4. kapitola Další překvapení a Pořádný šok

27. října 2007 v 15:02 | rikisa |  Harry Potter a Pravá rodina
Když se Harry trochu vzpamatoval, kouknul se na hodiny a zjistil, že už mu začala další hodina před 20.minutami. Popadl své věci a běžel k Hagridově boudě na Péči o kouzelné tvory. Hagrid ho nijak nepeskoval, ale vypadal trochu zklamaně. "Kdes byl?" vypálil na něj Ron. "Neviděl jsem tě ani na obědě." "Spal jsem," odpověděl prostě Harry. "Co?" Ron jen vyvalil oči. Co to s ním je? Pomyslel si Ron.

Po hodině se vydali zpátky k hradu. Harrymu letěla vstříc Hedvika, taky už je dost, pomyslel si. Odvázal Hedvice dopis a četl:
Milý Harry,
To, co jsi mi napsal, jen dokazuje to, co se ti chystám říct. Uznal jsem, že jsi na tu zprávu již připravený. Prosím zajdi za Snapem a vyřiď mu ode mě, ať s tebou čeká v jeho kabinetu. Musím vám oběma něco říct. Dnes večer v šest hodin, přiletím Letaxem. Opatruj se a netrap se tím. Vše se dozvíš.
Sirius
Harrymu neustále v hlavě vířily myšlenky. Tak ještě tohle? No páni, je toho na mě nějak moc najednou. No alespoň se dovím pravdu. Ale co ten sen? Sakra, měl bych to někomu říct. Vím, že to nebyl obyčejný sen. Musím někomu říct, kdo je Raddle zač, nemůže přece učit v Bradavicích. Co když tu špehuje nebo tak něco? A Voldemort hledá syna, jestli někdo ví, že má dva syny. Možná Snape? Ale proč by to neřekl Brumbálovi? Třeba je opravdu na straně Voldemorta. Pak si vzpomněl, že mu všichni radí, jít za Brumbálem. Ron, Hermiona a dokonce i Sirius. Tak proč by nakonec za ředitelem nešel? "Harry!" "Posloucháš mě vůbec?" zakřičel na něj Ron. "Cože?" "No, ne promiň" zadíval se na Rona Harry. "To nic, povím ti to jindy, až zas budeš při smyslech." "Tak zatím, musím zajít do sovince. Uvidíme se ve společenské místnosti." Rozloučil se s ním Ron. "Ahoj, taky si musím něco vyřídit" řekl Harry a zamířil na opačnou stranu. Mám tam jít? Ptal se sám sebe. Tak teda jo, rozhodl a ocitl se přímo u ředitelny, ale horší bylo, že se přemístil přímo na Snapea a srazil ho k zemi. "Proboha, Pottere, co to tu vyvádíte?" "Jak jste se sem dostal?" "Jakto, že jste se přemístil?" "V Bradavicích se nikdo přemístit nemůže. A jak je možné, že to vůbec umíte?" Vychrlil na něj jedním dechem Snape. "Já opravdu nevím, najednou jsem se tu ocitl," ospravedlňoval se Harry. Zato Snape se nad tím zamyslel, co je to s ním, v lektvarech zjistím, že mi čte myšlenky a teď se tu klidně přemisťuje po hradě. Má schopnosti jako by měl on…..ale ne, hned zavrhl myšlenku Severus. Ale stejně si s ním rozhodl promluvit.
"Pojďte se mnou", nakázal mu Snape. "Ale, já měl namířeno někam jinam," snažil se z toho Harry vykroutit. "To počká, teď pojďte se mnou do kabinetu!" V tom Harry ucítil prudkou bolest za krkem, na hlavu mu spadla velká kniha, až se mu z toho podlomila kolena a upadl na zem. Auuuuuu!! Kruci, kde se tady vzala? Když se mu rozplynuly mžitky před očima, šáhnul po knize. Ovšem Snape byl rychlejší. "Vy?" řekl jen. "Cože?" ptal se Harry. "Pojď se mnou, musíme si promluvit" řekl Snape, nebyl to ovšem rozkaz, nýbrž žádost. "Co je to za knihu?" místo toho Harry. "A mimochodem, my si tykáme?" "To ti všechno vysvětlím, až se zvedneš z té země a půjdeš se mnou," řekl mu Snape. "Tak fajn," rezignoval nakonec Harry. Harry ani Snape netušili, že v době jejich rozhovoru nebyli sami. ………Cože? Potter se přemístil? To není možné. …..Cože? Pomyslel si znovu. To je kniha Salazara Zmijozela! Jak se mohla objevit tomu Potterovi? Knihu totiž okamžitě poznal, jemu se ukázala také v jeho třinácti letech. V tu chvíli mu to došlo. Když se Snape vydal s Harrym ke sklepení, William se vydal za svým otcem.
"Posaď se, Harry" požádal ho Snape. Harry si myslel, že ho snad přeslechl, Snape mu nikdy neřekl jinak, než Pottere a navíc mu teď začal tykat. Harry si ale nakonec sedl a podíval se v očekávání na Snapea. "Harry" začal. "Znal, no tedy pořád znám tvé rodiče." "Já vím", přerušil ho Harry. "Ne, chlapče, nevíš, nemyslím Lily a Jamese." "A koho jiného byste asi tak mohl myslet?" "Jestli vám to náhodou ušlo, tak to oni byli moji rodiče", odsekl Snapeovi. "Ne, nebyli". "Musím ti říct něco opravdu důležitého, tak mě prosím nepřerušuj a poslouchej." "Před 13. lety jsem slíbil tvým rodičům, že na tebe dám pozor a stanu se tvým kmotrem." "Ale,….začal Harry." "Prosil jsem tě, abys mě nepřerušoval." "Tak tedy, jak už jsem řekl, tvoje matka i tvůj otec mi velmi důvěřují, neodmítl jsem, jsem tvůj kmotr Harry." "Velice mě mrzí, jak jsem se k tobě choval, nesnášel jsem Jamese Pottera, viděl jsem ho v tobě, kdybych věděl, že jsi můj kmotřenec, choval bych se jinak, to mi věř." "A prosím, tykej mi, ovšem jen v soukromí, říkej mi Severusi." Profesor lektvarů skončil a odmlčel se. Harry nebyl schopen slova, jen na Snapea koukal. Nemůže být jeho kmotr, vždyť jeho kmotr je Sirius. Snape ho pozoroval, věděl, že si to vše srovnává v hlavě. Ovšem, musel pokračovat. "Harry, ještě nevíš, kdo je tvůj pravý otec." Harry v tu chvíli zpozorněl a zahleděl se na Severuse. "Tvůj otec Harry, je…..Pán zla." Harry prudce vyskočil a zalapal po dechu: "Cože? Voldemort!" "No to snad ne!" "Vždyť se mě snažil zabít." Křičel Harry. "Nevěděl o tobě, až včera zjistil, že jeho syn žije." "On o mě ví??"Zeptal se s děsem Harry. "Ne, zatím ne, ví jen, že jeho syn žije, ale neví, že jsi to ty." "Ovšem teď to vím já." "A jak….?" začal jeho kmotřenec. "A jak jsem to zjistil?" "Uvědomil jsem si to ve chvíli, kdy na tebe spadla ta kniha, harry." Na tu knihu už jsem úplně zapomněl, pomyslel si. "A co je to za knihu?" Zeptal se nakonec. "Je to deník Salazara Zmijozela, ale co v něm je to nevím." "Vím jen, že se zjevuje každému jeho dědici ve věku 13.let, aby věděl o své rodině a o svých schopnostech vše." S těmito slovy Snape podával Harrymu zmíněnou knihu. "Ne, nechci jí, otevřete jí klidně vy." "Teda ty, Severusi", dodal ještě. "To ne, já nemůžu, nemám krev Zmijozela, mě se ta kniha neotevře." Vysvětlil mu Snape. "Tak dobře, dej mi jí." Souhlasil nakonec Harry. Vzal si knihu do ruky, byla orámovaná tmavým kovem a desky byly lemovány stříbrem, uprostřed byli propletení čtyři hadi a jejich vyceněné zuby směřovaly k zeleno-stříbrnému nápisu Salazar Zmijozel. Chystal se ji otevřít, když v tom se v krbu objevily zelené plameny a do sklepení vešel Sirius. "Co ty tady děláš, Blacku?" Vyjel na něj ostře Snape. Sirius se podíval tázavě na Harryho a zeptal se: "Tys mu to neřekl?" "Promiň, zapomněl jsem", omlouval se honem. Ale pak bez rozmyslu začal hulákat na Siriuse, co se teď dozvěděl. "On mi řekl, že je můj kmotr, a že můj táta je Voldemort!" "Nevím, co mám dělat, proč já?" "Řekni mi něco normálního, že to není pravda." "Harry…" promluvil Sirius. "Bohužel že budu muset zklamat, ale je to pravda."
……..mezitím v Raddleově sídle……………
Voldemort s Kirsten zrovna večeřeli, když se v jídelně náhle objevil jejich starší syn. "Wille, stalo se něco?" Starostlivě se na něho otočila jeho matka. "Už vím, kde je váš syn a můj mladší bratr", odpověděl s radostí William. "Cože??" Teď to byl Voldemort, kdo promluvil. "Kdo je to?" Chtěli jeho rodiče hned vědět. "Studuje v Bradavicích" (To snad ne! Vykřikl Voldemort). "Dnes jsem viděl, jak se mu zjevila kniha Salazara Zmijozela." "Teda, spíš na něj pořádně slítla", dopovídal Will. "Tak to je jisto jistě on!" Vykřikl Voldemort a otočil se na Kirsten: "Tak už jsme ho konečně našli, náš ztracený syn." "Nemůžu tomu uvěřit" řekla s pláčem jeho žena. Voldemort se však otočil na svého syna. "Pořád si nám neřekl, kdo to je." "Pod jakým jménem žije?" "Je to Harrry Potter." Řekl tiše William. "Potter?" Zeptal se nevěřícně jeho otec. No co, už na tom nezáleží, žádný Potter vlastně nikdy nebyl. "Chci ho vidět." "Nechci, aby zůstal v Bradavicích, Brumbálovi pod nosem, je tam v nebezpečí." "Otče, nevím, jestli bude chtít přijít, ale asi o tom už ví, ujal se ho Severus." Řekl na to William. "Když nepřijde sem, přivedeš mi ho ty nebo Severus, anebo si pro něj přijdu sám."
…………………………………………………………………………………………….
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Inies Inies | E-mail | 29. října 2007 v 19:41 | Reagovat

šmankote.. ty máš ale nápady. Jdu číst dál. Je to víc a víc zajímavější :) Ale tím pádem jsi vlastně přeházela komplet Rowlingovou!

2 rikisa rikisa | 29. října 2007 v 19:51 | Reagovat

jejda, díky. Sem ráda, plánuju to zajímavý a komplikovaný se zápletkami, asi se z toho jen tak nevymotám:)

3 rikisa rikisa | 29. října 2007 v 19:55 | Reagovat

jinak zbožňuju HP, a jsem vděčná Rowlingový, za to že tak skvělej příběh napsala(četla sem i 7.díl); tohle je pouze můj smyšlenej příběh, nechci nijak HP měnit:)

4 adellka.k adellka.k | 16. června 2008 v 22:27 | Reagovat

Fakt zajímavej nápad... Tak Harry je Voldemortův syn. Wau. No ale tím pádem se setkají a budou šťastná spokojená rodinka  a konec, nebo ne-e =))?

5 Moony Moony | Web | 8. března 2009 v 19:28 | Reagovat

no tý vasdo je to super povídka:-)

6 snapeova snapeova | Web | 11. července 2009 v 13:54 | Reagovat

wow!! to je fakt hustý. jdu pokračovat ;-)

7 Tery Tery | Web | 10. srpna 2009 v 21:12 | Reagovat

HUSTÝ!

8 Charis Charis | Web | 2. října 2009 v 1:29 | Reagovat

geniální!!!!

9 keishatko keishatko | E-mail | Web | 12. července 2011 v 12:48 | Reagovat

a to ho ani netrápilo, že chcel zabiť vlastného syna...no pekne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama