do místnosti, ani ho nemuseli připoutat k posteli jak to dělávali jindy, viděli, že se Nicolas jen tak nezvedne. Nicolas ještě stále byl při vědomí, ale jak dlouho to ještě vydrží, to nevěděl. Pomalu a s výkřiky bolesti se posadil, prohlížel si rozsah svých zranění. Po celém těle měl drobné i větší škrábance od různých menších kleteb. Pravou ruku měl nejspíš zlomenou a stejně tak i pár žeber. A jak si s hrůzou uvědomil, nejspíš měl nějaká vnitřní zranění, protože neustále plival krev. Dál už se svými zraněními nezaobíral a pomalu ztrácel vědomí.
Smrtijedi v čele s Voldemortem a jeho synem nepozorovaně vnikli do domu. "Jsou tak neuvěřitelně tupí, že tu nemají ani hlídky," poznamenal vysměvačně Pán zla. "Vy, hlídejte vchod a zabijte každého, kdo by chtěl utéct!" ukázal na hrstku Smrtijedů. Ostatním poručil ať se rozprchnou po celém domě a až jim nařídí, začnou vše ničit a nenechají ani jednoho Arevaka naživu. Vydal se se svými dvěma Smrtijedy a synem hledat Nicolase. Netrvalo dlouho, když našli dveře žaláře. Voldemort je rozrazil právě ve chvíli, kde se všude rozlehl křik boje. Arevakové už zjistili, že v jejich pevnosti jsou nevítaní hosté. "Dobrá, každého zabít!" rozlehl se výkřik Voldemorta po domě. Spatřil totiž v té hnusné kobce ležet svého syna. Smrtijedi neváhali a plnili s radostí příkaz svého Mistra. Voldemort s hrůzou vkročil dovnitř mísnosti a přiklekl ke svému synovi. Stejně tak i William. Severus s Luciusem stáli u vchodu a hlídali. "Nicolasi! Jak je ti?" ptal se ho otec. "Tak jste přišli," zašeptal Nicolas. "Já už to nevydržím, mám vás rád," dostal ze sebe ještě Nicolas a pomalu přestával bojovat o svůj život. "Ne, Nicolasi, nevzdávej to! Dostaneme tě odsud a budeš v pořádku," povzbuzoval ho jeho bratr. Nicolas však ztratil vědomí, dál slova svého bratra a otce neslyšel. Jaké to asi je umřít? Třeba to není tak špatné, uvažoval. Všude kolem sebe viděl oslňující bílé a stříbrné světlo. Tak už jsem mrtvý, pochopil Nicolas. Když Nicolas nic neodpovídal, William se s hrůzou podíval na svého otce. Voldemort se sklonil nad Nicolasem a zpozoroval, že jeho mladší syn je mrtvý. "NÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!!!!!!" rozlehl se výkřik Voldemorta plný bolesti celou pevností.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sherina Sherina | 21. listopadu 2007 v 17:17 | Reagovat

waw...super kapitolka...jenom doufám, že nezemře...

2 rikisa rikisa | 21. listopadu 2007 v 17:33 | Reagovat

díky. Ale on už zemřel.

3 Inies Inies | E-mail | 21. listopadu 2007 v 18:42 | Reagovat

Ach můj bože! Co jsi to provedla ty..ty! Posloucháš moc komentáře.

Dofám, že má jeho otec nějaké to dobré léčitelské kouzlo, které ho uzdraví. Když ne on, tak Brumbál jistě ano..

ale jinak povedená..

4 Lucy Lucy | 21. listopadu 2007 v 19:24 | Reagovat

Že se nestydíš nechat Nicolase umřít!!!!!!!!!!!!!!

5 Pajuška Pajuška | 21. listopadu 2007 v 19:31 | Reagovat

On je po smrti? Ne že by mi to vadilo, právě naopak. Koněčně někdo, kdo nemá rád happy endy. Hlavně se nestyď. Nemáš za co! No nic bylo to super. Jsem zvědavá, jak to dopadne. No už skončím a budu psát kratší komentáře, protože ten minulý tam působil, jak pěst na oko.

6 Alisha Trianel Fare Alisha Trianel Fare | Web | 21. listopadu 2007 v 19:58 | Reagovat

Krásná kapitolka, hezky se nám to zamotává... please POKRAČOVÁNÍ!!!!

7 werusenka werusenka | Web | 21. listopadu 2007 v 20:01 | Reagovat

ta jsi hrozná byla to super kapča. proč musí pokaždé někdo umírat a zvlášt v takových povídkách. nechtěla bych vidět Voldyho.

PS: můžu si tě dát do odkazů a ty jestli budeš chtít tak můžeš taky

8 katy.kate katy.kate | 21. listopadu 2007 v 20:10 | Reagovat

no páni tak to se ti povedlo!

9 Erian Erian | 21. listopadu 2007 v 20:28 | Reagovat

nyní jsem strašně zvědavá co bude dál

10 Sirina Sirina | Web | 21. listopadu 2007 v 20:45 | Reagovat

To nemůžeš myslet vážně!!!! Bééééééé...kvůli tobě brečím....ty jsi tak zlá, horší než Voldemort se Smrtijedy dohromady....bééééé

11 Wigy Wigy | 21. listopadu 2007 v 21:03 | Reagovat

Cože?!? Ty jsi ho zabila?!!!? To si ze mě snad dělááš srandu!!!! To přece nemůžeš!!!!.......nééé................

12 Mania Dardeville Mania Dardeville | Web | 21. listopadu 2007 v 21:10 | Reagovat

Krásné!!!! Ano, ano, ano!!! Tak je to správné, jen je nešetři... Hmm... Ale teď když je Harry mrtvý, tak o čem to bude dál? To jako doufám neznamená, že je konec, že ne? To bych nepřežila... Ale Harryho smrti přežiju, to je naprosto fantastický... ;o)

Nó... Moje morbidná choutky si teda uspokojila, ale ty citový... Co Mistr? Přece ho tam nenecháš takhle ječet jak nějakou hysterku! Je to přece Mistr! Pán zla' Všemocný vládce smrtijedů!!! Pokořitel mudlů! Nemůžeš ho nechat řvát na celý sklepení... Ale áno, je to pěkný, aspoň je vidět, že má nějaké city, to se mi líbí... A co bude s tím dalším dílem? Bude tam Harry, nebo je vážně definitivně po něm? Já bych se i docela přikláněla, aby bylo definitivně po něm, ale zase by to znamenalo ,že by už netrpěl a to by mi asi i vadilo. No tak nevím, co bych chtěla. Hlavně bych teda chtěla další díly... =)

Krásná krásná kapitola!

Jeidná z Plzně, hmmm, to mě teda netěší, že jsem jediná z města piva... XD

13 Pansy Pansy | Web | 21. listopadu 2007 v 21:37 | Reagovat

nádherná kapitola ale že umřel to nééééééé :´( :´( :´(

14 rikisa rikisa | 21. listopadu 2007 v 22:12 | Reagovat

no lidi, parádní komentáře, musim vás pochválit!  Nechte se překvapit jak to bude dál. Další kapitolka už je, ale zatím jen v mé hlavě, chce to už jen hodit do kompu, takže buď zítra nebo v pátek - doufám, že už zítra, tu bude. Jinak werusenko budu ráda, že si mě přidáš, já si tě přidám taky ráda do odkazů. Věděla jsem že mě po týhle kapitole asi zabijete, no jo musim vás trochu potrápit. Co se týče Voldemorta a jeho citů - je to přece taky jen člověk a hlavně otec dvou dětí. Samozřejmě že je nešťastný! Vy byste nebyli kdyby vám zemřelo dítě? A nemusíte se bát o pokračování, určitě plánuju moc moc dalších kapitol (no dobře zas tak moooc ne), nevím přesně kolik, ale mám vymyšlený děj dopředu, takže určitě ještě bude o čem psát. Jejda, sem se nějak rozepsala. Tak se mějte, papapa:)))

15 katy katy | 22. listopadu 2007 v 8:02 | Reagovat

Teda už se nemůžu dočkat až bude další díl. Pořád nějak nevěřím tomu, že bys ho nechala umřít. To bys nám přece neudělala a Voldymu taky ne. No nechám se překvapit, ale doufám že to bude brzy.

16 Eržika Eržika | 22. listopadu 2007 v 9:07 | Reagovat

Néééééééééé!!!!!!!! Okamžitě ho běž oživit!!!

Jinak moc pěkná kapitolka =o)

17 Verča Verča | E-mail | Web | 22. listopadu 2007 v 14:41 | Reagovat

Ne, ne a ne!! To nemůžeš myslet vážně... že... že ne?! Prosím, řekni, že Nicolase ještě nějak oživíš!!! Moc... Moc moc moc moc moc moc prosím!! Ať žije!! Vždyť... o čem by to potom bylo?!

Jmenuje se to HP a pravá rodina, ale když Nicolas zemře tak ji mít nebude, ne???

Prosím!! Zachraň ho!!!

Jinak.. kapitola je samozřejmě nádherná!!

18 Blytonka Blytonka | Web | 22. listopadu 2007 v 17:02 | Reagovat

No...kapitolka je skvělá, ale mám takovou malou prosbičku: Nenechej Nicolase zemřít!!! Vždyť nic neudělal!!! Prosííím!!!! (...prosím, smutně koukám )

19 Moony Moony | Web | 9. března 2009 v 20:14 | Reagovat

hey... nedokážu si představit Voldyho aby takhle brečel nad někým, ale je to svět kouzel a magie tak proč by ne...

20 snapeova snapeova | Web | 11. července 2009 v 17:19 | Reagovat

ježiš . co mi to děláááš ????? :( musím rychle číst dál:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama