14. listopadu 2007 v 15:08 | rikisa
|
Tak trošku později, ale lepší než nic. Nezapomeňte pořádně okomentovat a užíte si to. Tuto kapitolku věnuji Inies, hlavně aby se brzy uzdravila.
Večer šel Nicolas spát velice pozdě, seděl u krbu ve společenské místnosti a neustále přemýšlel, jestli má k otci jít nebo ne. Ať je to můj otec nebo Voldemort, nejspíš se nezmění. Mám ho rád a chci zase vidět svou rodinu. Ale třeba se mi podaří otce přemluvit, aby s tou válkou přestal. Zítra se doma stavím a promluvím si s ním. S tímto rozhodnutím se vydal nahoru do své ložnice a okamžitě usnul.
Ocitnul se najednou v domě, kde vyrůstal, u svého kmotra. "Ahoj Siriusi, jak se máš?" zeptal se William. "Williame, jsem rád, že jsi přišel, už jsme spolu dlouho nemluvili," řekl Sirius. "Jak to Harry zvládá v Bradavicích?" zeptal se ještě jeho kmotr. "Siriusi, je to Nicolas. Ale co se týče tvé otázky, má se asi dobře i špatně. Je rád, že je v Bradavicích, ovšem už nás dlouho nenavštívil. Matka i otec jsou z toho smutní. Já se bojím, že na naši rodinu změnil názor, nejvíce na otce," odvětil Will. "Nejspíš se mu to vše rozleželo v hlavě po tom útoku na mudly, tak nějak zapomněl, že tvůj otec provádí takové věci. Víš, vyrůstal na straně dobra, je to pro něj těžké," řekl Sirius. "Chápu to, ale jen doufám, že se rozhodne správně. Zítra by nás měl navštívit, jinak si pro něj otec stejně dojde. Nenechá ho v Bradavicích, chystá útok na Brumbála a celý hrad. Takže, dokud tam Nicolas bude, tak nezaútočí. Jakmile dostane Nicolase z hradu, rozpoutá bitvu." "Nemůže přece jen tak zaútočit na Bradavice, je tam spousta studentů. To je mu úplně jedno? Klidně zavraždí nevinné děti, jen aby dostal svého největšího rivala?" ptal se nevěřícně Sirius. "Obávám se, že mu to nedělá sebemenší problémy," pokrčil rameny Will. "A ještě prosím, nikomu o našem rozhovoru neříkej. Otec by mě zabil." Sirius jen smutně vzdychl. "Nepovím, hlavně odsud dostaňte Nicolase."
Nicolas se s trhnutím probudil a hbitě se posadil. Byl celý zpocený a zrychleně dýchal. To není možné, otec se chystá napadnout Bradavice! Ale já to můžu zastavit, Will přece říkal, že nezaútočí, pokud tu budu já. Takže se odsud ani nehnu, napíšu domů dopis, že večer nepřijdu. "Děje se něco, Nicolasi?" ptal se rozespalý Ron. "Ano...ne," řekl Nicolas, nechtěl přidělávat svým přátelům starosti. "Ale jo, děje! Zaspali jsme," křikl Nicolas, když se rozhlédnul po ložnici, kde byli jen oni dva a hodiny na zdi ukazovaly půl 9. "Sakra, před půl hodinou jsme měli být na lektvarech. Snape nás zabije!" zhodnotil to Ron a začal se zběsile oblékat. Nicolas ho napodobil, popadli školní brašny a utíkali do sklepení.
"Slečno Grangerová, kde je pan Raddle a pan Weasley?" ptal se Snape Hermiony, když spatřil, že u stolu sedí sama. "Nevím," pípla Hermiona. "Asi zaspali," dodala. Snape se na ní podíval tím svým nicneříkajícím pohledem a vrátil se ke svému stolu. Sakra, kde můžou být, měli tu být už před půl hodinou. Doufám, že se jim nic nestalo, začal si profesor dělat starosti. Mám rozkaz dávat na Nicolase pozor, jestli mu něco bude, tak mě Mistr zabije, pomyslel si. V tu chvíli se rozrazily dveře učebny a dovnitř se vřítil Nicolas a za ním hned Ron. "Promiňte, pane profesore, zaspali jsme," omlouvali se hned Snapeovi. Tomu se sice velmi oddychlo, že jsou v pořádku, ovšem nedal na sobě nic znát. "Máte půl hodiny zpoždění. Odečítám Nebelvíru 30 bodů a dostanete oba školní trest," ledově řekl Snape. Nicolas s Ronem si tedy raději hned sedli k Hermioně a dali se do přípravy lektvaru. Nicolasi, slyšíš mě? uslyšel najednou Nicolas. Porozhlédl se po třídě, a když zjistil, že s ním nikdo nemluví, nechal to být. Nicolasi!!
rozkřičel se mu v hlavě znovu hlas, až se lekl a upustil nožík, kterým právě krájel mandragoru. Nůž se zapíchl do podlahy vedle lavice, kde právě procházel profesor a málem se mu zapíchl do nohy. "Co to provádíte, pane Raddle? Máte snad v úmyslu uříznout mi prsty na noze?" "Promiňte, profesore," omluvil se Nicolas a vyndal z podlahy svůj nůž. Stačil si všimnout, jak ho Severus pozoruje se znepokojením a zároveň pobavením v očích. Tak co je? začal se ptát toho hlasu. No konečně, už jsem si myslel, že se se mnou bavit nebudeš. To jsem já, William. Použil jsem ten lektvar od Severuse. Chci se tě zeptat, jestli večer přijdeš domů?
A sakra, co teď? Musím mu říct pravdu, nepřijdu, ale co když tím způsobím jen to, že si pro mě otec přijde? Ach jo, risknu to. Promiň Wille, nemůžu přijít. Rád bych, opravdu věř mi. Musím dneska zůstat v hradu. Navštívím vás jindy, ano? zkusil to takto Nicolas. To nejde, musíš přijít dnes. Ale jak chceš. Tak se za chvíli uvidíme, měj se. Rozloučil se jeho bratr. Sakra, jak to myslel? Za chvíli se uvidíme? Pořád byl zahloubaný do svých myšlenek, že ani neslyšel školní zvonek. Že hodina skončila si uvědomil, až když do něj Ron štouchl. "Jo, vždyť už jdu."
"Tak co?" zeptal se svého syna Voldemort. "Nepřijde, prý potřebuje dnes v hradu zůstat," odpověděl Will. "Tak to tedy vyřešíme po mém," řekl Williamův otec a přivolal Snapea a Luciuse. "Přejete si, můj pane?" zeptal se Lucius, který se dostavil jako první. "Počkáme na Severuse, nejspíš učí," řekl Voldemort s malým úšklebkem.
Když končila hodina lektvarů, začalo Snapea pálit Znamení zla. Rychle popohnal studenty ven ze třídy, kouknul ještě na svého kmotřence a odletaxoval se do Raddleova sídla.
"Severusi," ozval se jako první Voldemort. "Přál jste si mě vidět, Můj pane?" zeptal se Severus a stoupl si vedle Luciuse, který ho kývnutím pozdravil. "Takže vy dva, mám pro vás úkol. Přivede mi mého syna, udělejte to nenápadně. Očekávám vás za hodinu zde i s mým synem," rozkázal Pán zla. "Ano Mistře," odpověděli jedním hlasem Smrtijedi a vydali se do Bradavic.
Objevili se v Severusově sklepení. "Jak ho tam dostaneme?" zeptal se Lucius. "Neboj se, už to mám vymyšlené, za chvíli se tu objeví," řekl a načmáral na pergamen pár stručných vět a poslal to po domácím skřítkovi, aby dopis odnesl Nicolasovi. Mezitím se domluvili, jak přivedou mladšího syna Pána zla jeho otci.
Nicolas zrovna seděl v knihovně a dělal spolu s Ginny domácí úkoly. Teda těm úkolům moc zrovna nedali a věnovali se příjemnějším činnostemJ. Ozvalo se tiché puk a objevil se před nimi jeden školní skřítek. "To je pro vás, pane," řekl skřítek, předal mu dopis a zmizel. "Ale ne! Zrovna teď. To si dělá srandu," nadával Nicolas. "Co se děje?" ptala se Ginny. "Severus mi píše, že se mám ihned - a to dokonce dvakrát podtrhl, dostavit do jeho kabinetu, kde si odpykám svůj školní trest. Dneska jsem totiž zaspal a přišel pozdě na jeho hodinu," vysvětlil jí. "Tak já radši půjdu, ať nevyvádí," řekl Nicolas a políbil Ginny na rozloučenou. "Budu na tebe čekat ve věži," slíbila Ginny. Nicolas jí ještě poslal vzduchem polibek a zamířil do Severusova kabinetu.
"Vstupte," ozvalo se zevnitř sklepení, když Nicolas zaklepal. "Tak jakej pro mě máš ten školní trest?" zeptal se hned Nicolas a vrhl po Severusovi naštvaný pohled. "Měl jsem zrovna něco na práci a tys mi to překazil." "Jistě, se slečnou Weasleovou se uvidíš později," usmál se profesor. "Teď mi tu uděláš nějaké lektvary a promluvíme si." "Jestli chceš zas mluvit o mém otci, tak to nepřipadá v úvahu," řekl Nicolas a otočil se k odchodu. Jakmile ale zamířil ke dveřím, objevil je před nimi Lucius Malfoy. "Ustup," nařídil mu Nicolas. "Odpusťte, mladý pane, ale mám rozkazy od vašeho otce." řekl Lucius a ani se nehnul. Nicolas se otočil na svého kmotra: "Ty si mě sem nalákal! Máte v úmyslu mě odvést z hradu, že je to tak?" ptal se mladší syn pána zla, i když už odpověď znal. Chtěl jen získat čas a promýšlel plán, jak uniknout. Když mě odvedou pryč, vystavím celý hrad nebezpečí. Nesmím jim to dovolit. "Tvůj otec tě chce vidět, chvíli budeš doma a pak se zase smíš vrátit do Bradavic," řekl Severus. "Proč mi lžeš Severusi? Když mě odvete domů, otec zaútočí na hrad a může zabít mé přátele. To nedopustím!" vykřikl Nicolas. Severus si jen vyměnil překvapený pohled s Luciusem. Jak to ví?? Proběhlo jim myslí. "Takže s námi nepůjdeš dobrovolně?" ujišťoval se Severus. "Nikdy!" vykřikl Nicolas. "V tom případě," řekl Lucius a vytáhl hůlku. Z jedné strany se k němu blížil Severus, z druhé Lucius. Co teď? No jasně, použiju svou schopnost! Napadlo ho a okamžitě zmizel. "Nesmíme ho pustit ven!" zaburácel Severus na Luciuse. Oba se začali rozhlížet, když v tom uviděli pouze zelené plameny v krbu. To Nicolas použil krb k útěku. "Musíme za ním!" vykřikl Lucius a hnal se ke dveřím. "Ne," zarazil ho Severus. "Nechytíme ho, jestli bude neviditelný. S tím si poradí pouze jeho otec," vysvětlil mu a oba se přemístili zpět ke svému Mistrovi.
Krásné! Jsem zvědavá, co Mistr udělá..? =) Těším se na další kapitolku... Zaútočí Mistr, i když bude Harry v Bradavicích? Doufám, že áno... ;)
Téda, to od nich není pěkný jít po něm s hůlkama... Ale je dobře, že může být neviditelný, aspoň ho jen tak nedostanou a zůstane na hradě. Třeba si pro něj půjde Mistr sám... XD
Těším se na pokračování...